Recenze (1 190)
Hlava-22 (1970)
Už dlouho mi v nějakém filmu nebyla některá z postav tak sympatická, jako kapitán Yossarian, kterého zde hraje Alan Arkin. Když na začátku ukáže vztyčený prostředníček, jako odpověď na povel k letu, věděl jsem, že HLAVA-22, bude snímkem přesně pro mě. No a pak už to jede... Parádní válečná satira (takový drsnější MASH) s obsazením hvězdnějším, než v Expendables a vynikajícím českým dabingem České televize (2008). Stejně dobré, ne-li lepší, než Dr. Divnoláska.
Řeka bez návratu (1954)
Spíš než westernem, je ŘEKA BEZ NÁVRATU dobrodružným dramatem o sblížení otce a syna. Marilyn Monroe je v džínách neskutečně sexy a tvrďák Robert Mitchum, který se natáčením tradičně propil, působí opravdu drsně. K tomu připočtěte překrásné scenérie amerického středozápadu, trochu romantiky a ideální stopáž a o nudě nemůže být řeč. Mně se film líbil.
Prázdniny v Římě (1953)
Černobílá kamera, Řím a v hlavních rolích dva naprosto ikoničtí herci nejen své doby. William Wyler (např. Velká země, Ben Hur) natočil tuto romantickou komedii tak lehkým a okouzlujícím způsobem, že dodnes nemá ve svém žánru konkurenci.
Vlk ze Snow Hollow (2020)
Zajímavé a oku lahodící lokace zasněžené krajiny, docela neotřelé a originální závěrečné rozuzlení příběhu a jedna z posledních rolí hereckého veterána Roberta Forstera (např. Aligátor, Delta Force), jsou rozhodně plusem. Minusem je nepříliš sympatický hlavní hrdina a především to, že celý film působí strašně lacině, za což může slabší scénář i průměrná režie. Ve finále z toho vyjde vlkodlačí horůrek, kterých jsou tucty a vyniká jen tím zajímavým závěrem.
Hory mají oči (1977)
Dnes již pořádně ošuntělý horůrek slavného režiséra Wese Cravena (mj. Noční můra v Elm Street, Vřískot), který má však stále co nabídnout a čím zabavit. Hororovou atmosféru film rozhodně neztratil a Michael Berryman je opravdu děsivý.
Pasažéři (2016)
Vizuálně velice povedený sci-fi film s hvězdnou hereckou dvojicí a slušným příběhem, který je plný zajímavých nápadů. První polovina je lepší té druhé a nebýt to tolik sladké, byl bych ještě spokojenější. I tak kvalitní a nadprůměrná zábava.
U pěti veverek (1944)
Jako vždy dobrosrdečný Jindřich Plachta v povedené prvorepublikové komedii. V menších rolích spolu opět hrají Ladislav Pešek a Jan Pivec, kteří pobavili už v Hotelu Modrá hvězda.
Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949)
Kdo spí, ten krade! Až na tu bolševickou, dokola zpívanou Carevnu, kterou jsme ještě nuceně stihli v první třídě základní školy, podařená oddychová komedie s výborným Sašou Rašilovem. Léto a venkov zklamat nemůžou. Vždy se rád mrknu.
Pojďte pane, budeme si hrát (1965) (seriál)
Mohl bych chválit neotřelé a originální animace, legendární znělku, nadčasový humor i fantastický dabing pánů Rudolfa Deyla ml. či Františka Filipovského. Ale to by bylo zbytečné. Já jen napíšu, že na těchto dvou vykutálených medvědech jsem v 80. letech u televize vyrůstal a tak mají vysoké hodnocení jisté.
Byl jednou jeden dům (1974) (seriál)
Československý herecký all stars team, režírovaný seriálovým bardem Františkem Filipem. Skvěle vystihnutá atmosféra neveselé doby i staré Prahy a důkaz (vzniklo pouze pět epizod), že kvalitu kvantitou nikdy nikdo nenahradí.