Kroupa

Dobře koukatelný film, který má ale vcelku překombinovaný konec - samozřejmě za účelem, aby překvapil. To se sice daří, jenže za cenu naprosto nepravděpodobného sledu událostí. Každopádně dva roky před 9/11 trefa do černého.

Vcelku průměrný thriller, který se zbytečně vleče a je napěchovaný gore výjevy.

Bavil jsem se velmi dobře. Netřeba se totiž neustále chlámat, stačí cítit se příjemně a cítit nějakou tu katarzi a úlevu z toho, že nakonec to přece jenom v tom životě může dobře dopadnout a člověk mezitím zažije i nějaký to dobrodružství. Je ale fakt, že trochu přitažený to bylo (mohlo být užito více nadsázky, i když...) a hlavně ke konci to byla čirá oslava hlavní postavy, a to paradoxně v jejím stavu před tou podstatnou proměnou a poučením....

Nemůžu si pomoct, ten film mi nejen pripadal strhující, ale dokonce velmi historicky a věcně věrný. S těmi, kdo byli nespokojeni s pojetím gulagů musím tak trochu soucíti, jelikož mi jich je líto. Celkem bych rád věděl, kde viděli lepší zobrazení reality gulagu. Všichni herci bez vyjímky jsou přesvědčiví a celkové pojetí je velmi decentní. Nesnaží se o opulentní scény a nevyužívá pathosu a teatrálnosti, ačkoli si to látka téměř žádá. Weir jako vždy dává přednost obrazovému vyjádření myšlenek a citů před přímým vyjádřením, za což jsem mu nehynoucně vděčen tím více, čím více vládne v soudobé kinematografii doslovnost. Pokud někdo považuje postavu Eda Harrise za oslí můstek, jak umístit do filmu amerického herce, který není s to ani předstírat jakýkoli východoevropský přízvuk, nechť je mým příspěvkem osvícen. Během tzv. Velké deprese odešlo do SSSR za prací až několik tisíc amerických občanů, a to nejen levicových intelektuálů, ale především dělníků a řemeslníků (bylo jich tolik, že založili dokonce oficiální baseballovou ligu), které lákala garance pracovního místa a relativně velkorysá sociální politika stalinského Svazu - například dotované bydlení, zdarma státní jesle a mateřské školky atd. Během čistek v letech 1937-39 prakticky všichni skončili buď na popravišti nebo v gulagu.

Čekal jsem to poněkud lepší. Zombíci už nejsou děsivě rychlí jako v Úsvitu mrtvých, ale létají skoro jako Čestmír. Davové zombie scény mi ze všeho nejvíc připomněly bitvy mezi Neem a nekonečnem Smithů v pokračování Matrixu. Příliš viditelné počítačové efekty nikdy neocením, stejně jako zběsilé záběry, kvůli kterým člověk tu akci vlastně nevidí. Kdo by čekal od dvou inteligentních tvůrců inteligentní zápletku a intelektuální, nebo nedej bože filosofický, přesah, měl by hledat jinde. Logika postav i posuny děje jsou plně srovnatelné s Larou Croft - vystřídat co nejvíce vizuálně atraktivních prostředí, lítat po světě a přitom katastrofě unikat o zlomky vteřiny je imperativem. To celé okořeněné originálními prvky typu: "řekněte mé rodině, že je miluju." anebo vzrušeným hlasem popsané to, co jsme právě viděli, aby se zdůraznilo, jak vzrušující to bylo. Nejzajímavější část se vlastně týká vědce, který má objevit lék (pochopí jen ten, kdo viděl). Na druhou stranu jsem se ale ani nenudil a v některých momentech jsem se i docela bavil.

Už kniha jakoby pracovala s filmovou verzí - nejen, že jsou postavy filmaři, ale i kniha je psána způsobem, který umožňuje celkem snadno ji jednoduše převést. Godard ale činí mnohem více. Předlohu přepracoval a doplnil originálně, vkusně a v naprostém souladu s jejím celkovým laděním a duchem. Knihu i film mohu velmi doporučit, ovšem pouze v tomto pořadí. Sám si nejsem jist, kolik bych z filmu měl, kdybych knihu neznal. Velmi totiž záleží na schopnosti diváka vcítit se do postav, jejichž dialogy vlastně tak moc neodhalí. Díky knize jsem mohl nahlédnout do Paulova nitra a takřka zcela se s ním a jeho osudem ztotožnit. Jak jsem naznačil, u filmu mi tento vztah zůstal dostal trochu jiný pohled. Jediná škoda je, že ve filmu chybí velmi důležitá závěrečná scéna, která celou knihu posunula na ještě vyšší level a přímo si říkala o zfilmování. Pak by možná i slza zkanula.

V rámci žánru, tedy klipu k novému hitu od Cannibal Corpse, je to jednoznačně pecka. I když to vyzní blbě, tak některá klišé jsou opravdu zbytečná a v tak jednoduchém příběhu je škoda, že se člověk musí ptát, jak se sakra dostali do týhle chalupy? Nežádám propracovaný děj, ale úplně vyprdnout se na to nemuseli. Jenom je škoda, že hrdinové jsou po americku drsní, krev, střeva, mozky, zvratky, rozmixované vnitřnosti a sprostá slovíčka dosahují třetího povodňového stupně, ale sexuálně je to zábava naprosto benigní, tak na úrovni katolické přípravky. Vzhledem ke vstupnímu kapitálu je to velká škoda!

Zase jedna komedie o tom, že za svými sny si musí člověk jít bez ohledu na to, jak nesmyslné se na první pohled zdají být. Naštěstí se tato pointa neservíruje tak natvrdo jako v jiných, žánrově příbuzných, kouscích, a film je plný zlehčujících humorných situací s éterickou Bluntovou a věrohodně emanským Ewanem. Teda až na ten konec. Do posledních okamžiků jsem doufal v dobrý konec, ale nedopadlo mi to. Fandil jsem totiž špatnýmu koni.

Musím říct, že přesto, že film nepatří k nejakčnějším, jsem se vyloženě nenudil a naopak na řadě míst jsem se dost bavil. Asi to není trhák ani majstrštyk, ale rozhodně je to hodné doporučení, pokud chcete přemýšlivý a klidný film o hledání nečeho, čím se zaplní duchovní prázdnota.

Idris Elba mě definitivně přesvědčil, že jeho charisma a inteligentní herecký projev mají jen malou konkurenci v současné televizní tvorbě. Velmi mě překvapilo, že chlápek, kterého znám jako negra z gheta v Baltimoru, ve skutečnosti pochází s Londýna. Každopádně seriál je to invenční, místy syrový, jen velmi málo kdy ujede. Jedinou výhradu vůči němu mám, a to, že se více soustředí na to, jak pachatelé páchají a vyšetřovatelé vyšetřují, nežli na vnitřní svět a motivace pachatelů. Koncem druhé série to v důsledku toho dělalo dojem trochu příliš velkého důrazu na efekt, navíc mi některá pohnutí postav nepřipadala plně věrohodná. Ale nic z toho mi nebrání udělit plný počet hvězd. A je to pravda, chce to zase o něco víc Alice Morgan!!!