bertrand

Tam kde kdysi vládla lehkost, dneska jenom trapnost. Gracii Dumase staršího (a jeho dílny) ani dneska nepřiblíží se najatých pisálků soldateska. Bez vtipu, bez amorální Milady, bez sluhů, bez logiky a vlastně i bez mušketýrů, jen přehlídka vaření z vody a rozmanitých druhů knírů. Dumas byl mouřenín a hle: nablblého Athose v poslení chvíli  zachraňuje šlechetný černý muž! Svérázná to poklona nesmrtelnému literátovi? Nebo blbost tvůrců? Kdopak poví....

Je to zase pěkná mela a já nemohl nevzpomenout starého dobrého Mela. Kam se poděli frajeři s jeho charizmatem, dneska aby je člověk ve filmu lupou hledal a vážil zlatem! Vyměnili nám je za ženské a i když jsou občas hezké, je to nehezké. Pane Millere, vraťte chlapa do hlavní role a nechejte ho chránit děti a ženské, to patří k mužské pouti pozemské. Ve světě, kde vládne brutalita obstojí logicky jen maskulinita. Co dodat - filmařsky opět výtečný to film, jen nevím, jestli jsem potřeboval popsat, jak se stane, co už vím. Jsou to blbé, zbytečné a marné snahy, tyhlety z prstu vycucané eskapády. Viz třeba uboze zprekvelené Hvězdné války aneb páně Lucasova továrna na chechtáky.

Píšou o tom všude vřele. Má to asi být zábavné, vtipné, násilné či snad dokonce neotřelé. Hle, hlavní hrdinka: souloží s vlastním bratrancem a kvůli šuku jde do svatby naslepo, proč se divit, milí zlatí, že se jí to nevyplatí. Další poznatek: Transgender herci nejsou čím by (patrně) chtěli býti. Nevadí, stejně se všichni dokázat opak budou snažiti. Perfektní produkt. Skvělé promo. Sledovanost. Blbost kvete jako růže, kouká každý, kdo jen může.

Jeden z Willisova horších mnoha, nechtěl bych už vidět znova. Tenkrát byl jsem sice v kině, nedostal jsem, co jsem chtěl, asi jsem pořád v očích vynikající flick Brick měl. Od té doby je to stejné, čekám, čekám marně zas, kdy s Johnsonem sejdeme se a já do záchodu nespláchnu promarněný čas.

Yellowstone má opravdu pár světlých chvil a tak jsem lehce nadcenil. Jinak je to vata, vata, vata, do toho se mračí Costnerův táta. Kdybych měl takové ratolesti, také bych zatínal zuby a pěsti. Zjeví se i vtipní momentové, vzpomínám na Indiánku na vozíku, to fakt bylo čisté nekalkulované nápadité neštěstí a dokonce i vrchol scénáristické invence. Upřímně jsem se smál a zároveň děsil, co si vymyslíte na mě dál. Ty zvěsti o skvělém zážitku jsou bohužel drby, seriál umí být nejen nudný, ale i blbý. Sheridaně, úplně tě chápu, sedíš za psacím stolem a cucáš si to z palce, vždyť každý si vydělává jak umí na kus žvance. Měl jsem tě kdysi za holyúdského banditu, co před kvantitou velebí kvalitu. Z toho, jak jsem se mýlil možná plyne, že jsi zase jen další dolarový břídil. Kdybys místo nekonečné cowboy dollar onan sweet limonády zplodil pouze jeden film, do smrti bych tě velebil.

Tohle táhlé smutné dráma, podaruju maximálně hvězdičkama dvěma.

Připomínalo mi to hezký český soudobý umělecký film a ten já zrovna nemusím. Rámování záběrů, tempo, dialogy a podobně, a taky to bylo o hovně.

Že by šlo o nějakou pecku, to je spíš zbožné přání, Ritchiemu sedí víc ti mafiáni.

Z tohohle strašíňáku, nevolno mi bylo. Z toho, jak na celým světě ty naše ratolesti žijó. Však jednou ONI budou MY a pak teprve začnou ty pravý horrory. Né že bych jim to teda přál, bohužel k prozření svět ještě neuzrál. Ještě bych něco k filmu měl dodat - přestože je výborný, nedá se na něj dívat. Tolik zde vybraného hnusu, strachu, psychického i jiného teroru zřejmě patří k soudobému hororu. Není to ale můj cup of tý, zřejmě jsem tomu už odrostlý. V životě se toho děje přece dost, postrádám důvod se koukat na kdejakou, byť dokonalou, pitomost. Prý kdo život mimo tělo jednou poznal, tak se do něj zamiloval. No ale láska ve filmech postrádá tuhle podobu, a strachy spíš nesou prachy, želbohu. Vzpomínám s úctou na starý strašíňáky, tam byla vždycky po ruce proti zlu (často od starších, zkušenějších) nějaká pomoc - dnes jsou na to děti samy, bezmoc.

Tenhle film rozhodně není bez výhrad, je ale z těch, co má člověk rád. K tomu přičtěte si, hoši, že tyhle filmy už nikdo netočí. Je tu příliš moc běžně se chovajících smradů, pardon, dětí, tudíž nic, co dneska letí. My, co jezdíme na vodu, oceníme tu letní pohodu. Taky naše ratolesti ten film milujou a těší se na léto, až zase poplujou.