Poslední recenze (21)
Hunger Games: Síla vzdoru 1. část (2014)
Náhled do hrdinčiny duše zmítané vnitřním konfliktem již potřetí. Oproti minulým dílům méně povrchní, což si vyžaduje daň v podobě rozvláčného děje. Boj diktátora Snowa s po svobodě toužícími rebely je vyprávěn především jako sonda do lidských osudů z masa a kostí, kteří řeší těžké situace velmi reálně. Jennifer Lawrence opět dokazuje, že patří k herecké špičce. Celkově snímek hodnotím kladně, jen by potřeboval nůžky.
Koyaanisqatsi (1982)
Fascinující pohled na naší planetu. Krásný kontrast mezi nedotčenou a poklidnou přírodou a uspěchanou, chaotickou, neustále se rozvíjející lidskou civilizací. Kompozičně a vizuálně skvělé zvládnuté záběry plné dynamiky i poklidu zároveň. Nádherná hudba Philipa Glasse, která dodává jednotlivým scénám neopakovatelnou atmosféru. Snímku sice chybí mluvené slovo a děj, ale to v tomto případě vůbec není na škodu. Koyaanisqatsi je podivuhodným srovnáním člověka a přírody, z kterého vyplývá, že i člověk je jen další esencí, ktreých máme na naší planetě mnoho.
Colette (2013)
Příběh z prostředí koncentračního tábora plný klišé a kýče. Co se scénáře týče, tak to mnohdy šustí papírem. Dialogy svou stupidností a vyumělkovaností často působí jinak, jak bylo zamýšleno. Mádl mi sice v roli Viliho moc neseděl, ale celkově hrál docela dobře. Vůči Clémence Thioly v roli Collette žádné výhrady nemám. Eric Bouwer se sice snažil napodobit postavu Fienesova (výborně zahraného) Goetha v Schindlerově seznamu, ale to si ukousl příliš velké sousto. Jeho herecký repertoár se skládal asi ze dvou výrazů, které při některých scénách navíc neúspešně zaměnil.Andrej Hryc sice zas tak velký prostor neměl, ale i přesto svým charismatem na sebe dostatečně upozornil.Celkově na mě snímek působil jako hodně slabý odvar, který by ve srovnání se zahraničními (i některými tuzemskými) snímky rozhodně neobstál. Dvě hvězdy dávám za výpravu, která je asi jediným (zato docela velkým) plusem.