Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Fantasy
  • Dobrodružný
  • Komedie

Recenze (34)

plakát

65 (2023) odpad!

65 je film, jehož tvůrci si zřejmě podle poslední scény myslí, jak je lidská rasa něco více než dinosauři. Já bych opáčil: dinosaury by naštěstí nikdy nenapadlo natočit takovou sračku. Lidi bohužel ano, a mě nemohlo dílo s takovým námětem uniknout, ikdyž to bylo těsné. Poslední promítání v kině mělo neuvěřitelné 3 lidi v celém sále, což je ještě dobrý, protože to vypadalo, jak budu úplně sám. Ze začátku jsem nechápal proč, ale jak film postupoval, tak mi to bylo jasné víc a víc. Přes všechny lekačky (z nichž některé jsou dost dobré) vás nakonec tvůrci ničím nepřekvapí, leda tím, jak dokázali potenciál tématu promrhat až hanba. Dinosauři někdy vypadají dobře, jinde jsou divní a jejich "životnost" v některých případech připomíná béčkový seriál Pravěk Útočí. To by ještě tak nevadilo, protože závěrečná scéna je nejen úplně debilní, směšná a naivní, ale také tak příšerně provedená, že obdobné scéně z starého dobrého dokumentu od BBC nesahá ani po kotníky a navíc po ní následují titulky navozující dojem, jako když se vlastně nestala. V tom je tak nějak vidět přístup tvůrců k celému filmu, který se přesně nese v dnešním duchu horkých jehel a rychlokvašek. Na to, v jakém prostředí se hlavní postavy nacházely, bych čekal nejen větší rozmanitost druhů (zapomeňte na velkolepé scény z Jurský park) a také něco jako pokoru k dinosaurům, protože to, že lidi umí sestavit robota z nás skutečně nedělá lepší bytosti, jak si tvůrci asi naivně myslí. Jurský Svět: Nadvláda je spolu s tímhle klenotem další filmový failure zobrazující dinosaury, který jednou uvidíte, zalitujete vyhozených peněz a zaručeně už to nebudete chtít vidět znova. Tím spíše, že žijeme v zlaté době paleontologických nálezů, jež znovu a znovu vyvracejí zastaralý, dřívější pohled na dinosaury, jejichž obraz primitivních, apatických tupců u nás vtiskl jinak obdivuhodný umělec Burian. Už by bylo fakt fajn se v zobrazování zvířat, která narozdíl od člověka vládla planetě miliony let, někam posunout. Námět vynikající, ale ve špatných scénáristických rukou. Mohl z toho být bombastický, nemilosrdný survival horror o nástrahách a zákeřnostech křídové krajiny, kde největším nebezpečím světa už ani nebyli dinosauři, jak film v některých scénách jinak trefně ukazuje. Protože jsou zde ovšem jen dva lidé, kteří díky deus ex machina na každém rohu všechno nějak zvládnou, tak to celé ztrácí s každou další scénou až do finále, po kterém se už budete jen od srdce smát, jak moc se stalo přesně to, co jste čekali. Křídová krajina si tak trapné zneuctění v očích diváka určitě nezaslouží.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Camerocyklát. Nějak tak bych nazval produkt, ve kterém se nám Cameron rozhodl ukázat, jak byl dříve dobrým režisérem a natočil skvosty jako Titanic. V současnosti se totiž upnul čistě na digitální magii, díky které sice vykouzlí hromadu nádherných scén (moc se mi líbilo plavání pod vodou spolu se zvířaty připomínající třeba plesiosaury, elasmosaura) ale stejně jako v prvním díle zanedbá všechno ostatní. Je to jedna velká cesta recyklace, kdy se Cameron opakuje pořád dokola jak zaseklá deska. Předvídatelný příběh, úplně jednoduše popsané postavy a ani skoro žádná originalita kmenů Pandory to všechno sráží do vod podprůměrnosti, symbolizující tak leda dokonale promrhaný potenciál jinak unikátního univerza. Co na tom Camerona při všech těch vyhozených penězích tak baví, netuším. Záporák z jedničky je tu znova přetřený na modro a nejlepší je, že v dalším díle bude nejspíše zase znova... to je prostě pecka, jak člověk tři hodiny sleduje story, které nakonec vlastně ani nikam opravdu nevyvrcholí. Nakonec je možná dobře, jak se mi ani moc nedařilo jej vnímat. Avatar tím pro mě v podstatě skončil a další díl téhle trapně nabubřelé hromady ztráty času vidět nemusím. A co je nejhorší: i jako ekologicky založeného člověka mě Cameron prostě irituje svým černobílým pojetím světa, kdy lidem kteří nejsou duší zelení zelenou ideologii akorát tak zhnusí. Takhle jednoduché to prostě není. Kdyby tuto skutečnost aplikoval již na prvního Avatara, mohl by komplexním pojetím naopak nadchnout i největší odpůrce. Jenže to je těžký, když až u třetího Avatara ve svém pokročilém věku a až pod tlakem kritiky začne tuto skutečnost akceptovat...

