Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 714)

plakát

Někdo klepe na dveře (2023) 

Odzbrojující. Plnohodnotná a dusná atmosferická konverzačka, kde je úplně vše, jak má být. Shyamalan se s ničím nesere a už od prvních minut na diváka tasí ostrý start a postavám začíná peklo. Dlouhé rozpravy podpořeny skvělými (!!!!!!) výkony všech zúčastněných dělají z filmu excelentní až mistrovské herecké dílo, které je tak uvěřitelné a reálné, až divák věří, že by se mu mohlo stát klidně to samé. Když dojde na násilí, šokuje (ačkoliv je mimo obraz), když dojde na přelomové scény v televizi, zatajuje se dech (tsunami či pády letadla byly prostě masakr) a Bautista zde dal životní roli a dokázal, že s přehledem zvládá i vážnější role nez béčkové pablby nebo Draxxe ze Strážců. Půjdu proti proudu, ale na mě tohle fungovalo na jedničku a od začátku mě Shyamalan přibil do sedačky. Kdybych dostal i lepší závěr, ze kterého bych cítil více režisérův rukopis, šel bych do plné pětky, takhle lidem, kteří do filmu šli pro režisérův klasický vypointovaný konec, film trochu vztyčuje prostředníček a je pochopitelné, že budou nespokojeni - je zkrátka třeba užívat si masterpiece a hodnotit jej jako celek.

plakát

12 opic (1995) 

Na tehdejší dobu zajímavý futuristický náhled a fajn koncept cestování časem, ale dnes už zas tak neoslní. V žánru je daleko lepších kousků, akčnějších a svižnějších konceptů a zde se toho za 2 hodiny zas tak moc nestalo. Na druhou stranu hlavní kvality filmu 12 opic nejsou "v něm", ale v tom, co přijde "po něm" - respektive po závěrečných titulcích. Ještě jsem neviděl film, který by neměl oficiální interpretaci závěru, kdy by ji ven nevypustili nejen tvůrci, ale ani diváci, kteří se na finální verzi zkrátka doteď neshodli. A to se mi na filmu líbí. Jinak ale bohužel na mě až moc ukecaná hlavní linie, kterou ani Pitt a Willis výraznějí nezachraňují, takže ponechám trojhvězdu s komentářem, že konec mi bude ještě dlouho vrtat hlavou. Zábavný snímek.

plakát

Neobyčejný život Timothyho Greena (2012) 

Timothy Green je ten typický pohodový rodinný filmík na zimní večery. V jádru je příběh sice obyčejný, ale roztomilý kukuč dětského představitele, ždímání emocí a kombinace feel-good movie spolu s uplakaným drámem dělají z filmu neurážející family friendly snímek. Nic světoborného, ale svůj účel film obstojně splnil.

plakát

Obhájce nevinných (2019) 

Jako jediný mínus, který věřím, že bude určitou část publika štvát, vidím velmi pomalé tempo a poměrně okaté poukazování na rasismus v průběhu celých dvou hodin. Sbírání důkazů a rozplétání případu je víceméně opravdu jen dvouhodinová konverzačka bez jakékoli akce, napětí či spádu a téma rasismu je hlavním motivem celého snímku, takže hádám žádné překvápko. Kdo ale má tyhle soudní dramata rád, tu čtvrtou hvězdu si podobně jako já může přihodit a dostane celkem silný a emocionálně slušný zážitek umocněný sympatickým výkonem Michaela B. Jordana. Soudní subžánr má určitě lepší kousky a i mě zde chyběl větší drajv, ale i tak převažuje mírná spokojenost.

plakát

Kocour v botách: Poslední přání (2022) 

Na dnešní dobu nadstandartně fajn animák, který dospělého diváka výrazně nesere, nenudí, není plný okoukaného cringe a klišoidních scének a ve výsledku vlastně úplně dostatečně zabavil. Má to humor, je to místy akční, jindy roztomilé a jestliže je to i pro starší publikum takhle solidní, pak pro děti je to jasná trefa do černého. Příjemně strávená dvouhodinka.

plakát

Čistá duše (2001) 

Excelentní vypravěčská práce a jedinečný filmový zážitek o géniovi, psychické nemoci, americké špionáži a finálně i světovém ultimátním uznání a poklony složené od celého světa. Brilantně napsané, sympaticky zrežírované a Crowe je v této roli na vrcholu. Top.

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Jsem si jistý, že filozoficky, historicky a literárně založení fandové umělců budou z filmu odvaření, ale pro běžného diváka očekávajícího komediální romantické drámo s McAdams a Wilsonem radím dát ruce pryč, protože film se ubírá rozhodně jiným směrem, než naznačuje. Je to pomalá, táhlá a nicneříkající filozofická pouť po minulosti a setkání s Dalím, Picassem a dalšími autory či umělci, a to z filmu dělá éterickou prkotinu pro podobně nerdsky založenou skupinu diváků. Ale pro celých 90% zbylých diváků je to prostě waste of time… Co už.

plakát

Krásné bytosti (2022) 

Sever opět jede a opět trefa do černého. Tamní režiséři mají pro tyhle dětské sociální dramata cit, je to opět nekompromisně tvrdé, atmosfericky dusné a při jedné zlomové scéně mi bylo vyloženě špatně a úzko. Má to sice dvě hodiny, ale na scéně je neustále co sledovat, rvačky dětských skupin jsou tvrdé a krvavé, ústřední charaktery jsou správně “severské” (bože, ty děcka se tam snad rodí s předurčením k áčkovému a realistickému herectví, jinak fakt netuším, jak je možné v jejich věku podat tenhle výkon…) a není nouze ani o plnohodnotný závěr. Suma sumárum jsem zkrátka ohromen a sázím plnou palbu, jelikož takhle dusné a vizuálně špinavě pochmurné drámo se prostě často nevidí.

plakát

Víly z Inisherinu (2022) 

Nekonvenční drama laděné do úzkospektrálního artu a mířící pro oscary, které je sice zajímavé a nevšední, ale možná v některých ohledech ne až tak úderné, jak bych si přál. Scenérie ostrova je překrásná, dvojka Farrell a Gleeson je jasná oscarovka, černohumorná stylizace filmu je sympatická a divácky vděčná a i myšlenka filmu je svěží, vypointovaná a neobkoukaná. Ale ačkoliv mohu film jen chválit, pořád mám pocit, jakoby mi v něm něco zásadního chybělo - něco, co by z něj udělalo TEN film, o kterém bych chtěl rád v budoucnu mluvit a ke kterému bych se chtěl vrátit. Jinak ale jednoznačně filmařská kvalita na vysoké úrovni, o tom žádná.

plakát

Vivárium (2019) 

Oskarovou nálož asi nikdo nečekal, stejně tak jako nečekal asi objektivně "dobrý film" a všichni jsme si Vivárium víceméně pustili pro další wtf mindfuck myšlenku, ale i ta je zde tak nesmyslně hloupá, až to bolí. Protože ona jedna jediná myšlenka, která by se dala shrnout do jedné jediné věty, je úplně celým obsahem filmu a její forma podání je katastrofálně mdlá a úmorná, zpracování zcela průměrné a nevábné a nic víc ve filmu jednoduše není. Protože co z toho, že základní nápad rejža má, když celé jeho převedení do filmové podoby vypadá, jak kdyby absolutně netušil, co že chce natočit, ale hlavně, aby to "nějak" natočil. Úmorné peklo, které se od ostatních žánrovek liší tím, že vlastně ani nemá finální pointu nebo nějaké popíchnutí, které by v divákovi rezonovalo a na které by si na film vzpomněl i po týdnu. Brak.