Kroupa

Vynikající, strhující a dechberoucí. Natalie Portman v životní roli - už ji snad ani v jiným filmu nechci vidět, aby mi to nesmazalo dojem odsud. Nervy nadranc do posledních sekund a v takové míře, to jsem hodně dlouho nezažil. Ta hudba a balet dohromady mě dost možná přinutí zajít se podívat na Labutí jezero do divadla. Black Swan je výrazně odlišná od vcelku nezáživného Wrestlera, ačkoli by si někdo mohl pomyslet opak. Je dost možná podobnější Requiem for a Dream nebo dokonce Pí.

Strhující seriál, kterému bych sice naordinoval o něco větší odpor k některým klišé nebo stereotypům, ale který se i přesto naprosto vymyká většině televizní produkce tím, s jakou lehkostí se noří do duší svých protagonistů a jak nezkratkovitě řeší některá zásadní témata boje proti terorismu. V prvním díle jsem si myslel, že afektovanost a nevěrohodnost postavy Claire Danes mě od seriálu během pár dílů odradí, ale chyba lávky. Stačí relativně malý scénáristický trík a skvělá herečka s expresivním obličejem a je to bombastická podívaná, která umožní zkousnout nejednu kyselou pilulku, které se v průběhu seriálu tu a tam objeví.

Kupodivu jsem sice spokojen, ale jelikož nemohu sdílet všeobecné nadšení ze završení nové trilogie, tak nemohu hodnotit ani příliš vysoko. Film je zdlouhavý, a nadsazenou stopáž nevidím v první, nýbrž v druhé polovině, kdy logika a smysl pro věrohodnost klesají - je opravdu třeba, aby záporáci byli o tolik zdatnější než celý zpravodajský aparát UK potažmo NATO? Všiml si někdo z těch, kdo Skyfall do nebe vychvalují, jak moc čerpá z nového Batmana - a to bohužel i v těch negativech. Finále na skotské vrchovině ve stylu last man standing je žánrově nepadnoucí a mozek je taky třeba vypnout - když ho vypla i M, nelze jinak. Předešlým Bondům se vytýká to, že kopírují Bournea a bůhvíco ještě, ale tady ta druhá polovina vykrádá mnohem víc než co jiného - Batmana, milion dalších thrillerů až po Osobního strážce. Překvapivé tím, jak málo je to překvapivé. Zajímavé je, že ani zde nepotlačil Mendes svou vášeň pro zarostlá mužská obočí...

Islanďan nezklamal! Film v průběhu využije řady základních scénáristických pouček - hledáš něco v Mexiku? tak to ti pomůžou děti ulice, i když tě nejdřív zkusí okrást a možná i zabít. Ale vůbec to nevadí, protože divák musí sledovat děj, který se vyvíjí rychle a celkem realisticky na sebe váže nahodilé kroky při hledání... které nakonec dají dohromady smysl, který vyústí v osudové finále.

Byl jsem v Africe. Byl jsem i v domě Karen Blixen. Je to nádherná země, a tenhle film obsahuje velkou lásku především mezi Afrikou a lidmi, kteří se v ní ocitli, ať už na pár let či na stovky generací. Navzdory konvenčnímu chápání je toto ústředním motivem filmu. Milostná zápletka Streepové s Redfordem jen tak prošumí kolem, i když je to pořád jedna z těch opravdu nezapomenutelných Hollywoodských romancí. Tak třeba scéna, kdy se Streepová hrabe rukou v hlíně, to je prostě nezapomenutelné!

Docela slušná legrace, ale trochu bezobsažná.

Docela pěkná pohádka, která neurazí a vlastně může i docela potěšit. A třeba i překvapit - milá popelka Michelle Trachtenberg bruslí opravdu dost obstojně.