plakát

Rod Draka - Série 1 (2022) (série) 

House of DJ Dragon Bulva. Chcete vidět Hru o trůny, ze které zmizela hrozba příchodu zimy? Podívejte se na Rod draka. Právě ten vám totiž ukáže průměrnost až podprůměrnost jinak tolik propracované fantasy v celé své kráse. Už u první série působí nově vzniklý seriál jako slabý, starý remix prvních čtyřech sérií Hry o trůny, který spíše než "Oheň a Krev" působí jako jedna velká chaotická, nudná, bídná šeď a popel, kdy se vám sleje dohromady skoro celý seriál a skoro nic si z něj nepamatujete. Kromě pár záblesků kvality, které dávají vzpomenout na to, co bylo u prvních čtyřech sérií GOT naprostým základem. Postavy jsou charakterizované natolik nečernobíle, až se člověk skoro po celý seriál nemá u které chytit nějakými sympatiemi, což rozetne až Zelená rada, kde se všichni vybarví ve svých pravých barvách. Rodu draka navíc brání v rozletu do vyšších kvalitativních výšin i obměňování postav vlivem časových skoků. Na sílu natlačené sexuální scény jsou bohužel u tohoto světa už takovou klasikou, že vedle toho působí Rings of Power jak seriál pro asexuály. A nutno dodat, že sympatičtější, protože opravdu nepotřebuju znát sexualitu jednotlivých targaryenů. Skoro žádné bojové scény, u kterých by člověk nedýchal napětím nebo žasl nad skvělou choreografií - dokonce i Hra o trůny vypadá vedle Targaryenů jak akční seriál. Naprosto nejvíc neuvěřitelné situace, kdy někdo jen tak na večírku nebo přímo v radě jen tak někoho zabije a jedeme dál. Některé díly se řeší, kdo s kým spí, ale pak se poskočí dál a řeší se, kdo s kým spal. Skoro bych řekl, že House of the Dragon není nic víc, než jeden vyspěle se tvářící Klub sráčů, ve kterém na sebe Bulva akorát nahodil hadry a odznak pobočníka a zkusil si střihnout roli v jeho středověké verzi. Notabene nechápu potřebu tvůrců pořád ukazovat nepovedené porody. Co bych ocenil jsou některé scény jako je skvěle zahraný Viserys ve své poslední epizodě, odvaha pojmout rod Velaryonů inverzivní barevností  a snaha zapomenout na naprosto totální tragédii, kterou byla osmá série Hry o trůny. Nicméně na druhou stranu to nic nemění na hořkosti, která po ní bohužel tak jako tak zůstala. Při pohledu na vysoká hodnocení nestačím zírat a přepadá mě nepříjemný pocit, při kterém si říkám: Vám to vážně stačí, že jsme zase zpátky v Západozemí? Mě rozhodně ne a při pohledu na další budoucí seriály z tohoto univerza se už jen děsím. Radši bych měl jeden původní seriál, který by měl třeba deset kvalitních sérií, se skvěle napsanou linkou Martelů, Greyjojů a jiných a spolu s tím fenomenální finále, které by změnilo fantasy jednou provždy. Nicméně to bych chtěl moc a místo toho máme Hru o trůny, ze které se nakonec stal blábol a pak seriály, jako je Rod draka, které minimálně zatím nedosáhnou ani na průměr... hlavně mít pořád radost, ikdyž vlastně není vůbec co slavit. Martin je mezitím nadšený a přál by si mít čtyři série, zatímco jeho fanoušci můžou mezitím svoje přání mít původní příběh dokončený v podstatě poslat k ledu. Až si člověk skoro říká, jestli mu nedokončená Píseň Ledu a Ohně nakonec i nevyhovuje. V každém případě jestli tahle telenovela z jeho světa má tak vysoké hodnocení, nechci vidět další pokusy ždímat tuhle značku. Není to v žádném případě tragédie jako poslední série Hry o trůny, ale na její první fantastické série to nemá ani náhodou. Kvůli pár světlým momentům jsem měl místy chuť dát 3*, ale nakonec dám jen 2*, které jsou zaslouženější. Znova bych si tuhle dračí jízdu (nebo spíš její nepovedený, klopýtavý rozlet) určitě nedal.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Série 1 (2022) (série) 

