Kingjiri

Než se dala pěti členná partička dohromady, trochu jsem se nudil a víc bavit jsem se začal až někde v polovině při odletu s vrtulníkem. Kdyby se šlo rovnou na věc a biják by se nes téměř výhradně ve stylu boje o přežití v přírodě jižní Ameriky s těžko ovladatelnou touhou přežít s co největšim balíkem peněz, byl bych hodně spokojenej. Týhle nejzajímavější a nejoriginálnější části se však bohužel nevěnovalo tolik prostoru a navíc bych si survival část přestavoval ještě vyhrocenější a akčnější (SPOILER: Zklamalo mě, že partičku nenaháněl nikdo od okradenýho drogovýho bosse a nekompromisních úmrtí hlavních postav nebylo aspoň ještě o jedno víc. KONEC SPOILERU). Moc mi nesednul ani patetickej závěr, kdy se všichni ukázali jak největší samaritáni. Třetí hodně silná hvězda za herecký obsazení, námět a výpravu.

Nejlepší byla dějová linka na zemi ve stylu buddy movie s omlazenym Samuelem Jacksonem, ve který padlo několik hlášek, podařilo se několik vtípků a panovala v ní sympatická devadesátková atmosféra (ačkoliv jí mohlo být mnohem víc). Taky se mi líbily menší odkazy na Avengers ve smyslu "jak to všechno začalo" (kde se vzal jejich název; jak přišel Fury o oko nebo tesseract). Jenže světu Kree ani Skrullům jsem nedokázal pořádně přijít na chuť (hlavně jejich kostýmy ani vizuál mi nesedly, Captain Marvel s "čírem" v závěru byla až komická). Akce byla tentokrát spíš průměrná a docela se s ní šetřilo. Záporák Juda Law mi přišel dost nevyužitej, vlastně mi nějakej pořádnej záporák uplně scházel. Za mě dosud nejslabší Marvelovka, kterou v dohledný době znova fakt vidět nemusim. Třetí silnější hvězda za scény na zemi, devadesátkovou atmosféru, stylovej soundtrack a odkazy na Avengers.

Nebýt Verhoevenovy režie, asi bych si Black Book nepustil. Projekce však rozhodně nelituju už jenom kvůli povedený dobový atmosféře, neokoukanýmu castingu, filmařině nebo několika odhalenejm ženskejm hrudníkům. Jen jsem teda od Verhoevena čekal větší "masakr" a nekompromisnost, který by daly vzpomenout na jeho dřívější bijáky. Samozřejmě beru v potaz, že točil spíš válečný drama než akční béčko, ale víc krve nebo násilí mohlo posloužit jako explicitní ilustrace krutosti a bezcitnosti nacistů. Trochu jsem přemýšlel nad čtvrtou hvězdou, jenže za delší stopáž, občas až naivní příběh nebo nevytěžení většiny potenciálu námětu (minimálně mohlo být mnohem víc napětí při práci Rachel v utajení) nakonec zustanu u třech silnějších.

Čtvrtýho Rockyho jsem sice neviděl, ale líbilo se mi, jak se na něj navazovalo. Začátek i závěr v podobě samotnejch zápasů nebo tréninků byly fajn. Jenže mimo boxérskej ring vyplňovaly stopáž zejména utahaný a místama patetický scény z Adonisova soukromýho života, který ve výsledku tvořily snad většinu stopáže. Kdyby se tyhle scény pořádně zredukovaly, mohla by být stopáž kratší o dobrou půl hodinku a celej biják by hned dostal tolik chybějící svižnější tempo vyprávění a dokázal by bez problémů udržet divákovu pozornost. Akce, soundtrack nebo atmosféra solidní, bohužel mě však trochu děsí představa, že bych se na Creeda II musel dívat znova, takže nemůžu dát víc než dvě silnější hvězdy.

