Hild

Tak Ledové království se mi líbilo víc, než bych kdy čekala. Normálně mě to dostalo takovým tím krásným způsobem. Už Na vlásku si mě získal především tím návratem ke klasickým pohádkám, na kterých jsem vyrostla. Film mě na těch 102 minut dokonale dokázal vytrhnout od všeho a vrátit do dětských let. Za to moc děkuji.

Já vím, jedna hvězda? Kdo to neviděl, nepochopí a asi si o mně nebude myslet nic hezkého, ale já skutečně blbější film neviděla pěkně dlouho. V tom filmu není ani jedna minuta, která by dávala smysl. Od začátku do konce divák nepřestane kroutit hlavou, špatně natočené a ještě hůře napsané. Tolik scén na hranici parodie pohromadě jen tak nenajdete. Škoda dalších slov, ono se to ani popsat nedá, to se musí vidět.

Film, který je bez debat výborně zrežírovaný a výborně zahraný. Reitman je plný režisérských nápadů, které mě velmi baví. Problém jsem ale měla se scénářem, především tedy s tím krátkým časovým obdobím, ve kterém se film odehrává. Celé to působí strašně nevěrohodně, vývoj postav jen těžko uvěřitelný. Celý film jsem obdivovala režisérskou stránku, skvěle vyjádřené pocity, ale zároveň jsem nad celým vývojem musela stále kroutit hlavou.

Já si seriál užívám. Je teprve na začátku a tak samozřejmě nemůžu ještě hodnotit. Je mi jasné, že milovníci knižní předlohy mohou mít rozporuplné pocity, má to poněkud jinou atmosféru, logika taky místy v prvních dílech ujíždí, já však naprosto souhlasím s komentářem přede mnou. Pro mě je to přímo ideální seriál na začátek pracovního týdne, člověk u něho vypne, první epizody mají rychlé tempo, nechybí akce, příjemný humor, prostě taková nenáročná oddechovka. Nevadí mi ani epizodní zápletky, od tohoto schématu se v posledních letech už prakticky upustilo a je to příjemná změna. Uvidíme, co přinesou další díly, ale abych to shrnula, seriál mě jednoduše baví.

Steve McQueen dal jasně najevo, že není režisérem, který by se vyžíval v patosu, který tento žánr pravděpodobně občas potřebuje. Emoce se snaží podat skrz syrovost a reálnost, jednotlivé scény fungují, ale jako celek mě to zase nějak nevzalo. Nejvíce mě překvapil ten můj absolutní nezájem o hlavní postavu. Je to bez debat dobrý film, výborně zrežírovaný, skvěle zahraný, ale ve výsledku jsem vážně postrádala hlubší emoce. Od filmu nominovaného na 9 oscarů bych přece jen očekávala malinko víc. Slabší 4*

Coeni si mě nikdy nedokázali získat, podle trailerů jsem si ale myslela, že tento film mi bude blízko, opak je pravdou, já měla problém tento film dokoukat do konce. Vůbec to nedokážu pochopit ani nějak vysvětlit. Vizuálně je to moc pěkné, hodně se mi líbila kamera, atmosféra je přesně ta, která si mě většinou dokáže získat, ale po celou dobu jsem se ne a ne k filmu opravdu dostat a to jsem tak chtěla. Přišlo mi to takové neslané, nemastné, příběh, který jsme viděli milionkrát, bez pořádné zápletky, bez vyústění, prostě nic. S bratry Coeny asi končím, teda prozatím, třeba je jednou pochopím.

Nejvíce mi na tomto filmu vadila ta jeho naivita, možná, že tato výtka není zcela na místě vzhledem k tomu, že hlavní hrdinkou je dítě, ale filmu jsem prostě neuvěřila. Zlodějka knih má v sobě svým způsobem jisté kouzlo a věřím, že kniha může být velmi dobrá, ale po celou dobu jsem měla pocit, že se dívám na takový ten nedělní film, u kterého stihnete poobědvat, dát si kafe a ještě vyžehlit prádlo. Neurazí, ale ani nenadchne.

Z čeho mám strach, je to, že až si Leo jednou půjde pro Oscara, tak to bude za takový ten nucený nudný životopisný film, za který se Oscaři dávají, přitom jak by to bylo krásné, kdyby si Oscara odnesl právě za Vlka z Wall Street, je v něm totiž neskutečný, to už nebyl pouze herecký výkon, smekám. Celkově je ten film děsný úlet, ale strašně zábavný, celé tři hodiny Vás ani nenapadne podívat se na hodinky, všechny dialogy mají neuvěřitelný náboj a upřímně si opravdu nepamatuji, kdy naposledy jsem se v kině tak skvěle bavila. P.S. Určitě bych ten film nepouštěla dnešní mládeži, protože amorálnější film jen tak nenajdete.

Mám slabost pro podobné konverzačky, od Blízko od sebe jsem přece jen ale čekala o něco více, hlavně jsem měla problém se ve filmu najít, možná to je tím, že mám absolutně jiný pohled na život a na rodinné vztahy než všechny postavy v tomto filmu, po většinu času jsem si říkala, že by postavy zasloužily pořádně proplesknout, skutečně jsem se ani na minutu nemohla s žádnou postavou ztotožnit, je otázka, jestli je to dobře, nebo špatně. Závěrečná asi čtvrthodinka už na můj vkus byla pak až příliš přitažená za vlasy. Nicméně o kvalitách filmu není pochyb, na tu čtvrtou hvězdu to u mě dotáhlo herecké obsazení, i když se film vlastně u mě dost míjel účinkem, tak díky hereckým výkonům jsem po celou dobu na filmu viděla cosi zajímavého. Meryl Streep opět předvádí hereckou první třídu a Julia Roberts podává svůj životní výkon.

Filmy o problémových teenagerech, kteří si prošli drogami, zneužíváním a nevím jakým dalším svinstvem, vídáme pravidelně ve velkém množství, ale jen málokterý na diváka dokáže tak přenést pocity jako právě tento malý velký film. Upřímně chvílemi mi bylo na umření, jako bych to sama prožívala, takový příběh o chobotnici a žralokovi mě úplně rozdrtil, především ten způsob, jakým je podaný a co představuje, v tu chvíli jsem se chtěla někam zahrabat a ukrýt se před celým světem. Přesně z tohoto důvodů mám tak ráda indie dramata, protože občas narazím na přesně takový film, bez velkých hereckých jmen, která by na sebe strhávala pozornost, ale který se Vám zaryje pod kůži jako máloco a tento film jen tak z hlavy nedostanu.