EKLEKTIK

"Japonci už to měřej." Příběh o jednom vztahovém kotrmelci, o tom, kolik znamení se může skrývat v jedné autonehodě a o (medvědu) Ondřejovi neurochirurgovi, manželovi, tátovi, stalkerovi a pyromanovi.

"Asi nejsi výřečnej, ale teď kápni božskou." Na mě to bylo nějaký komplikovaný. Jediný, co jsem si z toho odnesl, byly ty pohledy na mezinárodní letištní terminály a záběry z tehdejšího Tokia a Londýna.

"Člověk by to do nich neřek, co?" Netradiční film s Benem Stillerem, jehož jinde nemůžu ani vidět a zároveň nestárnoucí nadčasová komedie, jejíž svěžest je ještě umocněna skvělou barevnou kompozicí modrých a oranžových odstínů, objevujících se snad v každé scéně a která je doplněna skvělými hudebními čísly dvou pouličních muzikantů, vstupujících do děje vždy, když se zdá, že příběhu padá řemen. A ač se mnohým uživatelům tento snímek může zdát nechutý či vulgární, mluví se v něm tak jako ve skutečnosti a není v něm vidět nic, co by nebylo vidět i ve skutečnosti, nehledě na fakt, že originální a hravou formou poukazuje na problematiku tzv. "Stalkingu". No a spatřit Willieho Garsona s hárem až na ramena, to je opravdu zážitek na celý život.

"Ach jo, tatínku. Všechno jsem to zvrtal." Když blbost, tak Olmer a když Olmer, tak Chytrová. Nechápu, jak v tomhle mohlo hrát, tolik dobrých herců.

"Má univerzitní studia přece jen nebyla, tak zbytečná." Proboha, proč pohádka? Copak to medvědí strašidlo, nebo obluda, nebyl jen převlek? Nemělo by v pohádkách být něco doopravdy nadpřirozeného, kouzelného, či magického? Nešlo v této studiové komedii, plné nekomediálního pitvoření, spíš o kriminální zápletku s motivem únosu a žádosti o výkupné? A co ten trest? Nebyl to případ typicky šovinistického názoru na manželství? Připomnělo mi to jedno přirovnání o tom, že manželský život je jako pevnost, ten kdo je uvnitř, chce ven a ten, kdo je venku, chce dovnitř. Alespoň, že v této trapné inscenaci nebyla "Igonda", tak trapná.

"Už jsme viděli dost." Nevtipná záležitost plná nevtipných vtipů, těžící z mnohem kvalitnějších filmů, ve které byla animatronická loutka a speciální kostým, nahrazena počítačovou animací.

"Je to kompletní a naštěstí to není příliš obsáhlé." Úvodní animované titulky, evokující Kleinovu sérii o básnících navozují pocit, že hlavním motivem tohoto filmu je studentská historka a nikoli cestování časem. V tomto případě, by bylo lepší použít do animované sekvence, například kontrasty mezi minulostí a současností a to i přesto, že děj této celkem svižné komedie částečně připomíná snímky "Vrať se do hrobu" nebo "Gympl", které se také odehrávají ve studentském prostředí. Další podobnost je pak zřejmá i v porovnání se seriálem "Vyprávěj", kde se také objevuje Svatopluk Skopal v roli otce. Za zmínku by ještě mohla stát scéna, ve které si Viktor Preiss podává ruku s Jiřím Mádlem, přesahující rámec filmového plátna a symbolizující předávání zkušeností z generace na generaci, či scéna s výběrem budoucího povolání studentů a také nápad s převlečenou školní nástěnkou za jakýsi ekvivalent Facebooku, se špatně poruštěným názvem Licokníga. Ohledně obsazení lze napsat, že Josefíková a Preissová v roli Elišky, jsou si opravdu podobné jako vejce vejci, určitě víc než Mádl s Blažkem v roli Petra. Jediné, co by se dalo tomuto filmu vytknout, jsou ty nekomické a zbytečné scény s honěním králíků a neadekvátně podfinancovaná produkce.

"Záležitost byla vyřízena." Bezdůvodné střílení do nevinných občanů, bezúčelná destrukce bytového zařízení, neustálé hašteření a sexuální narážky suplující nedostatek slovního humoru, umocněné absencí logického myšlení a se šťastným koncem fungujícím na principu "Deus Ex Mamina", nikoliv Machina, tak toto je můj popis tohoto filmu, který zde má 75%

"To se jaksi nerýmuje, že?" Studiová pohádka s Jiřím Holým, opět jako králem, která dost krkolomným způsobem vypráví o vynálezu budíku a do které hudební skladatel Ladislav Simon použil spoustu hudebních motivů z českých lidových písniček, jako jsou například "Pod dubem, za dubem" nebo "Když jsem já sloužil", ale i známý pochod od skladatele Julia Fučíka, s názvem "Vjezd gladiátorů". A jak píše Honajz, je to takové nemastné neslané.

"Něco nedobrého se děje. Ty, se toho chraň!" Romantická, ale nudná podívaná, kde logika nehraje žádnou roli, ale za to Brožová, v ní hraje sebe samu, leč ve které jsou tak dobré masky, že jsem Stašovou, Marka, ani Žáka, málem nepoznal.