Ostra

Ta jedna hvězda je za těch prvních cca deset minut, kdy jsem na to čuměl jako puk a nechápavé kroucení hlavou se střídalo s naprosto upřímným smíchem. Postupem času jsem se přestal smát tomu, co se ve filmu odehrávalo, a začal se smát filmu samotnému. Zbytek času už mi bylo spíš do pláče a smutně jsem musel konstatovat, že natočit tohle byla pěkná zrůdnost!

Opět film, který nedokážu zhodnotit objektivně. A opět je to sportovní drama. Já si prostě nedokážu pomoct, ale k potěšení mi stačí málo. Zvláště pokud jde o slévače, který přes výsměch okolí jde za svým snem, jehož příběh není absurdně přetažen do hrdinského konce, ve kterém vyhraje Super Bowl. O tom je asi sport celkově. O cestě za svými sny, která je lemována dřinou a utrpením, která vás nechává v nejistotě, zda to má ještě cenu. Takový přesně byl příběh Rudyho. A ten konec je opravdu jedna z nejdojemnějších okamžiků mého diváckého života.

Bohužel se to moc snaží těžit z události samotné. Je to prostě jako kdyby vám někdo pustil záznam ze školních kamer. Nebudete říkat, že vás to nebavilo, nebudete moc protestovat, že je to roztahané nebo zbytečně nevýrazné. Prostě se na to budete dívat jako na záznam. Já říkám, že to všechno ale nesvědčí o kvalitě filmu jako takového.

Tak takhle, čekal jsem parodii, ale tohle ne. Absurdita natolik přitažená za vlasy, až to dosahuje mezí přehnanosti. Daleko za touto hranicí se bohužel nachází celé závěrečné rozuzlení, kde to tvůrci trochu přehnali. Do té doby skvělá zábava.

Tak tohle jsem sjel opravdu jedním dechem. Jsem strašně rád, že Bowling for Columbine není zdaleka jenom o Columbine. To by totiž v důsledku bylo strašně krátkozraké. Michael Moore se rozhodl natočit brilantní dokument o tématu, nikoli o události, do které se promítlo. To z filmu dělá ucelený obraz o nechvalně proslulé americké úchylce. Možná je to trochu jednostranné, ale myslím, že v důsledku to asi bylo potřeba, přihlédneme-li k tomu, jaký to mělo mít efekt. Zvlášť některé pasáže jsou opravdu prvotřídní dokumentaristikou, v paměti mi utkvěla ta s Charlesem Hestonem, jakožto naprostým protipólem zprávy tohoto filmu. Vřele doporučuji všem, kteří se snaží udělat si obrázek o americké společnosti z trochu netradičního neamerického pohledu.

Film, který nedokázal dosáhnout kvality hlavního představitele. Hluboce psychologické drama, které píše příběh jednoho naprostého zhroucení. Zejména proto bych se mu vyhnul zejména v případě, že přemýšlíte o sebevraždě, možná bych si ho odpustil i v krátkodobém špatném rozpoložení. Bohužel to opravdu není tak dobře natočené, aby to vzbuzovalo potřebné emoce a empatii. Zejména zvuk je místy hodně "špinavý" a dost rušivý. Když se všechny tyto faktory sečtou, nedá to bohužel na více než upatlaný průměr.

S těma Hunger Games je to jako na tobogánu. Začíná to v šedém průměru, pak obdivuju radikální zlepšení směrem ke dvojce a teď mi přistála na talíři nemastná a neslaná slátanina mnohokrát viděných filmů. Nejdřív Hurikán s mučednickým výrazem nevkusně paroduje Oskara Schindlera a se slzami v očích přemítá, jak by byl mohl zachránit víc lidí. Pak všici zalezou do díry a máme tu střiženou pasáž jako vytrženou z Matrix Reloaded/Revolutions. No a nakonec bych rád řekl (ačkoliv nikdo to asi nemůže dávat za vinu filmu), že ten překlad se opravdu hrubě nepovedl. Při prvních pár výskytech v titulcích jsem doufal, že Reprodrozd je nějaký překlep způsobený usnutím titulkáře na klávesnici, ale po dalším pokračování jsem se radši díval jen v originále.

Oproti jedničce ohromná změna k lepšímu. Daleko lépe zvládnutá gradace a celkově lépe koukatelná hlavní linie. Kromě toho v obsazení přibyly sympatické tváře a já jsem byl prvních 80 % filmu nadšený. Pak se ale někdo rozhodl doslova zprasit konec, tedy lépe řečeno vůbec ho nenatočit. To mě poznamenalo natolik, že jsem se musel takřka okamžitě jít podívat na Mockingbird, což bylo předpokládám jedinou možnou motivací, proč (ne)ukončit tímto způsobem tak dobrý film.

Já nevím, jestli se vykopávání naprosté chátry naší země dá nazvat televizní zábavou. Ono to je chvíli vtipné (za to ta 1 hvězda), ale po chvíli to začíná být taky dost smutné. A potom už úplně nesnesitelné.

Zdá se mi, že David Fincher natočil dva naprosto rozdílné filmy. První z nich je bohužel pseudoromantická, víceméně nudná hodinová popisná pasáž, která ničím nenadchne. Naprostý obrat pak představuje hluboké, do kůže řezající drama, které se na plátně odehrává od momentu, kdy se dozvídáme, že Amy svoje zmizení nahrála. Nevěřím tomu, že uvedení do děje se nedalo natočit stejně poutavě a procítěně jako následný boj za spravedlnost. Tam totiž gradace nezná mezí a napětí je neúnosné až do poslední sekundy. Pokud by první část byla za 3, tak druhá určitě za *****. Nicméně film začíná v první minutě a to je v tomto případě trochu škoda.