lineker

Další ze serošů, který tepe současná témata násilí na ženách, rovná práva, emancipace. Tentokrát zasazené do teen prostředí jedné španělské školy. Trvalo to dva díly a mělo mne to. Jednotlivé postavy jsou hrozně milé, ale nevtíravé, a problémy které řeší silně reálné. Chtě, nechtě jim musíte začit fandit a celý seriál potom s nimi prosvišťet na jedné vlně.

Jede to až moc šablonovitě po vzoru západních thrillerů podobného ražení. A to včetně toho rádoby závěrečného zvratu. Ale proč ne. Na hodinu a půl vás to slušně zabaví.

Agniezska natočila pravdu. To jak na ní kdo reaguje ukazuje pouze a jen na něho. Přestáváme být lidmi. To je mementem filmu a bohužel i toho co se dělo po jeho zveřejnění.

Jsem rád, že se tvůrci nakonec v rámci děsu dokázali držet od začátku při zemi a to nejvíc si nechali na ne zcela uchopitelný závěr ( ale proč ne ). To stoupající napětí v malém studiu, kde to vše balancuje jako něco velkého, neuvěřitelného, a laciným talk show kýčem baví asi nejvíc. Z Ingrid Torelli jdou obavy i když je v roli zvídavé dívky.

Luca mne před časem zcela uzemnil svojí Suspirií, takže jsem nečekal o nic menší, zvrácený zážitek. Road movie dvou sick lidí, které ovšem spojuje zcela úpřimná a čistá láska. Guadagninovy filmy jsou opatřeny osobitým vizuálem a čitelným charakteristickým přístupem k směsici žánru. Tím vším opatřil i tohle dílo, které můžete prožít doslova až do morku kostí.

Spravedlnost nade vše. Je to dobře? Já věřím, že ano.

Ode ke zdi seroš a nejen žánrově. Dvě osoby, které se přitahují a zároveň odpuzují svou duševní poruchou. A úplně stejně to má s nimi i divák. Oba mne hrozně srali, ale zároveň jsem jich litoval. Bylo mne za ně několikrát silně trapně, a někdy bych jim oběma nejraději jednu natáhl. Ta nemožnost to rázně ukončit mne šla hrozně na nervy a já vůbec nechápal proč to nejde. Nechápu to vlastně doteď.

Seriál, který vás více něž bitvami a akcí provede japonskou kultůrou, zvyklostmi a osobními pocity jednotlivých postav na začátku sedmnáctého století. Tedy v době, kdy se schyluje k občanské válce a boji o šogunát.

Stojí to na tom nápadu, který je navíc zpracován takovým způsobem, že vás film prakticky nenechá odpočnout.

Klášter, novicka a dá se tušit, že se začnou dít divné věci. A jak jinak, než na základě v minulosti odehrané tragédie. Formálně se toho španělům nedá moc co vytknout, a některé pasáže působí i silně epicky ( zatmění slunce ). Ale celkově film, který nikterak nevybočuje ze stereotypů duchařiny v prostředí chrámu páně a jeho věrných řeholnic.