marhoul

Nic pro homofobní či bigotní bezmozky, věřící na pohádkové bytosti, které jim servíruje transka v černé sukýnce až k zemi, která jim krom nastavování zaručeně správných rad a doporučení na způsobný život, vzadu ojíždí jejich dvanáctiletého syna, který musí v rámci rodinné tradice podržet a taky ministrovat, aby následně mohl celý život upřímně nenávidět všechno duhové, které se o klér ani neotřelo a sexuálním radovánkám se věnuje zásadně ve své komunitě, tož ale nenávist je třeba neustále přikrmovat, že ano? "Podívejme, jaká krása! Ať žije tradiční rodina! OTEC, matka, dítě, manžel." Otřesný případ selhání tentokrát britské policie, názorně vyobrazené dopady na příbuzné, beznaděj, bezmoc, absurdita plus smutná stopa jedné z obětí vedoucí na Slovensko, chudák chlapec, z takové díry se vydal do světa a dopadl jako smetí na zemi u zdi... Jó ale kdyby šlo o dívky, které jdou na scuka přes seznamku, to by byla jiná! Jak to bylo? Jak to kdysi říkal Matthew? "Představte si, že by to byla dívka... A teď si představte, že by byla bílá!"

Reálný příběh mě před lety minul, zrovna jsem pobývala na jiné planetě, podcast Matematika zločinu jsem sice zachytila, ale nikdy se k němu nedostala, což je srandovní, na podcastech roky fičím, informacemi tedy nepolíbená jsem se se zájmem pustila do seriálového zpracování, slovy neměla jsem šajna lautr o ničem a o to větší překvápko mi Peter Bebjak přichystal. Příběh sám o sobě je silná káva ačkoli si nedělám iluze, robátko zajisté nebylo z říše Marie Poledňákové, však až takto vypíchané oči spravedlnosti, to už je jiný level. Skvěle natočeno, pomalé tempo mi vyhovovalo, potěšilo vymazlené obsazení všech postav, Lucie Štěpánková mě baví vždy a všude, v kombinaci s excelentní Zuzanou Bydžovskou a Kristýnou Bokovou to nemělo chybu, Jan Nedbal nám roste do typově podobného bombarďáka, jakým je Milanko Ondrík,  Maštalír a Kryštof Bartoš rovněž zkušeně, Jakub Gottwald výborný, zkrátka ze sestav, které Peter Bebjak v seriálech mívá, čiší sympatická vyrovnanost, baví mě důraz na kvalitní herectví, prostor, jaký aktéři dostávají, kdy to i v drobných úlohách můžou naplno rozbalit, dobrý je i důraz na vizuální výběr zajímavých tváří. Plný počet neudělím, protože mě vyrušovalo roztahané stěhování "Až pozítří..., až zítra..." do Francie, ale jinak velmi vydařená, po zásluze oceněná záležitost.

Že Poláci kurwa umí, není žádným překvapením, kam se hrabou severnější seveřané. Červená je skvělá krimi, na můj vkus až zbytečně krutá, za to srážím, bez řady úchylných laskomin bych se obešla, natočeno v milovaném Trojměstí, výborně obsazeno, zrežírováno, parádní lokace (molo Orlowo mě potěšilo o to víc, že jsem se po něm minulý týden procházela, stejně tak doky a pláže), kvalitní hudba i atraktivní vizuál, maličko šablonovité, ale odpouštím, bavilo, líbilo.