Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krimi
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (341)

plakát

Třicet případů majora Zemana - Konec velké šance (1976) (epizoda) 

Nepřátelé komunistů zlikvidovali policistovi a komunistovi Zemanovi nejen otce, ale i první manželku. Vrahem Lídy Zemanové nemohl být nikdo jiný než Pavel Bláha, který byl v Československu nelegálně dlouhých pět let, aniž by dosáhl nějakého úspěchu. Tvůrci cílili na city diváků, kterým měl Bláha připadnout jako nanejvýše odporný a zákeřný jedinec. Podle toho, co jsem četl, se jim to moc nepovedlo. Nedivím se, na mě Bláha v seriálu také nepůsobí příliš negativně. Nikdy jsem nečetl, že by nějaký agent chodec zastřelil manželku příslušníka SNB, navíc na podzim 1957, kdy již byla doba střelců (spíše agentů-chodců) skutečně již minulostí.

plakát

Třicet případů majora Zemana - Kleště (1976) (epizoda) 

V tomto díle je mj. vidět, jak režim po roce 1948 zničil život schopnému podnikateli Ing. Čadkovi (výborný Ilja Prachař), který měl velké trápení i s nevěrnou manželkou (Carmen Mayerová), k čemuž svým způsobem rovněž přispěl poúnorový režim. Autoři seriálu nad tím takto určitě nepřemýšleli, ale já to v tom příběhu vidím. Zeman dokonce na konci Čadka nijak nešetří a označí světonázor jeho a jeho ženy za divný, přestože se oba vrací od hřbitova, kde je pohřbena zavražděná Čadková. Na druhé straně tvůrci vykreslili odpůrce režimu až odporným způsobem - zejména primáře Honse (Eduard Cupák), který v tomto směru zcela zastiňuje i agenta Pavla Bláhu (Radoslav Brzobohatý). Po Konci velké šance nejlepší "bláhovský" díl seriálu.

plakát

Fenomén Vinnetou (2018) (TV film) 

Kanadský indián, co nevypadá jako indián, provází diváky Německem a ukazuje jim, jak se němečtí běloši často a rádi převlékají do indiánských kostýmů. O samotné postavě Vinnetoua nebo dokonce Karlu Mayovi toho v pořadu moc nepadne. Samozřejmě nechybí zmínka o tom, že mayovky rád četl Adolf Hitler. Nějak se mi ale nezdá, že by nacistické Německo obdivovalo indiánské válečníky. Hodně úsměvné je, že jeden původní obyvatel Ameriky (rozuměj indián) žijící v Berlíně brojí proti westernovým městečkům, přírodním divadlům apod., protože se tam běloši převlékají za indiány. Z toho důvodu nemá rád ani postavu Vinnetoua. Na to se dá odpovědět: 1. Němci popularizují indiánskou tématiku, což u někoho vede i k většímu až odbornému zájmu o původní obyvatele Ameriky, 2. Karel May chtěl připomenout chmurný osud indiánů, proto psal díla, v nichž vystupovali i ušlechtilí indiáni (v prvé řadě Vinnetou). Takže "berlínský" indián pláče na špatném hrobě, nebo se spíše pokouší dělat se zajímavým. Zároveň si myslím, že přílišná komercionalizace tématiky (např. pseudotýpí ve westernovém městečku) by se vůbec nezamlouvala ani Karlu Mayovi. Dokument nezmínil ani fakt, že literární dílo Karla Maye již v Německu příliš nefrčí - cca od přelomu tisíciletí, kdy na trh vtrhli Harry Potter a spol.

plakát

Casino Royale (2006) 

Trvalo to skutečně velmi dlouho, než byl v rámci oficiální řady bondovek zfilmován první román s postavou Jamese Bonda. Děj knihy se odehrává cca o 55 let později než děj stejnojmenné knihy. Filmaři se rozhodli Bonda restartovat tím způsobem, že stejně jako v knize je ve filmu Bond agentem začátečníkem. Velmi se mi líbily akční scény (zejména honička v Africe a finále v Benátkách), rovněž Eva Green v roli osudové dívky Jamese Bonda, ale to všechno nestačí na více než velmi silné tři hvězdičky (65 %). Pro mě osobně v rámci oficiálních bondovek (24, od Dr. No po Spectre) sotva průměrný film, poněvadž méně se mi jich líbí asi pouze šest.