Nejpříjemnější seriálové fantasy překvapení tohoto roku je za námi. Všechny ostatní seriály, ať už Zaklínač, Stranger Things nebo Rod Draka se můžou jít zahrabat. Ač tomu já sám nemůžu uvěřit, Amazon vyhrál. A já jsem strašně rád, že vidím i jiné pojetí Tolkienovy středozemě než jen to od Jacksona. První série Prstenů Moci se jeho trilogii Pána Prstenů sice nemůže rovnat, ale určitě je lepší než zpackaný a roztahaný Hobbit. *Nechápu, jak může někoho tenhle seriál nudit a nebo mu připadat "příliš pomalý". To jste už tak zblblí dravým tempem dnešní tvorby, že už není možné v téhle době prostě pomalu, v klidu vyprávět svůj příběh? Protože přesně to první série Prstenů Moci dělá. Jede si svoje vlastní tempo v době, kdy to vypadá, jako by se už všichni zbláznili a museli mít všechno hned. Pro mě první palec nahoru a upřímná poklona, tak se to má dělat! *Další důvod, proč je seriál skvělý, je jasná charakteristika jednotlivých ras, které mají svojí vlastní kulturu a své osobnosti. Nejpříjemnějším překvapením je v tomto ohledu asi představení trpaslíků (zkouška s rozmlácením kamene, modlitba ke kameni, rozdílné vnímání věku mezi nimi a elfy, dialog o nepevné zemi, do které se nekope) což nejen u nich přináší autentické a naprosto nezapomenutelné momenty. Zajímavé je rovněž pojetí skřetů, které překvapivě vede Adar jako úplně nová vymyšlená postava. Nejzábavnější ze všech linek mi připadá nejspíš Elrond+Durin, ale všechny jsou dobré a zajímavé, včetně Nori+Cizinec, která je správně záhadná a tajemná. *Třetí důvod je vysoká kvalita všech efektů, zbraní, zbrojí a všemožných rekvizit, kde jsou peníze zkrátka vidět a ukazují nám tak Středozem důstojně, nádherně a jiným úhlem pohledu. *Čtvrtý důvod je odvaha tvůrců dělat fantasy pro všechny lidi, takže mezi hrdiny středozemě jsou konečně i neuvěřitelné čtyři postavy tmavé barvy pleti (Pelíšek, Miríel, Arondir, Disa). Je to jedna z nejlepších tvůrčích iniciativ, nejen jako projev odvahy si to udělat po svém, nýbrž i pro jisté nabourávání striktního pojetí ras, jak je pojímal sám Tolkien. A v tom tkví i největší výzva tohoto seriálu pro jeho diváky - naučit se, že ani Tolkien není jako člověk bezchybný a jakkoliv je Otec Fantasy a jeho dílo je legendární, ne nadarmo se jím zaštitují i současní postfašisti z Itálie. Problematické na něm je totiž právě to, že to dobré je bílé a to špatné je černé. A reakce na pouhé čtyři černé postavy v seriálu (kdy herci tmavé pleti jsou vystaveni výhružkám a musí obhajovat svojí exitenci v seriálu) to bohužel jen podtrhují. Mě je lidí, kteří si to kvůli takové banalitě neumí užít, upřímně líto. Já si v každém případě užil krásný 8 dílný výlet do středozemě, která je pojatá tak, jak se to sluší a patří na 21. století. První dojem byl na tři hvězdičky, ale nakonec dávám nadšené čtyři, díky posledním třem epizodám a těším se na další sérii. Buď to uděláte takhle, nebo tu můžete jak idioti brečet nad koncem světa, ve kterém byl všem násilně nadřazen běloch. A vůbec, jděte už doprdele, opravdu nestačím zírat kde berete čas řešit takové debility. Chcete mít tu svojí "svobodu", ale jakmile si někdo něco trochu pojme po svém, zuříte, vzekáte se a brečíte jak trapní malí diktátoři, kterým se svět nenávratně rozpadá pod rukama. Kde jste byli, když v jiných dílech byli některé postavy naopak poběleny? *Určitě to však má své chyby. Vytknul bych určitě neodvahu tvůrců zabít některé z postav (nemyslím postavy, co prostě přežijí až do Třetího věku, ale nějakou z nových a vymyšlených). Galadriel by si zasloužila mít více rozměrů než být jen Stopařkou Saurona, byť ke konci jí tvůrci trošku prokreslí. Númenorejci, kdy pár z nich vypadalo, že jejich krásné království ohrožuje byť jen přítomnost jedné elfky jsou jeden z nejméně pochopitelných momentů seriálu. A dovedu si představit, že kdybych měl Tolkiena načteno, našel bych toho asi víc. V každém případě je to vynikající seriál, který má svojí duši, svoje tempo, svůj styl a který mnou dokázal v poslední epizodě i celkem citově pohnout. Navíc si dovedu představit shlédnout první sérii znova při čekání na další, což se bohužel o konkurenčním fantasy z dílny HBO bohužel říct nedá. 17/10/2022: A ještě dodám jeden postřeh: žádné nucené sexuální scény, jsem rád, že seriál má i v tomto ohledu úroveň.

