Awer

Také Filipíny mají svého Matrixe. Nepochází z Hroznové Lhoty, ale ze Zamboanga City, nicméně myslí to úplně stejně vážně. A v tomto případě se k němu přidává i místní mládež a sama režisérka

Vizuálně i myšlenkově velmi působivé a aktuální podobenství o hrozbách technologického věku, na čínský mainstream dost odvážné

Naprosto geniálních, lehkým komediálnem prozářených 14 minut

Pozvolné, citlivé, nepozérsky něžné

Největší mínus je jednoznačně plakát, kalibr Tři Tygři ve filmu. Ale jinak je to opravdu světové, reprezentativní. Včetně hudby a zfuturizované architektury. A ano, jsou i scenáristicky hustokrutější thrillery. Nicméně v kontrastu k rivalovi sezóny #annaismissing je potřeba tu schopnost ukousnout si přiměřené sousto a nepouštět se do líbivých témat, o kterých autoři nemají ánung, naopak ocenit. To, co Bod obnovy s přehledem zvládá, není nejvíc, ale víc než dost.

Pro Středoevropana vlastně hraný dokument, ale také mile filmařsky zpracovaný.

Skvělý, originální vhled do velmi těžko pochopitelného, odlišného světa, jak co se týče prostředí, tak komplikované individuální duše.

Tak minimalistické, že je to snadné nepochopit. Nicméně ta myšlenka z popisu - a opravdu tedy ani o trochu víc - tam je.

Přiléhavé, aktuální, schopné dostat se pod kůži.

Skoro až kýč. Silně estetizující a vlastně ne moc překvapivé, přesto / právě proto se na to kouká "samo" - prostě se chcete koukat, chcete poslouchat dál.