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvyknul na použitou stylizaci, ale ke konci už mi taky přišla příkladně stylová. Příběh měl slušnej spád nebo povedený hlášky a vtípky, jen byl na muj vkus hodně jednoduchej. Postrádal jsem hlavně nějakej větší moment překvapení a klišoidní závěr ve stylu "z nuly hrdinou" mě trochu zklamal. Občas jsem si ještě řikal, jestli těch "paralelních" Spider-manů nebylo zbytečně moc (japonská a miniprástková verze byly vážně jenom do počtu). Na tuhle verzi Spider-Mana si v budoucnu vzpomenu asi jen díky neotřelý komiksový stylizaci, což je vzhledem k potenciálu námětu docela škoda. Čtvrtá slabá hvězda za originalní vizuál a soundtrack.

POZOR SPOILERY. Zatim nejlepší díl a já s potěšenim můžu konstatovat, že je každej další případ hochů z Oddělení Q zajímavější. Líbilo se mi, jak se případ postupně rozplétal a z původně lokálního problému "polepšovny" Sprogo se vyklubala snaha o vytvoření dokonalý rasy v režii doktora Wada. Vyprávění bylo pěkně přehledný, příběh měl spád a gradující napětí. Jen mi uplně nesedla Assadova osobní angažovanost v případu díky velký náhodě (jeho muslimská kamarádka si zajde na potrat zrovna do doktorovy kliniky a Assad se o tom jen tak mimochodem dozví). Dlužno ale dodat, že se nakonec tuhle nahodilost povedlo přetavit ve slušný finále. Pak jsem ještě občas kroutil hlavou nad chovánim postav (zejména jsem fakt nepobral, proč pil Carl na trajektu ten blín?). Ale jinak jsem se fakt bavil. Čtvrtá hvězda za námět a drsnou severskou atmosféru.

Herecky slušný, filmařina neurazí a potěší i obstojnej scénář společně se závěrečnym twistem. Jen mě trochu iritoval hudební podkres. Ne proto, že by se nedal poslouchat (naopak měl docela dobrý pasáže), ale protože byl přítomnej téměř pořád, takže jsem měl občas pocit, že sleduju hodně dlouhej videoklip. Sem tam bych uvítal o něco přehlednější způsob vyprávění nebo rychlejší tempo vyprávění, ale na režijní i scénáristickej debut a nízkoropočtovej biják to fakt nebylo vůbec špatný. Příjemný, byť spíš jednorázový, překvapení.

Je zajímavý, kolik pohodový atmosféry a bezstarostnýho dětskýho dobrodružství se podařilo nacpat do bijáku, kterej staví zejména na studený válce. Jedinou výhradu mám k až příliš přímočarýmu černobílýmu příběhu bez momentu překvapení a s tim souvisejícím jasnym zacílenim na nejmenší diváky. Jinak naprostá spokojenost - vtípků je spoustu, emoce fungujou, stopáž příkladně přiměřená, svižný tempo vyprávění a zábava od začátku do konce, čtyři silnější hvězdy.

Jo, příběh je dle tradice posledních dílů debilní, herecký výkony jsou občas na úrovni školního divadla a efekty jsou v lepšim případě na úrovni lehce podprůměrnýho seriálu, jenže občas je Jason X nehorázná prdel. Těžko říct, jestli scény s androidem, jeho hlavou, mlácenim ženskejch ve spacácích nebo "přeletem" Jasona v kosmu z jedný vesmírný lodi na druhou, byly myšlený vážně, ale fakt jsem se u nich bavil. Druhá hvězda za pár hlášek, kompletní změnu prostředí, dost akce a upgradovanýho Jasona v závěru.

Kouzlo týhle religiózně romantický komedie mě minulo o několik světelnejch let. Občas jsem měl pocit, jako bych koukal na nějakou rádoby inteligentní a vtipnou komedii od Woodyho Allena (což by mohlo být pro mnohý naopak fajn zjištění). Až na pár vtípků (hlavně na začátku) jsem se mnohem víc nudil než bavil a nejvíc jsem pohledem hypnotizoval hodiny při scénách z židovský komunity. Právě celýmu tomu religióznímu podtextu jsem nedokázal přijít na chuť stejně jako hudebnímu doprovodu nebo klišoidnímu závěru. Komediální a dramatickej rozměr prakticky nefungoval, jediný silnější momenty přinášela romantická dějová linka díky angažmá Jenny Elfman. Dobrý herci, občas funkční romantika a Formanova minirolička jsou jediný věci, co můžu na tomhle bijáku ocenit, dvě silnější hvězdy.