sator

Rudolf Ráž obdržel cenu Svazu československých dramatických umělců za scénář.

Když jdou v závěru inscenace pasažéři k letadlu, aby do něj nastoupili, chybí mu schody.

Česká televize uvedla, že se z cyklu nic nezachovalo.

Na filmu spolupracoval jako odborný poradce kriminalista Miloslav Dočekal.

Film měl podtitul „O muži, který nedokázal říct ne ženám.“

Tvůrcům pořadu se mimo jiné podařilo vrátit na obrazovku některé interprety, kteří na ni léta nemohli, např: Petra Nováka, Mikiho Volka, Janu Kratochvílovou či Michala Kocába.

Při natáčení filmu se do sebe zamilovali představitelé hlavních rolí Petr Čepek a Jana Šulcová, i když každý už měl úředně přiděleného jiného partnera. Manžel Jany Oldřich Vízner se prý choval velmi klidně a velkoryse a počkal až láska pomine a Jana zase přistane na zem, což se i stalo.

Odborným poradcem byl kriminalista Miloslav Dočekal.

Film byl inspirován skutečnou událostí. Kriminalista Miloslav Dočekal, který případ vyšetřoval a na filmu spolupracoval jako odborný poradce, o něm ale řekl: „Pravdivý je jen popis události, vše ostatní je vymyšleno.“

Na filmu se setkali skladatel Karel Svoboda a manekýnka Hana Bohatová v roli bláznivé ženy, následovala svatba a později narození potomka Petra Kleina Svobody. Když za to jejich syn v jisté nadsázce po letech děkoval režisérovi filmu Herzovi, že by tu jinak nebyl bez toho filmu ani on, odvětil prý lakonicky Herz: „Hm já si na Vaši maminku taky myslel.“

Podle slov Karla Gotta vznikla píseň takto: Vypili nějakou flašku, už neví čeho, Karel Svoboda si vzal lék fenmetrazin (stimulant) a píseň byla do dvaceti minut hotová. O hudební doprovod nahrávky se postaral Petr Janda a Olympic. Píseň obdržela na festivalu v Rio de Janeiro zlatou medaili.

V postsynchronech předaboval Zdeněk Svěrák Eugena Jegorova, Zora Keslerová mluví hlasem Janay Andresíkové. Jiřího Klepla namluvil Jan Teplý. Těch předabovaných herců je mnohem více, těžko říct, proč došlo k tak velkému předabovaní.

Lucia (Zdena Studenková) je nadšena, že se vyprodal koncert v Lucerně, „všech dva tisíce míst,“ říká, ale kapacita Lucerny je čtyři tisíci sedadel.

Vila, ve které Marek Pošta (Karel Roden) bydlí a provádí terapie, se nachází na adrese Dělostřelecká 652/5 ve Střešovicích. Což je divné, protože je to vila, která patří jeho exmanželce, od které se odstěhoval a ve které prováděl terapii a bydlel v první sérii. Ve druhé sérii, kdy odešel od rodiny, bydlel na adrese Lomená 493/10 ve Střešovicích.

Na cyklu spolupracoval filmový publicista, spisovatel a historik Karel Čáslavský.

Ani filmovému historikovi Čáslavskému se nepodařilo vypátrat, kdo tančil v „černošském“ vystoupení v baru.

V roce 1978 byla vydána kniha podle filmu s názvem „Borisek“, kterou napsali Zdeněk Třešňák & Alois Havel.

Tato epizoda vypráví o mafii v USA. Tohle jméno ale v Americe mafie nepoužívá. Na území Spojených států používají jméno „Cosa nostra“.

Texty písní napsal Eduard Krečmar.

Hudbu k filmu měl skládat Jindřich Brabec, ale pro svou angažovanost v roce 1968 dostal zákaz, a tak hlavní postava hudebního skladatele nesla alespoň jeho příjmení Brabec (Luděk Sobota).