plakát

Milada (2017) 

Snímek mohl být rozhodně dramatičtější a potom i o půl hodinu delší, což by v případě dramatičtějšího pojetí vůbec nevadilo. Moje největší výtka: v roce 1940 si Horáková vezme od manžela seznam lidí z odboje. Její manžel se vyjádří, že na seznamu jsou "všichni, naprosto celý odboj." Proč něco tak nesmyslného film obsahuje? V roce 1940 bylo do odboje (většinou propagandistické akce, špionáž) zapojeny desítky tisíc lidí. To se musí náš protinacistický odboj neustále znevažovat a vykládat tendenčně či zcela lživě? Horáková byla výjimečná, ale neznamená to, že zbytek českého národa byli (míněno za protektorátu i v padesátých letech) ovce či dokonce odpad!

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Průměrný film, který jak už to tak u Tarantina bývá, je plný dlouhých dialogů a brutálního násilí. Zároveň se jedná o znevažování tragických událostí druhé světové války, v prvé řadě pak protinacistického odboje a částečně i holocaustu židovské populace. To, že je Tarantino jedním z nejoblíbenějších režisérů a scénáristů na světě, asi není příliš pozitivní výpovědí o stavu současné civilizace. 60 %, když pominu, že film naprosto nevhodným způsobem a nepravdivě zobrazil jedny z nejpohnutějších událostí světové historie

plakát

Pomsta hříšnice (2012) (TV film) 

Slabší tři hvězdy dávám za to, že jsem se chvílemi poměrně dobře bavil. Z historického hlediska jde samozřejmě o naprostý paskvil (z tohoto pohledu bych nemohl hodnotit jinak než jako odpad), což platí i o následujícím dílu Odkaz hříšnice.

plakát

Mrazivá pomsta (2019) 

Velmi silné tři hvězdičky, ale čtyři udělit nemohu: - mix brutality s černým humorem mně nesedí - scéna s posledním mrtvým s přezdívkou Lavina je velmi trapná - všechny postavy indiánů jsou záporné

plakát

Proti gestapu (1990) 

Ano, jedná se o dokument "letem, světem", poněvadž chtěl obsáhnout více událostí odboje. Přesto se jedná samozřejmě jen o malý výběr toho, co se v protektorátu v oblasti odboje stalo. Dokument se věnuje událostem let 1942 a zejména 1943-1945. Opravím údaj od uživatele Volodimira 2: v dokumentu se mluví o Ernstu Gerkem, druhém veliteli řídící úřadovny gestapa v Praze, jenž vystřídal Hanse Ulricha Geschkeho.

plakát

Národní očista (2018) (TV film) 

Tento dokument je výsměch elementární objektivitě. Jak tady někteří zmiňují: v dokumentu vůbec nic nepadne o hrůzách, které předcházely mimořádným lidovým soudům (a Národnímu soudu v Praze) - pouze naznačeno je to u stvůry Kašparové. Mimořádné lidové soudy odsoudily na smrt výraznou část gestapáků, kteří se českým úřadům dostali po válce do rukou. Většina českých kolaborantů, kteří byli odsouzeni k smrti, si to rovněž zasloužila (stačí si prostudovat seriózní odbornou literaturu, sám znám regionální případy). Prohřešky proti malému retribučnímu dekretu byly řešeny trestními nalézacími komisemi ONV, které neudělovaly drakonické tresty (navíc velká část případů skončila omilostněním či očištěním). O kvalitě dokumentu vypovídá též obsazení, poněvadž z vystupujících historiků ani jeden nepatří k renomovaným a obecně známým (osobně znám pouze Machalu, jenž byl jako jediný poměrně solidní a seriózní). Stačí si to porovnat s historiky, kteří vystupují v dokumentu Apoštol národní zrady.