jobina

Tak tady fakt nefunguje vůbec nic. Náběh na nápad byl zkopán do klubíčka už samotným scénářem, dokonáno jest obsazením herců. Jakýkoliv vztah mezi hlavními hrdiny člověk aby těžce pohledal, no Kutcher na A. Heche asi působí stejně odpudivě jako na mne. Protrpěných 93 minut stopáže mi připadalo jako dvojnásobek.

Kolikrát jsem tu knihu četla? Třikrát? Pětkrát? Sama nevím. Ze zpracování tohoto viktoriánského příběhu jsem měla obavy, protože tolik vychvalovaný seriál z r. 72 je pro mne spíš noční můrou. Toto ztvárnění se spádem, bez nudných sekvencí z předlohy, je milým překvapením a prožitkem sychravé temnoty, syrové drsnosti a tiché vášně. Škoda, že když člověk začne věřit, že inteligence vyhrává nad krásou, že v úctě je laskavost a čest, tak dostane tak akorát přes ….. Jo v životě se naivita trestá.

Neskutečně jsem se nudila. Možná je film perlou komedie, ale tento náhrdelník fakt nosit nemusím. Asi to bude tím, že nemám ráda sušenky ani mi absolutně nesympatického Willa Ferrella.

Je mi zle z těchto agitačních filmů. A umocněno "rodinným" soukolím a láskou k Bohu se stávám agresivní. Naprosto nepřirozená oddanost a vůle, podpora rodiny a přátel překoná všechny překážky....Uah. Bezva film pro děti z ghetta, kde máma je narkomanka a otec v márnici. Jedna * je za film, druhá * pro Zrzku.

Tak takto si představuji film jednoho herce. Ztvárnění zmatku, zoufalství, naděje i smíření... Přebíhá mi mráz po zádech, pocity opovržení a překvapení. U závěrečných titulků si říkám, že to přece nemůže být konec.... Ano, jistě není to dokonalý film a některé nelogičnosti zarážejí, ale jak jsem napsala - toto je má představa.

Totální capina pro čtrnáctky, vystříhat všechny části mimo sestavy a pak by dvacetiminutovka choreo byla fajn. Mám pro tento typ choreo slabost, takže jedna * za sportovní a jedna * za taneční stránku.

Neskutečně přeslazená cukrová vata, jenže právě její krystalky rozplývajícího se odlehčeného humoru jsem zrovna dnes hodně potřebovala. Přiznávám, že po prvních sedmi minutách jsem uvažovala o vypnutí.

Strašlivě se mi do toho nechtělo. Ale kupodivu se nejedná o psychologický nátlak, o vynucení hlubokomyšlenkového hodnocení dobra a zla. Líbí se mi zkratkovitost a heslovitost charakteristiky období. Líbí se mi vrchní náznak charakterů postav. A Roden - ten je prostě pro mne "pan herec".

Quantanamo - slovo skloňované ve všech pádech. Spojované s vlajkou pruhů a hvězd i s šedivými pruhy ostnatých drátů. Jenže to až pak... až pak po výslechu, kde je jedno co řekneš. To nikoho nezajímá, vždyť vždy a za jakoukoliv cenu můžeš říct víc. Koho zajímá, co vlastně říkáš a jakou váhu mají tvá slova? Jestli jsi je vyslovil v bolesti, ve strachu nebo ve lži? Nenávist, tak se probouzí. Nenávist k zemi ve které žiješ, a které jsi věřil. Nenávist k zemi, kde jsi se narodil, nenávist k sobě samému, že jsi tím, čím jsi. Kdo chce kázat o rasismu? A přesto tak silné naočkování lidí, že jen přítomnost "zahalených" v blízkosti, probouzí strach. Meryl Streep opět skvěle hraje mrchu....

Poněkud usměvné erotické fantazie. Něco mezi černým humorem a hraným hororovým komiksem. Brát s nadsázkou a tolerancí, konzervativní povahy by mohl pohoršit. :D