Recenze (172)
Válka Roseových (1989)
Film o tom, jak bych asi nechtěla v manželství dopadnout. Černá komedie na ne moc vtipné téma. No co, sice fandím Kathleen ale jdu pochcat rybu.
Hry bez hranic (1965) (pořad)
Vzpomínka na dětství. Oranžová jede! A nesmrtelné startovní povely rozhodčího s knírkem :)
Klíče od pevnosti Boyard (1990) (pořad)
Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s dnešními rádoby zábavnými soutěžemi Fort Boyard boduje na plné čáře. Možná mám Boyard, stejně jako Hry bez hranic zidealizované dětskou nostalgií, ale teď věřím tomu, že to bylo fajn a ráda bych se na to podívala znova.
Podzim v New Yorku (2000)
"Proč mi bereš ty hodinky?" "Vrátím Ti je, až zapomeneš, že je mám..."
Pravá blondýnka (2001)
A vlastně, proč ne :) Ačkoliv nemam ráda blondýnky, právu nerozumím a už vůbec nerozpoznám letošní model bot Prada od loňských, tak i pro mě je Pravá blondýnka velice příjemná svěží komedie. Scéna "předklon a vztyk" je vážně dobrá.
Moulin Rouge (2001)
Nádherně barevný spektákl s perfektním soundtrackem (netradiční Nirvana v podání sboru tanečníků). Scéna, kdy se tančí tango s písní Roxanne je elektrizující.
Anna ze Zelených vršků (1985) (TV film)
jako malá jsem přečetla všechny (myslím, že byli tři) knihy a seriál jsem si zamilovala jakbysmet. za krásnou nostalgii 4*
Rabín, kněz a krásná blondýna (2000)
Když jsem viděla v tomhle filmu Edwarda Nortona, marně jsem přemýšlela, co má společného s Edwardem z Kultu hákového kříže, či s Edwardem z Klubu rváčů. Ten chlap dokáže zahrát snad cokoliv. Příjemná Jenna Elfman alias Anna Banana a klučičí soupeření o ní mě vážně pobavili. :)
Klub rváčů (1999)
Mám ráda nečekané konce. A tenhle byl více než povedený. Ústřední trojice nemohla být výstižnější. Hlavně Helena. A pokaždé, když letím letadlem si vzpomenu, že soused vedle mě je jen minipřítel a že ta minisvačina zase nebyla dobrá.
Pějme píseň dohola (1990)
"Letí k lesu, letí k lesu. " "Třetí oddíl urychleně seskakuje z vozu, nezdržuje soudruhy pohraničníky." Místama vleklý, ve většině případů vtipný film. Jen mě trochu překvapuje, že se vlastně směju něčemu, co jsem nezažila. A šmidra vydra.