Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Fantasy

Recenze (14)

plakát

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013) 

Kdysi jsem dostal knížku a jako obvykle jsem jí přidal do knihovny a nevěnoval jí pozornost. Po pár letech jsem zjistil, že je i film, tak jsem se rozhodl knihu přečíst dřív než se na to podívám. Nikdy jsem nic tak rychle nepřečetl, prostě bomba. Což se, ale o filmu říct nedá. Už výběr herců se mi moc nezdál. S hereckým výběrem Allana bych se celkem smířil, ale kupříkladu gagstři mě tam úbec neseděli, představoval bych si je líp jako britské trouby z filmu Sbal prachy a vypadni. Dále mi dost vadilo, že bylo z příběhu vynecháno dobrodržství v číně, přechod Himalájí, zatčení v Teheránu, vyprávění o útěku Ruska do číny a malém Mao Ce Tungovi a v neposlení řadě předdůchodová dovolená na Bali. V podstatě bylo stoletýmu staříkovy vzato ze života a vyprávění aspoň 40 let. A to je velká škoda. Pravda film by musel mít 3 hodiny, ale myslím, že by se dost věcí víc objasnilo a film to tak o dost vylepšilo.

plakát

Warrior (2011) 

Bylo tolik filmů typu Kickboxer, Krvavý sport, Nikdy to nevzdávej apod. Ale tohle je fakt něco co jsem nečekal. Nick Nolte hold nebyl ideální taťka a synkové ho rádi vídí asi stejně jako bulku na varleti. No a bráškové vyrůstali od sebe, takže teď musí ty bratrský šatvátky dohnat a jak to tak na světě bývá, láska prochází rozbitejma ksichtama a vyrachtenenejma kloubama. Aspoň to zase není stejný scénář jako obvykle, že "zabili mi kámoše a tak teď teda budu drsně trénovat a pak půjdu tomu zlobivci z otočky naplácat." Prostě dva lidi, schodou okolností bratři se dostanou do životních sraček a tak jdou zkusit štěstí v ringu. Opravdu nelituji těch dvou hodin co jsem u toho strávil .

plakát

Mafiánovi (2013) 

Hodně slušny tři hvězdy. Nirovi ty gangstři celkem dobře padnou. Záporáci jsou taky dost stylový. Jen ten děj, ikdyž se to kulantně zaobalilo, pořád dost předvídatelnej. A že se fráze studentíka která byla otištěna do školních novin v malém zapadlém franzouzském městečku, čirou náhodou dostala až k mafiánskému bossovi zavřenému ve vězení který je chce zabít ? Tak to mi přišlo hodně laciný. Ale jinak se mi celkem líbila hudba,plynulost fimu a brutální praktiky mafiánů.

plakát

Babovřesky (2013) 

Zdenda se opravdu snaží, udělat něco tak úspěšného jako byla trilogie Slunce, seno. Lidi na to jdou s tím očekáváním, že to takový i bude, ale není. Cirkusácká hudba, vesnické prostředí i babky ve zrychlených záběrech jak mašírují do kostela, to všechno už tu bylo a nikomu se u toho ani nezacukají koutky . Z prvu jsem měl takové šimrání v hlavě, že bych dal dvě hvězdy, protože chvilkama jsem se i pousmál, ale jak mile jsem si vzpomněl na trapnou Lucku Bílou s vypaseným gejzou hned mě to přešlo... "Tygr" to měl být jako vtip !? A další věc co mě dostala byla scéna s fiktivním koncem. Pane bože, proč ? Tak tohle bych zařadil do režisérského desatera na zvaného Vyhni se trapnostem, hned na druhé místo. První je již obsazené a zní: nikdy neobsazovat Lucku Bílou . Děj byl typicky Troškovský, silně podprůměrný. Ale to jsem vlastně po seriích Kameňáků očekával. Pokud jde o pokusy o napětí v údajném strašení, tak víc by se to povedlo i odumřelé kožní buňce z paty velkého Alfréda. Shrnuto a podtřeno slábé jako třikrát zalitý lógr.

plakát

Hon (2012) 

