BigBang

Žádný díl nečekal v řadě nahrávek na mém videu na přehrání dlouho. Tenhle seriál prostě odsejpá: prohrál dneska schůzi? Nevadí, jde se poradit za politickým guru a příště vyhraje. Nejvíce jsem cenil výstavbu zápletek: v jednom dílu klidně tři čtyři zlomové body, kdy průšvih v sobě současně skrývá zárodek budoucí naděje a naopak. Zcela osobitým žánrem pak je poslední triumfální díl, jenž nemá myslím obdoby v TV a filmové tvorbě (snad s výjimkou některých scén z Bláznivé střely). Například role p. Šimánka, který chodí asi 15 min. ve druhém plánu, pak splní historickou úlohu tím, že si s otevřenou pusou poslechne improvizovaný proslov hlavního hrdiny. Až dosud jsem za vrchol normalizačního seriálu považoval Inženýrskou odyseu. Teď váhám, jestli M. na r. není přeci jen silnější příběh. Škoda těch drobných nedotažeností ve zvláštních efektech. Třeba p. Němec coby architekt s hlavou v oblacích něco pořád plánuje, stavaři se děsí, že projekt je děsná avantgarda, že "tam neni jedinej pravej úhel" - a potom tam stojí pár paneláků.

Než jsem pustil video, díval jsem se na csfd. To se všichni zbláznili, že to tak chválí? jsem si říkal. Ale on je to opravdu vydařený film. Stojí a padá s p. Plachtou, ale stejně i s p. Marvanem. Člověk na ně kouká a jen si myslí: dva mistři při díle. Opravdu to byla jejich práce, tohleto předvádět před kamerou? Proč to v jejich podání vypadá tak snadno a samozřejmě? Ale proč pak všichni ostatní jsou tak nepřirozeni?

Pár záběrů jsem zahlédl jako dítko a bál jsem se těch scén pokoutních plastických operací a mrzáků v kostele ještě léta.

Mám raději filmy sdílnější, ale tento je prostě kvalitní kino. U starších vážných filmů mívám problémy hlavně s představitelkami ženských rolí, často ta stylizace příliš rychle stárne. Zde je hodnotou myslím právě nadčasový výkon pí. Třebická, jednoduše skvělé. Jsou tam drsné scény, kopající gestapák je pro mě maximem válečné hrůzy, co jsem ve filmu viděl. (A pohnulo mě to hned ke strejdovi googlovi si přečíst, že pražský náčelník gestapa dožil beztrestně v pohodě jako státní a bankovní úředník v SRN).

Divím se, že někomu stálo zato, dělat film kvůli jednomu nápadu. Ale je to natočeno opravdu pečlivě, že zpětný chod neruší a nenudí. Zábavné jsou milostné scény, jak se rozvíjejí z "nezávazné" konverzace.

Líbily se mi praktické detaily o jízdě koňským povozem. Zápletka se mi moc nelíbila, nějaké ojedinělé násilí na nějakých rakouských vojácích mě moc nedojímá. Připadá mi to jen zástupné téma za závažnější otázku, a sice jestli máme dobrý pocit z toho, jak jsme v té době naložili s německou menšinou.

Jestli to tu někdo náhodou bude číst, tak to je dobrá TV komedie z nádražní restaurace v Čermošicích, i když z osmdesátek. P. Schmitzer výborný, pí. Kodešová - Skopalová okouzlující (byť jí oblékli do nějakého klingonského kostýmu) ale i ostatní účinkující hrají zcela neobyčejně přirozeně a věrohodně.

Černobílá satira, p. Hrušínský, vnitřní hlas - zde dokonce mluvený na kameru, to se vždy rád dívám.

Ve skutečnosti je to na max. 2 hvězdy. Ale ta třetí je za obrázky kostelů a za námět od p. Urbana.

Při druhém shlédnutí jsem výrazně zvýšil hodnocení. Docela výjimečná inscenace s dámou-vyšetřovatelkou na starých Hradčanech.