Perth

Nefalšovaný anime-psycho-gore hrající si s vnímáním reality, manipulací mysli a vnitřnostmi hlavních postav... Tahle sérka snad nejde ani považovat za samostatný contribution Corpse Party univerza, spíše jako výtah herních událostí a propagace hry. Bohužel do zvolené stopáže neměli tvůrci šanci stravitelně nacpat zamotaný příběh a proto nezasvěcení budou nejen zhnuseni rychlou sérií nechutností (což by nebylo nic špatného :D ) ale také zmatení narychlo vyprávěným příběhem. Na druhou stranu ve hře všechny důležité scény neuvidíte tak barvitě a detailně jako tady, také před autorem klobouk dolů, že skvěle zpracoval předlohu i včetně stejných dialogů a perfektního remasterovaného soundtracku...... Easter egg: Víte proč bylo 1. patro školy poseté botičkama? - Japonci se těsně před sebevraždou vyzouvají...... Conclusion: Každý díl této děsivé, emocionální jízdy s nefalšovaným brutálním japonským gorem vás zanechá ještě dlouho s pootevřenými ústy díky své zvrácené genialitě.

Dost povedená duchařina se zjevnou inspirací u Kruhu ale přitom se stále slušnou dávkou originality. Samotná hlavní postava (pološílený, alkoholu holdující spisovatel) do příběhu dodává etické dilema kontrastu práce X rodiny a vnáší do divákova podvědomí otázku lidské chamtivosti po úspěchu i přes mrtvoly (doslova). Taky se mi hrozně zalíbil "bubák", který vlastně v celém příběhu nic horšího, kromě manipulace mysli neudělá (zlo je vlastně v lidech). Nemůžu jinak než obrovsky pochválit obskurní záběry, střihy a zrychlování stopáže kamery, které děsivost snímku vyhoupnuly o úroveň výš, podivné zvuky, skřípání a nesrozumitelné blábolení v podkladovém ambientním soundtracku taktéž. Hodnocení: silnější 4*

F*#king YES! Frisbee nikdy nevypadalo tak cool. :D Už jen z prvních tří dílů (mimochodem pilotní kousek byl neuvěřitelný) můžu bez problému určit, že půjde o jeden z mých nejoblíbenějších animáků vůbec. Samozřejmě, jako u všech Tronů jde o designovou masturbaci výtvarníků, mimo perfektní vizuál a úžasný sountrack postavený na hudbě Daft Punk z Legacy ale musím vypíchnout i unikátně pojatou akci, solidní (půlky svírající) drama a decentní námět (ono všechno to vžuumm, bzzzzt, prásk má za sebou myšlenku :) ).

Chtěl jsem dát 4*, já opravdu chtěl... ale když jsem si uvědomil, že jsem u vyvrcholení filmu usnul tak jsem prostě nemohl. Tvůrci se viditelně z prvního Thora dost poučili. A v kině bych si snímek užil možná mnohem víc. Příběh má slušný progres a rychlé tempo, navíc jsme se KONEČNĚ mohli dozvědět něco normálního o univerzu devíti světů (skoro mi vyhrkly slzy když jsem uviděl Yggdrasil :D ). Nejvíce mně ale oslovil Lokiho potenciál, který je zde oproti zdlouhavému prvnímu snímku a děsným Hovengers, využit nejvíc a je fakt vidět, že Hiddleston je zde na svém místě. Zato blonďákova herecky nejlepší scéna byla když se hned v prvních minutách promenádoval bez trička (při které jsem si nahlas řekl: "Jak typické."), při které musely náctileté divačky vlhnout v rozkroku, rvát si vlasy a znásilňovat peněženku se slovy "shut up and take my money"... a to jsem v kině rád oželel. Jak už tu někteří zmínili, podobnost čistě náhodná se Star Wars mně taky napadla a společně s nevhodnými rádoby vtipnými scénami mně odradily od vyššího hodnocení.

Alternativní pojetí zombie tématiky mně velmi oslovilo, stejně tak šikovné a autenticitou věrohodné zasazení do děje. Manuela Velasco tady hraje opravdu solidně a táhne to kupředu. Film nepostrádá napětí, okamžiky zděšení a ani křičící, utíkající blondýnku v nátělníku. Hodně mně ale iritovaly logické mezery: (SPOILERS: policajta nezachráníme ale spoutanou ženskou ve stejné situaci budeme zachraňovat do poslední chvíle, kameramanovi koušou do kámošky ale on si to radši natočí než by ji pomohl, přehnané a příliš časté upozorňování a agresivní reakce postav na kameramana - to je vždycky jako facka, po které se divák cítí dost divně.KONEC SPOILERŮ) Ač jsem zarytý nefanoušek roztřepaných kamer a laciných filmových triků tak [REC] pro jeho nápaditost, zajímavost a autentické reakce herců s klidným svědomím hodnotím na 60%.

