lukyna

Dva zoufalí lidé, žijící zoufalé životy, s nulovou budoucností, kterou nezachrání ani láska. Velké drama, skvělé herecké výkony, jen ta hudba mi chvílemi vadila.

Mně tam strašně chybělo to PROČ, které bych chápala, i když bych s ním nemusela souhlasit. a to pak ani Jiřina Bohdalová se svým talentem nezachrání. Plytké, bez emocí, situace dcery zajímavější, než hlavní zápletka. Škoda.

"Už se vůbec nebojím, Tony." Možná pro někoho složité, pro někoho fascinující vysvětlení toho, že strach ze smrti, ztráta blízkých a pomíjivost života nemusí být nutně negativní a pochopení koloběhu života může vést ke klidu a smíření. A navíc, já miluju tyhle extrémní vizuály doplněné skvělou hudbou.