pixy

Taková milé a neškodné retro. Co se týče mapování dramatického přerodu z němého filmu na zvukový, žádná novinka, to se zas vždycky radši podívám na Singin´in the rain, ovšem hlavní představitelé byli skvělí a nenudila jsem se.

Výborný, málo známý film o zhoubě alkoholu. Působí dostatečně autenticky i dnes v roce 2011, kdy tohle hodnocení píšu. Fričovi se povedlo geniálně vybalancovat kvalitní fungující děj a zároveň nezbytnou poplatnost době vzniku - všichni alkoholici jsou buď svobodného povolání (houslista) nebo z řad bývalých živnostníků, ředitelů a továrníků. Nejvýmluvnější scénou je asi ta, kde František Smolík halucinuje nad kanálem a střízlivý muž z lidu (pravděpodobně přičinlivý správce domu nebo jak se ta funkce tenkrát jmenovala) mu hrozí, že jestli nezaplatí nájem, bude muset pryč. Předpokládám, že ještě před pár lety byl celý dům právě pana továrníka. Nicméně tyto scénu působí nekřiklavě a vlastně příběh sám nijak neruší.

Zvlášť když zavzpomínám na výtečnou Festen, získávám dojem, že tentokrát postihla Vinterberga jakási tvůrčí slepota, kterou se snažil zamaskovat nebo zastřít docela drsným útočením na city. To je ovšem tak toporné, že se mi pod kůži neprobojovalo. Snad bude příště líp.