Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (10)

plakát

Dogville (2003) 

Pro hodnocení dosti rozporuplné dílo, pořád se nemůžu rozhodnout, zda to byly dvě a půl hodiny zoufalého čekání na stále nepřicházející konec, anebo ve výsledku nové obohacení o tuhle podivně prázdnou podívanou, kterou si ale během chvíle začnete sami doplňovat víc, než byste možná chtěli ... každopádně, bez emocí z toho určitě nevyjdete. 2 hvězdy ze 4 patří posledním cca pěti minutám, kvůli kterým to za to rozhodně stojí a kvůli kterým se budete skoro modlit - co kdyby náhodou si to Nicole ještě rozmyslela! Bohudík nerozmyslela (ještěže tak) a dlouho očekávané finále to naštěstí krásně po "tarantinovsku" rozsekne...

plakát

Kuře melancholik (1999) 

A kam zmizely ty silné nervydrásající momenty z povídky? Jak to, že se nedostavuje pocit lítosti, soucitu a zároveň zhnusení nad touhle bezútěšnou situací? Nějak mě ten film prostě nechytnul ... Zpracování Šlejhara to sice je, sem tam nějaký lepší moment se taky objeví, herci jakž takž snesitelní ... ale prostě TO tam neni. Nehledě na celé hlavní motto: "Osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota..."

plakát

Světová válka Z (2013) 

Je fajn, že další počin o zombíkách, kterýma se to poslední dobou jen hemží, je vlastně někde úplně jinde. Zombíci jsou sice klíčoví, ale v podstatě mohla přijít téměř libovolná jiná apokalypsa. S tím totiž většina populace v tomto snímku zřejmě tak nějak počítá, protože jinak si nedovedu vysvětlit to racionální uvažování lidí, kteří ze všeho nejdřív systematicky vyrabují lékárny a obchoďáky s jídlem, neboť k přežití se jim to bude logicky hodit. Spíš než katastroficko-hororový scénář tu má navrch bezpečí a důležitost rodiny, hledání účinného řešení a scény odkazující na současnou situaci ve světě. V akčních scénách vládne poměrně chaos, zejména v prostřední části filmu plné nelogických prostřihů se člověk trochu ztrácí ... Nicméně konec (ačkoli na mě trochu nečekaně useklý) dobrý, všechno dobrý a po delší době můžu o něčem říct, že to bylo zajímavý a rozhodně stojící za návštěvu kina...

plakát

Hunger Games (2012) 

To už tady bylo - a líp. Tentokrát se bohužel nic převratného nekoná, všechno se tak nějak ví a odhadne o dobrou čtvrthodinu předem, charaktery postav jsou zoufale průhledné a nudné. Sem tam nějaký záblesk na lepší časy, ale celkově to prostě nemá atmosféru a vyznívá do ztracena. Co jsem postrádala, byl výrazný záporák, který by těm dvěma "klaďasům" pořádně znepříjemňoval život, nejlépe až do (jeho? jejich? :)) ) posledního dechu... Prostě víc dobrodrůža, víc akce, víc thrilleru! Nicméně i přesto všechno se to dalo zkouknout poměrně dobře, pokud od toho nečekáte bůhvíco hned od začátku :) (Pochyby a dojem ošizenosti se totiž dostaví až pár chvil po titulcích..)

plakát

Vyvolený (2000) 

Po pravdě jsem čekala víc. Ale teď vlastně nepřicházím na nic, co by to "víc" mělo obsahovat a co bych mohla vytknout. Snad jen ten rychlý a možná až moc rázný konec, ačkoli jakékoli další protahování by bylo zbytečné. Dobrý nápad, zajímavá kamera, slušné herecké obsazení (akorát ten klučina je trochu krkemlezoucí :D ), oblíbený režisér - spokojenost.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Postižený zazobanec a černoch z ulice ... Konfrontace těchto dvou se místy určitě může jevit vtipnou, ale zábavu na celý film to rozhodně nepřináší. Nemůžu si pomoct, tento "sociální vzor" se stává čím dál více nadhodnoceným a působí tak na mě i Nedotknutelní, nehledě na zvažování, zda film vůbec dokoukám. 112 minut bylo až příliš, jinak je to průměrná (dobře, spíše lepší průměr) komedie s nějakým tím invalidou "nad věcí".