Neobviklé téma filmu, ukazuje jak se zahová společnost vůči obviněnému. Zvláště když si tupá vychovatelka usmyslí, že malej fracek věřící na ježíška a úplně na všechno co mu dospělí nakukájí, nemající tuchy o skutečnost života, má vždycky pravdu, protože malé dědi jsou nevinné a tím pádem nemohou lhát, ikdyž neví co vlastně povídají. A tak prostě v pohodě týpek co má rád děti dostane na čelo nálepku " pedouš" a je nenáviděn a předem odsouzen 95% lidmi co zná. Ze života má doslova peklo, při kterém nemůže jít ani nakoupit do místní sámošky. Stane-li se náhodou ten zázrak, že je před společností veřejně očištěn, tak bohužel předsudky lidí už se vůči němu nikdy nezmění a stále bude nenáviděn. Je to važně učebnicová ukázka jaký jsou lidi ovce, co dokáží věřit tomu čemu věří ostatní lidé. To dává vzniku většinové mase lidí, kteří dané témá mezi sebou šíří, přibarvují a vymýšlejí stále nové lži ,jen aby to bylo zajímavější. Povšiměte si třeba, že typická " presumpce neviny " je i u nás. Jak mile v televizi řeknou jméno podezřelého, tak v tu ránu začíná mediální Hon. Jméno již obžalovaného se začne objevovat všude v televizi, novinách, rozhlasu a na sociálních sítích. A ejhle, najednou člověk zjistí, že vetšina lidí co zná je s jistotou přesvětšena o vině toho člověka. Zase na druhou stranu na téhle věci je nejhorší, že strach o dítě má skutečně každý rodič a zeptejme se sami sebe. Kdyby vám začalo víc lidí najednou říkat o panu učiteli, který učí vaši dcerku, takové prasárny. Jak by jste reagovali ? Vsadím se, že první myslenky by byli rozbýt mu hubu a dát děcko do jiné školky. Opravdu čím dál víc mám rád severské filmy, protože neomílají pořád dokola žažitá témata a herce mají také výborné. Škoda, že se u nás víc nepropagují a na místo toho se zde kolikrát vychválí kdejaká srajda co holywood vyplivne.

plakát

Semtex Blues (1993) 

Dobře stravitelné a odpočinkové béčko, ale jen díky tomu, že jednu z hlavních rolí ztvárnil sympaťák Dennis Quaid.

plakát

Banditi (2001) 

Svižný a poutavý začátek, Willis jako vždycky hraje chladnýho tvrďáka, zato Thornton je hypochondrický chytrolín. Vzájemně tvoří zdvořilou a dobře sehranou dvojici bankovních lupičů a své role zvládli perfektně. Zvrat nastává jak už to tak v životě bývá, když se do toho zamíchá krásná ženská. Výkon Cate Blanchett fakt nedokážu posoudit, protože ta zrzavá jí natolik sekne, že téměř kdykoli se objeví na scéně tak mám co dělát, abych vnímal děj a nepředstavoval si s ní tvrdé porno. když to shrnu tak místy to bylo na můj vkus trochu zdlouhavější, ale celé to mělo hlavu a patu.

plakát

Válka špionů (2012) 

Tak trochu ruská Bondovka až na to, že oddělení Q chybí a mladý agent 007 je teprve v zaučování u chlípného rudého majora. Příběh byl celkem propracovaný a záživný. Neustále mě to nutilo přemýšlet, jak tohle může skončit. Takže zábava poměrně obstojná, ale pár věcí přeci jen vytknout musím. A je to začátek a konec. Protože když jsem viděl ten zápas v ringu ze začátku, tak jsem myslel, že to je vtip. Hlavní hrdina dle mých boxerských zkušeností boxoval jak debil a vím zcela jistě, že se tenkrát takhle blbě neboxovalo. Tento fakt bych přešel, kdyby film natočil nějakej změkčilej frantík, ale že jde o zemi kde je to velice propagovaný sport tak nemůžu jinak. A konec byl taky více než zvláštní. Velmi mě překvapilo, že právě soudruh nejzápřísáhlejší komouš věnoval frajerovi svobodu díky jediné osrté větičce. Happy end jak sviňa a ferda si to odhopsá za svou Nastěnkou.

plakát

U Konce světa (2013) 

Začátek zněl celkem slibně, čtyřicetiletý věčný puberťák přemluví stáré kámoše ze školy na kalbu. Pak nastává půl hoďka očekávaného humoru, který nepříjde. Místo toho se na scéně objeví robo-ufon s modrou krví a začne předvádět cosi jako brazilské jiu jitsu. Skutečně jsem z prvu očekával, že nastane střih a následné probuzení Pegga z delíria následováno fackami. Ale nestalo se tak, Edgar Wright to myslel opravdu vážně. Byl jsem z toho chvilku zmatený a říkal jsi co to je za pičovinu, ale po pár minutách to přešlo. A když se za tím zpětně ohlédnu je to pro spolupráci Wrigta a pegga celkem tipickej scénář podobně jako v Jednotce příliž rychlého nasazení a Soumraku mrtvích, člověk opravdu neví jak to skončí. Film moc nepobaví, ale ani neublíží. Ideálka při léčení kocoviny.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Název snímku ve mě budil představu, že se jedná o hledače pokladů typu Flynn Carsen nebo Indyho dobrodružství, ale k mému překvapení jsem se celkem sekl. Skvělý nápad a poměrně propracovaný děj, že jsem ani nepostřehl ty 2 hoďky co to trvalo. Zaroveň jsem si nemohl pomoct, že mi to tak trochu připomínalo Avatar asi to bylo tím, že divocí domorodci zpustošeného Marsu byli 2,5 metrový zelenáči se čtyřma rukama, ale takzvaní Terni co řídili osudy všech světu a šéfovali vlastně úplně všemu, dali tohle fantasy do úplně jiného rozměru.