plakát

Hra o trůny - Dlouhá noc (2019) (epizoda) odpad!

Jednoznačně největší a nejhorší podvod v seriálových dějinách nese název Dlouhá Noc. Odpad všech odpadů. Takže pozor, bude to spoiler za spoilerem. Nikdy nezapomenu tu bolest, kterou jsem cítil po shlédnutí tohoto snímku. Bylo mi, jako kdyby mi ti dva debilové po všech těch letech sledování jejich seriálu prostě vrazili kudlu do srdce. To jsem nikdy u ničeho nikdy nezažil. Tato epizoda zabila Hru o trůny jako seriál a to jedním z nejpodlejších a nejarogantnějších způsobů, jaký je vůbec myslitelný, po kterým by dotyční tvůrci už neměli mít právo nikdy nic natočit. Nejen, že zničili vlastní seriál, ale úplně zdiskreditovali a totálně znásilnili předlohu a celý svět, na kterém stavěli, takže každý, kdo po nich bude chtít něco natočit, bude ve velmi nevýhodné a nevděčné pozici. To jsem si tu tak vylil své fanouškovské srdce a nyní tedy k tomu, proč? White Walkers a způsob, jak se s nimi naložilo, je něco tak ostudného, trapného a debilního, že i Voldemort může jen blednout závistí. Stejně jako celou ságu Bradavické fantasy, i celý seriál se mluvilo o hrozbě ala Zima se blíží, aby nám nakonec tvůrci ukázali, co si o nás jako divácích myslí - nejspíš to, že jsme tupí jak dlažební kostky? U spousty lidí a dokonce i rádoby "chytrých" recenzentů, kteří se dobrovolně chopili role ze sebe dělat idioty lze říci, že se to tvůrcům podařilo. Nám ostatním, kteří narozdíl od nich skutečně používáme mozek zbyl akorát pocit, jak moc jsme byli podvedeni. Hrozba pro celé lidstvo, která jej měla v podstatě vymýtit z povrchu zemského... se vlastně celou dobu schovávala za zdí, protože měla strach z Arya Stark. Jo jasně, to dává smysl... Vůbec to, jak White Walkers vlastně ani nic neudělali a celou dobu sledujeme souboj casual nemrtvých, které jsou v každé druhé fantasy je rovněž úplně tristní. Kdejaký mudrc mluví o tom, že takhle blbá smrt Night Kinga dává smysl, protože podcenil své nepřátele... a jako jasně, když na mě jde hrozba pro celé lidstvo a mám hrad, stoupnu si před něj s celou svojí armádou, než abych využíval hradeb co mám k dispozici... jasně, to dává smysl a narozdíl od Night Kingova počínání jde o jednu z nejvíc rozumných strategií EVER a vůbec nejde o podcenění nepřítele :) A hle, najednou to nefunguje, jak je možné, že skoro všechny postavy seriálu největší bitvu všech dob přežili... já myslel, že Hra o trůny byla vždy o nečekaných úmrtích především našich nejvíce oblíbených postav... :) Tahle epizoda je seriálové znásilnění předlohy a všech fanoušků, kteří skutečně pochopili, o co šlo. Za odměnu jsme dostali seriálové PTSD zadarmo a ze Hry o trůny se stal definitivně král seriálového dna. Dumb and Dumber nejsou zdaleka jenom debilové, ale definitivně zmrdi, kteří prvně dovedně natočili seriál podle předlohy, aby pak, když nevěděli, co dál, se všemi vyjebali.