plakát

Prometheus (2012) 

Buď to bylo tak dobrý a jsem totálně mimo ... anebo je to jen další "supervýpravnej, superdrahej, supermarketingovej odpad", řečeno slovy mého spoludiváka. Každopádně pocity jsou rozporuplné. Reklamní kampaň mě úspěšně minula, vetřelčí sérii znám sice povšechně, ale hlavně povrchně, takže jsem po pravdě nic nečekala. A ono taky nic nepřišlo - nic, co by dávalo větší smysl nebo nějakým způsobem tvořilo celkový dojem. Příběh je narativní klišé, postavy se chovají strašlivě neadekvátně a přítomnost většiny z nich je naprosto neopodstatněná, dějí se věci, které nemají jednoznačné vysvětlení, a tím pádem zbytečně odvádějí pozornost od - od čeho vlastně? Pokud přestaneme přemýšlet nad nastolenými a nepochopenými otázkami a odkazy, už toho vlastně moc nezbývá. Snad jen ta atmosféra, pár výjimečných vizuálních scén a, dejme tomu, sem tam nějaký ten herecký "výkon". Za to asi ty tři (slabší a vůbec ne zářivé) hvězdičky. Chtělo to víc anebo míň - tahle střední cesta zlatá rozhodně nebyla a podruhé se na ni už vydávat nebudu.

plakát

Válečný kůň (2011) 

Spielberg=megafilm v tomto případě úplně nefunguje, ale to rozhodně nesráží na kvalitě. Příběh je v zásadě jednoduchý, jenže divák většinou hodnotí to, jak je podaný. A on je podaný dobře. Klasicky, vyrovnaně, lehce. Tíživou atmosféru dodá samozřejmě válka, která je na jednu stranu zobrazena poměrně realisticky, avšak na druhou zlehčována a odsouvána jak jen to jde. Některé záběry jsou spíše takové udičky - chytí se anebo ne? Pokud ano, máme si co domýšlet, a to už pak není úplná idylka. Film má více vrstev i žánrů, někoho nadchne a zbytek alespoň neurazí. A hlavně - - je to o koni! :))

plakát

Melancholie (2011) 

Další ze snímků, spadající do škatulky "Lars von Trier". Je to dechberoucí. Rozčililující a nervy drásající. Pohoršující. Místy nudné, rozvleklé a divné, nevysvětlené a nevysvětlující. Nicneříkající a přitom to zůstane ještě dlouho pod kůží... Melancholia vzbuzuje rozporuplné emoce, což je však u tohoto režiséra typické. V některých ohledech možná slabší než starší snímky (některé zbytečně dlouhé a pointu postrádající scény, úvodní nekonečný a zívání vyvolávající prolog, neopodstatněné odkazy na "cosi"), ale na druhou stranu se na to alespoň "dá koukat". Protože takové psycho jako je třeba Antikrist si osobně před spaním rozhodně pustit nemůžu... Ačkoli je možná důležitý právě ten trvající dojem, který u Melancholie vyprchal až příliš brzy.

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

A to má být jako co?! Pokud nejmodernější zpracování Sněhurky, tak chudáci děti. Veškeré odkazy na původní pohádku jsou zplácané a poslepované asi jako hromada z hoven, Kristen Stewart by udělala nejlíp, kdyby zůstala bezkrevnou upírkou (což vlastně možná udělala, protože tak celou dobu působí; ačkoli jako Bella měla alespoň něco jako "šmrnc"), neboť i zlá královna v podobě scvrklé stařeny je ve filmu víc sexy než ona... A zřejmě si to myslí i lovec, tím pádem se žádné vzrůšo nekoná. Přičmež se zpočátku i v průběhu filmu zdálo, že tato Sněhurka chce být něčím víc, než jen další adaptací, protože některá místa zkrátka mají ten správný náběh na "něco velkolepého". Bohužel tím to ale končí. Je-li nějaká scéna efektní, přichází vzápětí druhá, která ji totálně zabije. Co tomu už vůbec nepřidá, je pak český dabing. Možná právě kvůli němu soudím tak, jak soudím, ale při "plamenném proslovu k udatnému vojsku" od hlavní hrdinky jsem si smíchy naprskala do popcornu...a ne že by to bylo vtipný.