Lonnan

Tak tohle se hodně líbilo.

No nejsou ti američtí kluci boží? Lážoplážo si trousí kosmonauty, pardon, astronauty po vesmíru a ještě je pohodověji sunávají dolů. Velká slova a gesta jen tak ledabyle zabalená a trousená, abychom je nepřehlédli. Americké vlaječky jsou všude, chyběly jenom na pytlících s exkrementy. Amíckej šovinismus a patetismus je totiž všude, skoro v každém žánru. I v té nejbéčkovější slaďárně. A to jsem vyrostla v době, kdy největší gerójové byli jen v Sovětském svazu. Holt doba se mění. Jinak samotný film nuda vata. I s tím už obehraným riskováním, kde by padaly hlavy, ale nakonec se vše v dobré obrátí. Jak jinak má pohádka dopadnout? Velkou hvězdičku si nárokuje J. Daniels, kterého mám docela v oblibě. Ta druhá je pro mě, že jsem od půlky filmu usínala, ale nakonec to dokoukala až do konce. Ale vím, že se na to již nikdy nepodívám znovu.

Nejen dva cvoci, bylo jich tam přehršle. A divím se, že každý druhý obyvatel USA není blázen, když hlavním pilířem rodiny je fotbal. Nebo jiná podobná umanutost. A navic...houhouhou, deme na to...co je to tu za smrad? Nechutný indický kari...tohle je Amerika, hoši! Vraťte se domů! Mají xenofobii z kari a na Evropu směřují celou Hedvábnou stezku. Nemám ráda pokrytectví a tady v tomhle filmu smrdí víc než kari.

Trapák.

Vlastně ani nevím, proč jsem se dodívala, když knize jsem dala šanci padesáti stránek, jejichž šeď mě dusila. Ale to je moje zásada, dělám to u každé beletrie. Pak už ani písmeno! D.J. mě nijak nevadila, ale J. Dornan mě absolutně neseděl svou vizáží takového amerického uhlazeného hezounka, ale to je můj problém, líbí se mě mužnější a drsnější typy. Někomu dalšímu zrovna tak mohl padnout dokonale. Spíše mě iritovala naprostá absence chemie, všemu tomu jakoby rádo rajcování jsem nevěřila. Připadlo mě to, jakoby vypíchnuté rady ze sexuálního průvodce, co zaručeně rozvášní vašeho partnera. Takže dvě za to, že jsem film dozívala, ale neusnula u něho.

Pragmatické muže vylučuji, i s vyjímkami. Tohle je vskutku dámská záležitost a kterou ženu nepotěší, když všechno dobře dopadne? No, všechno ne a o tom je pátá hvězdička, kterou jsem ubrala za smrt Fabricia. Ale herce chápu, že už dál hrát v takovém cajdáku nechtěl, i tak dal úlitbu divákovi dvěma díly druhé řady.

Mám pro určité filmy takovou osobní škatulku s názvem Jako pohlazení. Tenhle snímek do ní patří....

Asi mám psýcho, že jsem suchozemec, ale tohle jsem si fakt užila. Podle čtvrtého pilíře bych nechtěla, aby snímek evokoval u mladých představu, že pro tohle se narodili. Člověk by se neměl narodit pro žádnou posedlost. Mít ji ano, ne více. Dnes večer to byl už druhý film / ach to večerní kafe.../ co jsem si pustila a tak jenom kousínek. Ale čučela jsem jak, no jak posedlá, moře by mě asi nikdy neomrzelo pozorovat. A tak jako suchozemec pozoruji aspoň naše české nebe a hledám extra krásný odstín a barvu, kde bych si odstřihla na plesové šaty. Ale ty vlny...čistý 4*.

Dala jsem to podesáté, klidně mohla i napoprvé, kdybych věděla, že až po třech čtvrtinách se něco málo začne dít. Nuda vata...a to mám scifi docela ráda.

Podle toho šílenství a nedočkavosti na titulky jsem očekávala fakt něco. Podle recenzí a hodnocení tady také skutečně něco....A nic moc nebylo. Affleck v žádném případě nepředstavuje zoufalého a milujicího manžela, co do úplného vyčerpání hledá svou ženu, kterou miluje. Nebo nemiluje? Spíše tohle, je docela nesympatický studený čumák a ona taktéž. Oba moc tlačí na pilu, aby měli vyjímečné a / proti přírodě.../ stále zaláskované manželství a nějak ho prostě překořenili. A byly z toho důsledky. No, dávám za tři a jednou stačilo.