plakát

Avatar (2009) 

Avatar není dokonalý film, jak by se ze zdejších přepálených hodnocení mohlo mylně zdát. Naopak je to dokonalý příklad filmu, jehož tvůrce Cameron si jako mnoho jiných mylně myslel, jak je forma nad obsah. Není. A to je právě ten strašný kámen úrazu: Avatar je natolik "pokrokový" a "efektní", že jsem jej dokázal celý strávit až dnes v kině s brýlemi na 3D, po neuvěřitelných 13 letech od vydání. Konečně! Zatímco dřív mě vždy dovedně uspal po 30 minutách, v kině se odehrál pokrok a já začal zívat nudou až po cca hodině. Jakkoliv je mi celkové ekologické motto snímku více než sympatické, stejně jako už zažitý spor mezi bledými tvářemi a indiány z dob Karla Maye, štve mě, jak Cameron nepřináší obsahově vůbec nic nového ani zajímavého. Děj je šíleně klišovitý, nudný a místy přímo směšný, připomínající pohádku Mravenčí polepšovna. Postavy jsou vždy jen archetypem bez žádného zajímavého příběhového pozadí ani ničeho, co by pomohlo vnímat je celé více realističtěji a barevněji. A vůbec - to, jak nádherná hraje místy hudba a já přitom uvnitř vůbec nic necítím, je zkrátka neodpustitelné. Nakonec i z těch úžasných efektů člověka můžou pěkně zabolet oči. Upřít se nedá originální svět Pandory a jeho tvorů, kteří mi připadají jak mutovaní dinosauři... strašně nadhodnocený snímek, který je přitom v nejlepším případě svými kvalitami tak leda rozporuplný. Tři hvězdičky za tuhle nudnou digitální patlaninu jsou maximum možného, víc velkorysý být nejde, ať už do toho Cameron narval peněz kolik jen chtěl, tohle není žádná filmová klasika, která by přišla s něčím převratným a nezapomenutelným. Při pohledu na Camerona a jeho vizi udělat další čtyři díly se vyloženě děsím, vážně nevím, o čem chce ty dalši filmy mít, když už v prvním nemá co říct. No nic, u příštího dílu budu mnohem kritičtější. Nerad bych znova zažil pocit, jak je pro mě po shlédnutí filmu objevný poznatek, jak v automatu stojí malá plechovka Fanty Shokaty 22 Kč.

plakát

Jan Žižka (2022) 

