Poslední recenze (12)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/606/159606119_03d2e5.jpg)
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964)
V době studené války z tohoto filmu mohl běhat stejný mráz po zádech jako z Meyerova Dnu poté. Jenže jsme o pár let dál a tento film ve zkoušce času u mne neobstál. Zbyla prostoduchá parodie zelených bezmozků, kterých máme na filmovém plátně v jiných filmech hodně, zbyly špatné trikové scény letu B-29, kdy jsem se jen usmíval nad nereálností oblétávání hor a stínu na sněhové pláni. Zbyli však i výborní Peter Sellers a hlavně George Scott. Film mi nepřipadal vyloženě špatný, jen jsem očekával něco jako "Byl jsem při tom", což je právě film, který za satiru považuji.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/287/166287276_3673e0.jpg)
Atentát (1964)
Proč tak výbornému filmu nedávám pět, jak bych rád? Proto, že se jedná o historickou rekonstrukci a přesto se zde vůbec nedozvíme kdo je kdo - samozřejmě, z pramenů i (mimo jiné) z Vyčítalovy písničky Battledress jsou jména známá, ale ve filmu mi to schází. Ale na druhou stranu, přestože jsem tento film viděl už potřetí, stále znovu prožívám s Gabčíkem a Kubišem nervozitu očekávání příjezdu mercedesu - naprosto výjimečná scéna... Je zajímavé srovnání s novou Operací Silver A - v Atentátu se nedovíme o Bartošovi nic mimo Prahu, v Operaci Silver A zase víme jen, že Bartoš jezdil do Prahy, ale jinak operoval v Pardubicích. Jediný spojovací prvek je, že žádal Londýn o zrušení atentátu.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/454/454843_ab1452.jpg)
Rozhovor (1974)
Perfektnímu scénáři bych vytknul jediné: mistr špicl dostane zakázku na odposlech dvou lidí, vše zorganizuje s precizností CIA, ale neprověří si, koho vlastně má nahrávat..? Přesto je film výborný v jistotě tušení, že pointa bude nějak jinak, než se zdá. A samotné finále po vlastním vyřešení případu je nezapomenutelné. Všeprostupující paranoia počínající přáním k narozeninám a obzvlášť silně se stupňující na mejdanu po výstavě tady dosahuje svého úžasného vrcholu. A ještě jedna věc mě silně zaujala - narážka na odhalení Hoffových spekulací s penzijními fondy. Danny DeVito to ve svém výtečném filmu prezentuje jinak, na druhou stranu v době natáčení Rozhovoru Hoffa ještě nezmizel...