Joostas

Když čte člověk Cormacka Mc Cartyho Krvavý poledník,uvědomí si,jak je tato Jarmuschova poéma zároveň blízko skutečnosti. Mrtvý muž je Markéta Lazarová Divokého západu.

Polívka byl naprosto geniální básník humoru.Mohl být ve stejné vánici jako Pelevin. S filmem se míjí.To,co dokázala ještě prosít Chytilová,se v tomto zoufalém pokračování nepodařilo. Něco jako U nás v Mechově či jiné komunální satiry z dob nomenklatury. Velmi zajímavý by byl film z Polívkovým příběhem. Kdo by jej ale hrál mne nenapadá.

Fanatik jako šťastné hovado,které si myslí,že i ta nejhorší zvěrstva lze dělat pro dobro lidí.

Nejhorší,že při četbě této odporně pravdivé knihy jsem si vytvořil vlastní představu toho Sviňarčuka ze Skotska.Celý film jsem jej hledal.

Někteří lidé si přáli mít kouzelné prostírání,ale většina toužila po obušku. Tak už to s lidmi je.

Někdo vám přijde sympatický a o to více tristní je potom podivení nad prohrou. Hezké téma,dobří herci,špatný scénář.Myslím,že by ti lidé,kteří ve filmu hráli to zvládli bez předepsaného scénáře lépe.

Určitě by se nalezl nějaký chytrýn,který by na to narouboval rozbory tajemství tělesnosti,psychoanalýzu etc.Je to film o místech vlhké zapářky,kariézních zubech a řitní sliznici.Ovšem bez kokainového fulgue.

Na české poměry výtečný eastern.

Mělo se to jmenovat Vánočka s křídly.Krůtími v akci.Příběhy se superhypermarketů mají vůni skořice a kožních separátů,čínských pneumatik a čínských pneumokoků a rezistentních gonokoků.Vůni šoldersů s vyvinutou formou do hloubky jdoucích enzymů.To vše s nekonzumně zamilovaným očařem Kryštofem,kterému říkali ve škole Asad.Tak dokonalé,že zábavnější vánoční film není.

Sice už v mém věku zapálenou flašku k bance nedohodím,ale Žižeka rád pročítám. A nejen to,je to skutečný fenomén zvláště v jeho reflexích popkultury.