Slunik

Přílišná morbidnost, tisíckrát ohrané téma a tu a tam nějaký ten nelogický nesmysl daly dohromady film, který snad ani nestojí za zhlédnutí.

Skoro dokonalé. Jediné, co mi vadilo, bylo až příliš černobílé vykreslení charakterů obou hlavních hrdinů. Ale já o formulích nic nevím, možná takoví opravdu byli.

Klišé na klišé, děs a hrůza. Opravdu jsem se rozmýšlela, jestli film nevypnout v půlce. Nejhorší na všem je, že se očividně tvůrci nedokázali shodnout na tom, jestli natočí akčňák nebo komedii a vznikla z toho naprosto schizofrenická slátanina.

Příběh příjemně plyne, je hladký, nikde nic nevyčuhuje, všechno do sebe krásně zapadá. Film zanechá v divákovi pocit sounáležitosti s okolím a uklidní ho, že není na světě sám, kdo řeší problémy a že jeho život je vlastně normální a není si na co stěžovat.

Film plný prázdných frází a klišé, nesmyslů a nelogických situací. Překombinované. Na akčňák zoufale pomalé a přesto totálně zmatené. Na každé zastřelení osoby čeká v záloze několik střelců, kteří o sobě nikdy vzájemně neví, po schůzce prostředníka s nájemným vrahem se na místě zjeví celé komando střelců na odstranění nevhodných osob, a policie ani po půlhodině neutichající střelby nikde, ale když jde hlavní syčák ze schůzky s dodavatelem zbrojního materiálu, tak je najednou ve městě sám a ještě se tam ztratí. Hromada zabíjení, obětování ideálů v honbě za spravedlností a výsledek veškerý žádný.

Tak trochu jiná romantika, víc podobná reálnému životu než klasickému romantickému filmu. Hlavní hrdinové mají rozdílné povahy, jiné životní priority, zažívají nejen hezké chvilky, ale řeší problémy a trable vyplývající z jejich rozdílných životních postojů. Na závěr samozřejmě happyend, protože láska hory přenáší, ale to k tomuto typu filmů prostě patří. Vše je krásně přirozeně natočeno a je potřeba vyzdvihnout i skvělé herecké výkony ústřední dvojice, díky kterým energie proudí i mimo televizní obrazovku a naplňuje diváka elánem a silou probít se vlastním životem.

Nejdokonalejší adaptace světoznámého románu Charlotty Bronteové. Možná trošku příliš charismatický Timothy Dalton, lehce starší Zelah Clarke, ale tím výčet drobných nedostatků končí, naopak ponurá atmosféra, propracovanost děje, napětí. Pro mě jednoznačně srdcová záležitost.

Velmi zdařilá adaptace klasického románu Ch. Bronteové. Hlavní dvojice je velmi sympatická, ale možná trochu málo to mezi nimi jiskří. Jedničkou pro mě stále zůstává 3-dílná adaptace z roku 1983 s Timothym Daltonem a Zelah Clarkeovou.

Pro mě hodně dobře zvládnutá komedie, samozřejmě jsou některé charakterové rysy a typy chování jak hlavních hrdinů, tak šéfů, vystupňované do extrému, ale to k tomu právě patří. Bláznivá tak akorát, ale hlavně milá a na super téma, protože přiznejme si to otevřeně, kdo nenajde žádnou chybu na svém šéfovi?

Film je dobře vyvážený, ačkoli je založen na skutečné události, netváří se ani trochu jako dokument, ale přitom popisuje nádherně okolnosti a reálie. Závěrečné napětí vystupňováno lehce na úkor logiky a uvěřitelnosti. Možná ještě drobnůstka: Ben Affleck přece jen trochu razí mezi ostatními herci, kteří jsou vzhledově (často hlavně velké brýle) přizpůsobeni reálným předlohám.