Mnozí by mohli na první pohled usoudit, že půjde o jednodušší snímek pro mladší diváky, opak je však pravdou... Film s dvěmi liniemi příběhu a dvěma žánry, které del Toro, v dobře odhadnuté stopáži, skvěle prolíná, vřele doporučuju jako alternativní oddych od všech nepřirozeně vyumělkovaných a mírumilovných snímků, točených pro co možná nejnižší rating, které by nedejbože mohly někoho pobouřit. Faunův labyrint totiž spojuje krásu pohádkového světa s naturalismem a opravdu spoustou násilí v světě reálném, stejně tak je ale nabit mnoha referencemi a významy, jež mi doteď nejsou všechny známy. (Jestli někdo tuší, proč víla ukazovala Ofélii na prostřední dvířka místo těch levých, rád si přečtu vysvětlení.) Také nemůžu opomenout vyzdvihnout soundtrack a kameru, které působí v mnohých scénách kouzelně a umělecky. Konec filmu spíše vzbuzuje řadu otázek, než aby jasně definovala závěry a tak věřím, že si zde každý najde svůj význam.

Po jedničce velké zklamání. Líbilo se mi, že Wan dokázal připustit komplexnější vývoj příběhu, kde z naprosto neděsivé stařenky dokázal vytáhnout opravdu mnoho. S laciným stylem lekání diváka a přidáním mnoha podivných záběrů na rádoby bubáky bych to ale spíše zařadil do kategorie společenský, mysteriózní thriller. Pro mně je bohužel tohle dílko jen siluetou ve stínu svého předchůdce.

Prijemne silena kravina ktera zarucene pobavi predevsim kdyz ma divak naladu na typicky Steve Martinovskou bezmyslenkovitou jizdu. Zasouzenych 50+%

Nezáživně pomalý rozjezd (už tak vlečícího se příběhu), který na diváka přitom chrlí jednu obskurnost za druhou (barevnost klasického pochmurného příběhu, bizarní volba moderního soundtracku - který často nefunguje, nemluvě o nechutném intenzivně podaném požitkářství vyšších vrstev - jenž asi neznalce knihy unudí před polovinou filmu k smrti) mně od hledání záliby ve filmu vytrvale odrazoval. Naštěstí vytrvat se vyplatilo, protože Fitzgeraldova předloha je zpracována (až na miniaturní trhliny) perfektně a dostatečně vábně pro mladší generace. Málokterý film se silně podprůměrným potenciálem příběhu si dokážete takto užít. Luhrmannovi se navíc podařilo zakomponovat příběh do skvěle vystihnutého prostředí doby pokročilé industrializace kdy již jisté odosobnění lidí, způsobené vývojem techniky bylo samozřejmostí. Navíc nad pojetím diferenciace společenských tříd a lidské minulosti, což přesně implikuje chování některých postav by tady srdce nejednoho sociologa zaplesalo. Uspávající start, intenzivní rozjezd, kulervoucí drama... zasloužilé 4*

Zářný příklad toho, že v děsivém hororu nemusí vzduchem lítat potoky krve, umřít půlka osazenstva a za každým rohem číhat bubák na nejvhodnější příležitost vybafnout na kameramana. V souvislosti, v jaké se dnes používá označení "horor", se Conjuring rozhodně nazvat nedá, protože spousta prvků byla převzata ze staré školy (postřehl jsem snad jedinou "lekačku" a drtivou většinu atmosféry si dotváří divák sám v podvědomí - Wan v několika scénách vsází vyloženě na to, že nevidět je často děsivější než na půl sekundy zahlídnout dobře osvětleného skákajícího komparzistu v kostýmu - a to je moc dobře). Každopádně jde o jeden z nejvíce nervydrásajících filmů, s perfektně a velmi realisticky zpracovaným tématem duchařiny a démonologie, jaký kdy spatřil světlo kimenatografie. Uvidíme jestli se režisérovi zadaří i na podzim s velmi očekávaným Insidious2.