Morien

Bruno, ty parchante.

Naposledy jsem to viděla už hodně dávno, teď jako dospělá žena oceňuji hlavně postavu Pamely Reed.

Celé to na ramenou nese Danny DeVito. Jeho zastřený trpící pohled, ach.

O. Ničem.

Zvlášť z dnešního pohledu mi to přijde šíleně amatérské. Jediná cool scéna, kdy Arnold týpkovi trhá drogovou nohu, je hned na začátku, a zbytek je z nějakého důvodu postavený na stereotypech, ale zároveň i dělání si srandy že stereotypů. Scénář, zápletka, vztahy mezi postavami a zákonem, vše má hloubku a propracování asi jako průměrná epizoda Tlapkové patroly, a na to, že je to v podstatě pohádka, se to stejně bere moc vážně. A k čemu je překračování železné opony, když místo toho, aby rusáky ukázali jako "normální" lidi, si vezmou Arnolda a nechají ho znova terminátorovat. Aby jeho postava fungovala, muselo by to být mnohem víc stylizované.

Nemůžu přijít na to, jestli to je záměrně nebo omylem tak směšné. Každopádně mi to přijde jako Arnoldovská fanfiction v rukou ne příliš dobrých filmařů. Když začalo hrát Satisfaction, nevěřila jsem svým uším/očím. Wtf.

Call me crazy, ale mně se to docela líbilo. Z vyvraždění chrámu a svržení strážkyň do jámy mi skoro až spadla čelist, jak brutální to bylo. Vizuálně tam byly některé věci moc pěkné. A mladý král se svým ochráncem byli fajn. Jasně, Arnold a hlavní paní jsou dost prkenní, ale to Arnold je přece vždycky.

Celou první půlku jsem myslela na to, jak se v Soumraku dne britský majordomus aktivně snaží naučit žertovat, protože předpokládá, že jeho nový americký zaměstnavatel to od něj bude očekávat, zatímco během druhé půle jsem si říkala, že film asi musí být fantasy, sci-fi nebo horor, aby můj mozek vnímal vraždění jako zábavu.

Je to legendární příklad toho, jak nedělat blockbusterové pokračování, a jako by to všichni věděli. Chybí tomu Miliusova horečnatá teatrálnost, patos v rozmluvách, osudovost, pocit nevyhnutelnosti. I Basil zní tak nějak unaveně. Jediný fantastický aspekt filmu je Grace Jones, ta je prostě tak jedinečná, že její kreace zkrátka nemají obdoby.

Pane jo. Na film jsem se dívala, protože zrovna čtu Arnoldovy memoáry, a docela těžko se mi srovnává, jak hezky o tom on mluví a co tam reálně já jako divák vidím. Předně je do filmu zahrnuté velké množství motivů a nejsou, podle mně, dostatečně přehledně uspořádané. A druhá věc, co to sakra ten konec a to sexuální násilí dělá ve filmu, který do té doby působil spíš jako kreslená groteska? Když chcete mít nahaté svalnaté chlapy pobíhající po městě a laškující s běžnou populací, věnujte se hlavně tomu, a ne že to prostříháte s dramatem, které vypadá jako úplně z jiného filmu.