dopitak

První hodnocení a komentář tohoto filmu! Důkaz, že i Francouzi uměli natočit western. I když Fernandelův "Pekařův císař a Císařův pekař" je spíše povedenou westernovou taškařicí, u které nelze nevzpomenout na českou parodii Koňské opery. Přesto nechybí napětí ani krásné ženy (Eleonora Vargas byla kus), a původní zvuková stopa vás opravdu bude bavit!

Výborný a silný námět. Ovšem jako kdyby tvůrci nevěděli, co s ním. Od přistání na Metaluně sledujeme hrozný blábol (se všemi soudobými neduhy), který bych se nebál označit až jako sci-fi déčko.

The Lost Films of Stan Laurel and Oliver Hardy: The Complete Collection – Volume Five (1924-1929). Místo proudnice a přileb raději realitka načerno. Na rozdíl od mnoha dalších soudobých snímků dvojice L+H není tento nijak vtipný.

Pokud přežijete poněkud utrápený (a trapný) začátek, čeká vás poměrně slušná porce parodie na akční krimi, ve které Bud rozdává býčí rány pěstí jako za starých časů s Terencem.

Mno, jak bych to... pokud jste děti anebo hodně infantilní, bude se vám to líbit. Pochválit lze český dabing, především "Žabáka" Antonína Molčíka. Když o tom tak přemýšlím, mělo se to spíš jmenovat Krtkova dobrodružství, protože na louce v díře to celé začalo...

The Lost Films of Stan Laurel and Oliver Hardy: The Complete Collection – Volume Six (1923-1929). Jednoznačně zatím nejlepší němá groteska celé "Ztracené kolekce". Muž v ženských šatech, to ve filmu vždycky fungovalo, ale Stan Laurel na podpatcích a s činkou ve výstřihu tomu přidává ještě jeden rozměr.

Jediné, co divák opravdu nepozná, je co z toho je zinscenované a co dokument. Což je docela podstatný hendikep, se kterým ovšem u dokumentární komedie nutno počítat. Z celého filmu si nejvíc budu pamatovat vulgarismy magora Jirouse (s malým m), které bych být tvůrci rozhodně vystřihl.

V českém znění: Václav Faltus, Bedřich Šetena, Milan Slepička a další. Patrně nejhorší dabing z nově vydané série od North videa, a taky nejslabší film. Dialogy na úrovni hospodského tlachání, vtipných momentů je jako šafránu (nejlepší je scéna se psem při střelbě).

Kdyby každý filmař uměl natočit dvouhodinový film, o kterém bychom nemohli říct, že je dlouhý a nudně se vleče, na světě by bylo mraky dlouhých a dobrých filmů. Takhle je jen hodně těch dlouhých.

The Lost Films of Stan Laurel and Oliver Hardy: The Complete Collection – Volume Five (1924-1929). Lavor a Hadry se snaží dostat na hřbitov, a když se jim to povede, neustále padají do hrobu a zakopávají o záda do prostěradla zahaleného detektiva. Docela nuda, chybí tomu větší posun v ději a podle mě i nápad.