Dimo

OK, ok, ok... tak co jsem to vlastně viděl. Parodii na sebe sama, parodii na muzikál, na horor, na vlkodlaky, zombíky a herce, kteří si z toho všeho dělají prču. Zcela bezpodmínečně musíte vědět, do čeho jdete, být naladěni a k všemožným ouchylárnám nakloněni. Romantickým slušňáčkům totiž hrozí prdlá cévka. Periodicky se střídá vtip, mnohdy opravdu dobrý a bezmyšlenkovitá trapárna. Naštěstí, trapáren je pomálu a vyvažují je břitké hlášky. Celý film se zkrátka strefuje do filmových klišé, obzvláštně vyvedené jsou toporné a falešně zpívané muzikálové taškařice - přesně tak já totiž muzikály vidím. Jo, stojí za vidění - kozy, gore scény, penisy, utržené penisy, spermie, vlkodlaci, Hitler, zbraně a výbuchy, krev a sprosá slova. Jen zvažte, s kým se budete dívat. Souhrn? Nenormální film pro normální lidi, neboli normální film pro nenormální lidi. Jak chcete.

I moje. :-) Za mlada jsem Annu Chlumsky docela prožíval a s odstupem času vlastně taky, jako celek, jako vzpomínky na ty moje opravdické první lásky, i ty neoslovené... Je to dojímavé, Annou skvěle zahrané a tak bych neváhal to pustit i svým dětem (tedy, až je budu mít, žeano :-)).

Čekal jsem jen blbý film, kde se budou hokejisti hodinu a půl řezat hlava nehlava. A ono, překvapivě, to má příběh, atmosféru a fantastické herecké prožití pana Herce Seanna Williama Scotta. A skvělou Pucciniho hudbu. Jeden z nejlepších sportovních filmů, které jsem kdy viděl.

Čekal jsem vyvražďovací akční jednoduchost, ale Hunger Games docela příjemně namlsalo. I přes hromadu otazníků a několika nepochopených záležitostech čas na odpovědi není, ono to odsýpá. Potenciál přítomen, atmosféra dobrá, stopáž neunudila, pokračování očekávané. Filozofické dumání nečekejte, s tímhle na masy teenagerů ani jít nelze. Takže, doporučení uděleno!

Kdo měl rád první tři díly Prciček, bude mít rád i tento poslední (doufejme, že poslední). Chtělo to více střeštěné akce, jako té se skůtry a méně vzpomínat slovy, nýbrž činy. Ono škrtnout nějakou tu minutu by vážně nebylo od věci, například rozhovory Jim x Jimův táta. Sentiment a vtip nevykouzlí, spíš jen trapnost. Ovšem když už se nějaká ta srandička objeví, většinou se pěkně rozjede a smích se dostaví. Stifler hláškuje, koná a perlí, to on je středobodem Prciček a vždycky byl. Protože drtivá většina vyskytnuvších se fórků je kvalitní, stojí za to Školní sraz vidět a to i v kině.

Škoda přeškoda, že Zprávař se více drží snažšího, ale tupějšího humoru. Kdyby se nesl v duchu Černého Dynamitu, byla by to pecka. Čili, více retra, nebo více nadhledu. Postava rosničky Steva Carella zcela nevyužitá, v této podobě docela zbytečná. Will Ferrel určitě nezklame a máte-li jeho role a herectví rádi, pak nezklame ani celý film.

Chcete děti? A jste si jistí? Opravdu, pokud jste v období plánování rodiny, tak vám tento film radost neudělá, pouze nasadí červíčka do hlavy, že zlí lidé opravdu existují a ano, někteří se takoví už rodí a co kdyby tím zlým byl i můj ťuťu ňuňu vymazlený a vysněný klouček... nebo holčička. Tilda Svinton si ve filmu tvrdě vyžírá zlomysly svého syna, kterého to evidentně baví, přináší radost je to pro něj hra, která se tak dobře hraje... Skvělá hudba, trefně volená do právě odehrávaných scén, např. při prohledávání synova pokoje hraje od Beach Boys píseň "In my room", svým poklidným plynutím drnká na nervy a společně s vysokým herectvím vytváří hluboký filmový zážitek, který si ale rozhodně nevychutná každý.

Překvapivě dobré a poutavé i přes svou krutou délku. Režie Ang Leeho dala tomuto snímku sílu, kterou by kdejaký akční úderník rozmetal na cimpr campr. Dílko, které mi unikalo, ale jsem nakonec rád, že po devíti letech od vzniku jsem se s touto zelenou obludou v dobrém setkal. (Ne, Shreku, ty běž zpátky do bažin.)

Nuže, čekal jsem, dle místních reakcí, horší film. Z prvního dílu jsem byl hodně nadšený a proto jsem mu odpouštěl i drobná škobrtnutí. Za opravdovou hororovou atmosféru bez mrknutí oka. Co nám přichystala dvojka? Krom zcela shodné hudby a leteckých záběrů jde jen o průměrný horor, ze kterého se vrnět blahem nedá. Napětí je skoro fuč, scény se podobají a málo co překvapí (krom několika nelogičností). Krom závěru není mnoha postav, kterým fandit, navíc není moc času k vybudování si vztahu, protože je brzy po nich. Samotný závěr je jedním obřím otazníkem, který jestliže máme vnímat jako otevřená dvířka třetího dílu, tak potěš koště. Najdou se i pozitiva, pár napínavých míst přeci jen je, zjeví se i nějaká ta klaustrofobie a drsným holkám, které ví "jak to tady chodí" to dost sluší. Kdyby konec nebyl takovým, jaký je, ale tvořila by ho předposlední scéna, byly by to tři poctivé hvězdy, takhle tři mínus. A je to dost škoda.

Sleduje se to opravdu s chutí! Stěží napíšu něco nového, když zmíním excelující Meryl Streep a její linii příběhu, která totálně přehluší linii současnou. Film rozhodně stojí za vidění, ať už máte rádi jídlo, nebo Meryl. Ideálně obojí.