Černá smrt české republiky. Tím samozřejmě myslím jen líčení doby středověku v těch nejtemnějších barvách a temnou stylizaci, obsahově to na Černá smrt nemá. Jákl je viditelně nadšenec do tvorby filmů a jsem moc rád, že vůbec máme někoho, kdo se snaží, aby české filmy vypadaly jako tento, a navíc přichází s přístupem, kdy do toho opravdu narve peníze a snaží se, což je rozhodně znát, protože jsem peněz za kino tentokrát nelitoval. Má to pěkné tempo, spoustu vizuálních perliček a záběrů, krásnou temnou stylizaci, jednu skvělou šarvátku a pěkné bojové scény. A navíc skvělé herce různorodých národností, nejen našince, což je u české tvorby radost vidět. Je to vlastně takový náš malý český vizuální Avatar. Myšleno tak, že řemeslně podobně zvládnutý film z české republiky asi neuvidíte. Jenže stejně jako u toho amerického, dobré efekty a vizuální kvalita nejsou všechno, na což měl Jákl myslet mnohem více, když do toho tolik investoval. Měl na to myslet stejně, jako Cameron. Největší problém je totiž jednoznačně obsah. Zmatené vyprávění příběhu, kdy jsem většinu času jen marně tápal mezi intrikařením, skoro žádná práce s charaktery postav, které nemají žádný rozměr, což bohužel platí i pro samotného Žižku. Scény, které by měly solidní šanci s člověkem pohnout jsou tak prázdné a nechají vás chladným. Některé situace jako třeba s jeskyní jsou navíc i nepřehledné a zběsilé. Stejnětak závěr, který je takový podivný, slabý a neuspokojivý. Celé mi to bylo nějak jedno, ale určitě jsem se během sledování necítil jak bičující se kněz s další dávkou sebemrskačství. Jsem rád, že v naší české kotlině vůbec něco takového vzniklo - zároveň by tento snímek měl být poučením pro každého, kdo se pokusí o podobný počin, aby si dal ze všeho nejvíce záležet právě na obsahu. Kdyby tak Jákl učinil, dal bych s radostí hvězdiček ještě víc.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti (2022) (epizoda) 

Začátek mi připadá o poznání lepší, jak nový seriál o rodu targaryenů. Není to žádná sláva a těžko soudit po prvním díle, zatím však může Jackson se svojí fenomenální trilogií zůstat úplně v klidu. Což je poměrně fascinující, když vezmeme v potaz, kolik měl na svoje tři díly peněz a kolik jich vrazil do tohoto díla Amazon. Nicméně měřit se s Jacksonem je asi stejná "sranda" jako se chtít měřit s prvními sériemi Hry o trůny. Efekty jsou moc pěkné, ale jak už to tak bývá, ty starší byly realističtější. První díl je v pravém slova smyslu začátkem, který nás víceméně celou dobu seznamuje s novým prostředím a jeho postavami, stejně jako s příběhem. Je to takové poměrně pěkně neuspěchané a pěkně to vtáhne, takže to odsýpá rychleji jak konkurent od HBO, byť mohli být tvůrci klidně ještě pomalejší. Celkově to není vůbec špatné a je vidět, že si tvůrci dávají záležet. O to víc tristní je, kolik lidí jejich tvorbu odsoudí jen proto, že si dovolí tu "drzost" nemít všechny postavy bílé. Takovým bych vzkázal: poserte se, no. Žijeme ve 21. století a nadvláda bílého muže končí jak v reálném světě, tak na filmovém plátně a je to dobře, protože tenhle stav světa nebyl nikdy v žádném případě "přirozený a nenásilný", jak se tu mnoho rádoby "chytrých" uživatelů snaží navodit ten mylný dojem. Já osobně nemám s prozatím ukázanými postavami černého elfa nebo hobita žádný problém a klidně ať tvůrci pokračují dál. Komu se to nelíbí, může si pustit starou strategii Heroes of Might and Magic 2, z dob, kdy byl "svět ještě v pořádku", kde je elf i trpaslík rovněž zobrazen s tmavou pletí. Jinými slovy: přestaňte tady řešit úplné debility a přestaňte fňukat nad tím, jak si tvůrci dovolili pojmout si své dílo po svém. Být debil a rasista k tomu neznamená být expert na Tolkiena!

plakát

Zaklínač (2019) (seriál) 

