Wewerush

Krásně absurdní dílko, v kterém hraje největší roli režisér sám, jakožto scénárista i hlavní hrdina. Hra s filmovými konvencemi a drobnými detaily, kterých si ne každý všimne, ale které dělají tento film tak zvláštním a příjemným. Rozhodně to není film pro mainstreamového diváka, ale fanoušek filmových experimentů bude nadšen. Nebo alespoň já jsem byla. Doporučuji také film Máme Papeže! od stejného režiséra, ve kterém se objevují podobné absurdní prvky, ale dějová linie je znatelně dotaženější.

Nevim proč, ale takhle jsem se nenasmála už dlouho..pecka!

Filmově socialistickou slátaninu zachraňuje hlavní dvojce Josef Bek-Marie Tomášová, kteří se nevtěsnali do režimní ideologie a do filmu vnášejí alespoň trochu toho života.

Představa, že to bylo myšleno vážně, mě děsí.

Chování hlavní hrdinky je nesnesitelné, příběh nudný a nezáživný a k tomu ještě za mnou někdo chrápal - Febio Fest 2012..

Film, který stál ještě více než Avatar. Otázka je, mělo to cenu? Režisér, měl podle mého názoru zůstat u mainstreamových animovaných filmů, protože práce s herci se mu úplně nepodařila. Možná je to dáno celkovou nepropracovaností postav, nebo prostě nudným příběhem, který mě za 30 minut začal nudit natolik, že bylo obtížné naladit se na strunu hrdinství, tajemnosti, marťanů a vůbec všeho. Celý příběh je složen spíše ze spousty scén ze známých filmů, nebo filmových klišé, ale chybí celkové propojení. Nemůžu se ubránit srovnání s Avatarem, ve kterém se odehrává podobná narativní složka i proměna hrdiny. Na rozdíl od Avatara, který známá filmová i mytologická klišé propojil v jeden celek, tento film působí fragmentálně a nesynchronně. Carter má potíže s odlišnostmi planet jak v technice, gravitaci, tak i v společném jazyce, tyto problémy jsou vyřešeny sporadicky a tak, že v jednu chvíli Carter odhazuje nepřátele po desítkách a v druhé chvíli není schopen bojovat s jediným. Narace si to holt vyžádala. Carter se na konci šťastně vrací "domů", ale neuplynulo od doby, kdy z Marsu odešel několik desítek let? A neprojeví se to náhodou na stáří jeho milované princezny? Zřejmě ne. Hudebně ani vizuálně mě film nijak neoslnil, ale přesto je tam pár vtipných momentů a detailů. Rychle běhající slintající pso-potovra má rozhodně své kouzlo, facka, která ve správné chvíli přistane na té správné tváři, nebo částečná snaha diváka na konci překvapit. Nedokázala jsem překousnout moralistní okénko: Zachraň svoji planetu! a zelené potvory, které jakoby z oka vypadly hmyzákům z filmu Život Brouka, režisér se nezapře. Nebýt slintající potvůrky, nevim nevim.

Nebýt Maryl Streep, dávám maximálně dvě hvězdičky. Sama to prostě neutáhne.

Celý život si lámu hlavu nad tím, jaké je tajemství života. Tak mi to bylo právě vysvětleno, a k tomu záhadným šeptajícím hlasem. Víc jsem si ani nemohla přát. Můžu v klidu umřít. No, vlastně, tak v klidu ne, protože jediní, kdo to zatím pochopili, jsou podnikatelé, politici a miliardáři - šťastní to lidé. Film je plný důležitých a pravdivých myšlenek, stejně jako myšlenek nesmyslných (nepřitahují se k sobě snad OPAČNÉ magnety?), ale problém je hlavně ve způsobu, jakým jsou interpretovány.

Moje hodnocení se netýká ani tak filmu samotného, jako kontextu, který se mi k němu váže. Je to prostě moje "srdcovka".

Výborné dalogy u kterých se zasměju pravidelně každým rokem zas a znova. Aneb: Máchale, spadlo ti to!