NIRO

V mých očích tímhle dílem dosáhla série vrcholu. Limanova jednička fajn, nic proti, ale Greengrassův urgentní styl mi k vyprávění takových příběhů sedí jako ulitý (a dává smysl a má styl a vnitřní logiku... ne jako když nějací neumětelové prostě nějak mávají kamerou a rychle stříhají). Trojka pak taky dobrá (a že ona se vlastně snažila exitovat i nějaká čtyřka?), ale tady mi kromě příběhu a strhující akce prostě tak nějak mluví do duše mimo jiné i to zasazení veliké části děje do zimního Berlína, což je v rámci špionážního žánru místo s proklatě bohatou tradicí.

Byl by to vlastně docela obyčejný, scenáristicky nepříliš nápaditý (a to pomíjím zásadní manipulací s historií) životopisný kousek... ale v jeho prospěch hrají dvě zásadní ALE. Jednak Malekův výkon (ještě že se podařilo udržet na uzdě žijící Queeny, kteří se snažili prosadit, aby by film víc o nich a míň o Freddiem) a pak závěrečná čtvrthodina. Mdlý závěr umí nezřídka rozpliznout dosavadní dobrý dojem z filmu - a naštěstí to občas funguje i opačně. Nechat si to nejlepší na konec a pak už nepokračovat ani o minutu dál bylo setsakra správné rozhodnutí.

Takhle nějak si představuju špičkově vyladěné navazování na postarší legendy. To velkohubé osmdesátkové ladění by dnes už bez záchvatů smíchu neprošlo, ale takhle mu složit pár dobře mířených poct a celé vyprávění forsážovat absolutně bravurní technickou stránkou... a ono to najednou funguje jak švýcarské hodinky. I slzičce se chtělo ukápnout, ale pak si vzpomněla, že je macho.