Jsem rád, že tu tolik lidí řeší to skutečně nejvíc "important", čímž jsou různorodé barvy pleti u postav. Škoda že u takového Pána Prstenů, kde byli všichni hobiti bílí (a přitom existují různé odrůdy hobitů a podle toho i barvy jejich pletí) se o politické korektnosti ani neštěkne. Asi je úplně v pořádku pobělovat, ale nikoliv počerňovat. Nicméně nechme to stranou, Netflix si to pojal prostě po svém tak, jak na to má každý tvůrce právo a já mu v tomto ohledu nic nezazlívám. A nyní to skutečně podstatné - Zaklínač je tak jako tak v jeho podání jednoduše hrozný. Znám herní sérii, hrál první díl a viděl druhý i třetí, vím, jaké mají kladné stránky i špatné, ale i tak mi herní série vždy připadala neskutečně nadhodnocená a přechválená. A přesto mi přijde lepší než seriál. Podobně jako u poslední a příšerné série Hry o trůny, i zde se tvůrci rozhodli vydat naprosto nečekanou cestou - místo vyprávění příběhu, který by měl začátek, prostředek a konec (jak to tak u takzvaně "klišovitých" příběhů bývá) jsem byl svědkem totálního guláše, ve kterém prase aby se vyznalo. V důsledku tak otřesného vyprávění odpadá zájem, stoupá pocit nudy a nezájmu a člověk je akorát často zmatený. A co hůř, pojetí postav je značně podivné - toliko přechválený Geralt zahraný Cavilem sice odpovídá vizuálu Bílého vlka, povahou je to ale spíš takový bručoun. Říkejte si co chcete, ten starý a tolik zatracovaný polský seriál je minimálně v tomhle ohledu lepší, Zaklínač je v něm takový filozof a prostě citlivý člověk. Zebrowski je tak nepřekonán. Yennefer je také úplně mimo - místo takové zralé starší ženy prostě mladá holka, která má kukuč nevinné panenky, žádný kus ledu. Dalším problémem jsou příšery: Sylvan vypadá strašně a Striga na mě působila spíš jako Alien, hlavně proto, jak byla hubená. I v tom je starý polský seriál se svými mnohem horšími možnostmi prostě lepší. Nyní nějaká ta pozitiva: Budu asi jedním z mála když oslavím pojetí Triss, která mi sice připadala prvně divná, ale nyní se mi její nebílé pojetí líbí více jak bílé. Dara je rovněž v pohodě, ikdyž působí spíš jako takový čertík. Moc se mi líbí story s Renfri X Stregobor včetně vynikajícího souboje, se kterým se první série Zaklínače skutečně vytáhla, ale od té doby jakoby to s ní šlo už jen z kopce. Hudba také ujde. Nicméně na to, o kolik let jsme od zatracovaného polského seriálu daleko, je tento projekt v podstatě vyhozenýma penězma, který se kvalitám prvních sérií Hry o trůny nemůže rovnat ani náhodou.

plakát

Rod Draka - Potomci draka (2022) (epizoda) 

Targaryenský rod to má moc těžký, souvisí totiž se seriálem, který díky posledním dvěma sériím zničil nejen sám sebe, ale pro jistotu celé univerzum Písně ledu a ohně. Možná právě proto působí reference na něj tak chladně a prázdně. Stejně jako víceméně celý snímek, u kterého jsem se několikrát podíval, kolik minut zbývá do konce, což se mi u prvních sérií Hry o trůny nikdy nestalo - tam naopak trval jeden díl pocitově tak pár minut, jak do toho byl člověk zažraný. Přijde mi to takové poměrně uspěchané, postavy by si zasloužily trochu více prostoru pro představení, byť těžko nevidět proměnu jednoho z herců z dřívějšího DJ sráče na charakterného pobočníka současného krále, jehož bratr je krásným jen na pohled. A narozdíl od ostatních chválím obsazení černého Velaryona, aspoň je narozdíl od jiných dost snadno zapamatovatelný. Nicméně uspěchanost na pocitu prázdnoty přidává v prakticky každém zvratu, který se stane, protože právem netušíte, proč by Vám mělo na daných personách a jejich osudech záležet. Hra o trůny přitom měla mraky postav a dala si dost práce na tom je pěkně realisticky prokreslit. Rytířský turnaj je sestřihaný a natočený naprosto skvěle, je to správně špinavé, kruté, krvavé a brutální, byť později to zbytečně zkazily prostřihy s porodem, který jsem osobně vidět nemusel - bohatě by stačilo ukázat scénu před a po. Nicméně na to, jak moc nevděčnou mají noví tvůrci před svými předchůdci pozici, to není špatné, přestože nadšení mnoha jiných rozhodně nesdílím, není proč. Rozhodoval jsem se mezi dvěmi až třemi hvězdami, ale když vidím to přehnané nadšení a připočtu si, jak je to chladné na to, že to zobrazuje tak živý a ohnivý rod, jako byli právě Targaryeni, dávám radši dvě. Přičemž platí, že jde o první díl, takže se to může klidně zlepšit. A nebo taky ne.