Moje hodnocení není nekritické, ale reflektuje kvalitativní posun, ke kterému od minulého filmu došlo. Překombinovanost a protahování se tu nekoná, každý prvek děje má své místo a čas, včetně zvratů. Film neopomíná navázat na filmy předchozí, jak se od završení trilogie očekává. SPOILER: nejde jen o provázanost osobních osudů hlavních postav, ale také o myšlenkové poselství. Částečně je korigovaný idealistický názor na individuální rozhodování o kolektivních věcech - zatímco plavci v Dark Knightovi nevyhodí lodě do povětří, policista zde odpálí most. Nicméně je toto rozhodnutí v daném kontextu pochopitelné a já bych řekl, že správné. Poslední spoiler je povzdech nad bohapustou debilitou bitvy mezi policisty a žoldáky, děs běs. Ale zase mi to vynahradil pohled na improvizovaně vyzbrojený truck v ulicích amerického velkoměsta. KONEC SPOILERU. Filozofování postav v tomto filmu je o tisíc procent věrohodnější a relevantnější než u minulých filmů, se hodně mluvilo, vytvářely se pitomé koncepty jako "Liga stínů", ale ve skutečnosti nebylo o čem přemýšlet. Stejně tak psychologie postav je dobře rozvedena, vlastně brilantně na to, že o postavách nemáme prakticky žádná fakta a musíme si vystačit s tím, co vidíme. Přestože se ve filmu objevují retrospektivní flashbacky, udržuje si mimořádnou jednotu času. Mimochodem nesouhlasím s tím, že film se politicky vymezuje antilevicově. SPOILER Bane nastolí despocii silou zbraní a strachu a krom radosti kriminálníků v momentu osvobození film neukazuje jediný moment podpory novému režimu. Motiv jakobínského tribunálu společně s odkazy na opresivní diktatury třetího světa jednoznačně poukazuje na to, že univerzální hodnoty demokracie, lidských práv a svobod nejsou nikdy definitivně uhájeny a žádná doba ani země si nemůže být jista, že o tyto hodnoty nepřijde, pokud nebudou jednotlivý členové společnosti ochotni pro ně něco podstatného obětovat. Izolaci města je třeba vnímat i alegoricky - jsme na všechno sami a není možné spoléhat na to, že nás spasí někdo "zvenku".

Typický hybrid, který nemá šanci uspět ani u fanoušků klasického akčňáku (úvod je pomalý, bez akce, tvůrce se snaží vybudovat napětí a rozehrát psychologii postav), ani protiválečných či obecně psychologických dramat. Nicméně já mám jiný pohled. Když slyším pojem "protiválečný", tak se mi otevírá kudla v kapse. Úvod může připadat opravdu nudný a pomalý snad jedině lidem, kteří nemají o Africe nebo obecně o válce ani páru. Pod rouškou hollywoodského mainstreamu se řeší opravdu zásadní morální problémy intervence v konfliktech v zemích třetího světa. Aby divák pochopil (některé) zákruty tohoto dilematu, je ukázáno leccos z toho, co se během těch konfliktů celkem běžně provozuje, ale naštěstí ne s cílem diváka jednoduše šokovat. Dilema se rozhodne na vrcholu příběhu, kdy se vojáci ocitnou u TÉ vesnice. Od té doby to jde s filmem šupem dolů, zabředne do hodně umělé fabulace a závěrečné inferno je sice efektní, ba přímo strhující, ale trochu moc heroické a závěr zbytečně moc optimistický. Fuqua se mohl nějakým způsobem vypořádat s druhou stranou dilematu intervence - sice je krásné, když skvěle vycvičení vojáci zachraňují civilisty před brutálním povražděním svými spoluobčani, na druhou stranu tu jsou také velmi dobré důvody, proč se to nedělá. Zpětně tak Willisovo dilema vypadá z pohledu filmu vlastně úplně zbytečné a rozkaz nezasahovat jako jednoduše nemorální. Ale i tak jsou Slzy slunce pořád čtyřhvězdičkovým filmem!

Od Forstera jsem čekal o něco méně akce a více příběhu, takže výsledek je dost bezduchý a příběh je vlastně jen dokončení Casina Royale. Ale i tak to má pořád něco do sebe. Obzvlášť několik závěrečných scén ukazují Bonda v nejlepším světle - gentlemana s chladným odstupem a suchým humorem. Zároveň se tu rozvine další Bondova charakteristická vlastnost, která dává Craigovu Bondovi předstih oproti ostatním představitelům - arogance až nesnesitelná, ale věrohodná.