dopitak

Přiznávám, že knihu jsem nikdy nečetl. Jen před nedávnem jsem si anglického krále stáhnul jako rozhlasovou hru. Ani jsem ji nezvládl doposlouchat celou. Ve filmu se projevilo to, co jsem vycítil i při poslechu hry. První polovina příběhu/filmu na 100%, druhá už mě tolik nevzala. Prostě mi tam to bratříčkování s Němci nesedělo. Jinak souhlas, že Menzel asi sotva mohl odvést lepší práci. Kamera dokonalá, hudba jakbysmet. Kaiser sympaťák i na stará kolena. Rozhodně doporučuju vidět.

Jen mohu všem vřele doporučit původní a první verzi z roku 1939, která by stejnými měřítky vzato rovněž tedy měla mít své místo v topce... Kolegu Rob Roye potom prosím, aby svůj zjevně nevyspělý komentář (patrně jeho začátky zde) uvážil, případně upravil. Hovořit v případě zfilmování literární klasiky 20. století o překvapivém konci je hovadina (není sám, kdo tak činí).

Viděl jsem kdysi (několikrát) na filmovém kanálu Hallmark. The Audrey Hepburn Story je film, ve kterém to Jennifer Love Hewitt nehorázně sluší a bez okolků přiznávám, že právě v něm jsem se do ní (platonicky, jak to u hereček bývá) zamiloval.___Po shlédnutí originální verze bych ocenil zejména citlivý výběr herců, kteří (snad až na Swede Swenssona coby Gregory Pecka) se do svých postav dobře hodili (Audrein filmový otec Keir Dullea je trochu podobný Christopheru Reeveovi). Pokud si přečtete životopis Audrey (třeba tady na csfd), zjistíte, že tento film o jejím životě se dokázal vyvarovat všech výstřelků a může tak být dobrou cestou k poznání této slavné herecké ikony.___ A všem pochybovačům o výkonu a hlavně podobě Jennifer Love Hewitt k Audrey Hepburne bych rád položil otázku: Komu byste roli Audrey dali vy?

Žádný jiný film jsem v porevoluční éře tak "zoufale" nesháněl, jako právě tuhle skvělou akční podívanou, u které jsme za komunistů s dědou a babičkou pomalu ohlodávali napětím televizi (a to dávali Concorde každou chvíli, protože dost často ho zařazovali do tří filmů na přání- nepamatuju se, že by někdy hlasování nevyhrál). Ze svých dětských let už jsem si děj příliš nepamatoval, ale teď když jsem film konečně sehnal, musím říct, že je to fakt lahůdka. Nečekejte dokonalou akční podívanou typu Bournův mýtus, tohle jsou přeci jen sedmdesátá léta. I tak ale špička v krimi-katastrofických filmech a tentokrát není třeba nad hodnocením dlouho váhat.

Hodně drsnej film, s krásnou přírodou. Chvílemi velmi napínavý, ale vadily mi "drobné" nedostatky ve scénáři - jednak velmi snadné proklouznutí Clemense z lágru a především pak vytrvalost, s jakou se velitel lágru za uprchlým vězněm hnal. Pronásledoval ho tři roky po celém obrovském Sovětském svazu a ke konci přesně "trefil", kde by se asi mohl pohybovat. Scéna na mostě byla nejtragičtější částí filmu, takhle to ve skutečnosti nidky být nemohlo. A docela náhodička mít na Íránském velvyslanectví vlastního strýce, co říkáte? Konec hodně dojemný, měl jsem co dělat, abych to nesmáčel slzami. Rozhodně každému doporučuju.

V tomhle filmu jsem si i zahrál :-) Natáčel se totiž v převážné části u nás v Kutné Hoře. Děj silný, ale Jiřina Jirásková na mě přes všechny své kvality nepůsobila sympaticky.

Je to hloupé, že se ve svém komentáři projevím jako nadržený barbar, ale JLH to tady šíleně sekne a nebýt autobiografie o Audrey Hepburnové, kterou si zahrála o tři roky později, byl bo tohle jejím nejhezčím (niloiv nejlepším!) filmem.

Abych tady nepůsobil tak extrémně, Přátelé mě nikdy nebavili, to jejich hloupé žvatlání mi ani trochu nepřipadalo vtipné. Ale po dvou dílech viděných v sedačce Žlutého mezi Prahou a Brnem v originálním znění musím konstatovat, že v angličtině se na ně v pohodě koukat dá. Ale to náš přitroublý televizí zblblý národ jen sotva kdy pochopí.

Tenhle seriál pro mě znamená především sentimentální vzpomínky na dobu mého dětství, kdy jsme s dědou a babičkou na chatě na malé černobílé Merkurce tuhle detektivku pořádně hltali. Nejlepší znělka, nejlepší špičkování těch dvou. S odstupem dvou desítek let sentiment trvá a trvat bude. Pokud si nějaký debil nechal zkazit dojem novým českým dabingem, jeho chyba, my pamětníci preferujeme původní slovenskú verziu.

Kultovní záležitost nás listopadových dětí, doba VHS půjčoven, Terminátorů, Gremlinů, Critters, Flash manů a dalších. U "Policajta v Beverly" jsme tehdy doma počítali, kolikrát řeknou "do prdele". I když je fakt, že to spíš byla dvojka. Nepamatuju si dabing na půjčené kazetě, ale ten od ČT (1992) s Kaiserem, Pyškem, Švehlíkem, Brzobohatým a dalšími je naprosto famózní a úroveň filmu ještě pozvedá. Objektivně se ale jedná o poměrně naivní krimi s dětinsky natočenými přestřelkami.