Kosmik

Nebojím se tento film označit až za kutlovní. Určitě je to v žánru sci-fi velká událost minimálně od prvního Matrixu v r. 1999, ale kvalitou bych si jej troufl zařadit i výš, až někam k Blade Runnerovi.

Sam Raimi dokázal natočit comics až s artovými prvky nezávislého filmu. Zní to šíleně, ale ono to funguje!

Amaterské video party nadšenců, jenž by velmi dobře fungovalo při promítání v uzavřené skupině diváků, kteří tvůrce blíže znají. Bohužel za to ale museli platit nevinní diváci průměrné multiplexové vstupné od 129,- do 179,- Kč.

Dvě hvězdičky, ALE! Ty přísluší pouze nahoře vyjmenovaným hercům, kteří zachraňují, co se dá. Jasný ODPAD je scénář, roztěkaností na úrovni Kameňáků, který by měl možná šanci jako divadelní inscenace. Mezi odpadem a jednou * lavíruje pan režisér a jinými vyzdvihovaná hudba je rovněž celkem nevýrazná, tak max. za 2*.

Velmi příjemné překvapení. Může někdo pochybovat o nereálnosti udržování umělé iluze o NDR v jednom panelákovém pokoji, ale autoři mají právo na určitou licenci, jak budou svůj příběh vyprávět. A pokud na tento způsob přistoupíme, velmi dobře se u filmu pobavíme. Příběh je slušně vyvážený jak na komediální, tak i na dramatické momenty. Film ale spíš akceptují diváci, kteří v době pádu zdi byli minimálně ve věku hlavního hrdiny a dobu si prožili na vlastní kůži. Mladším ročníkům může být příběh krapet odcizenější...

Dnes už klasika v horrorovém sci-fi z vesmíru. A výborná ukázka, jak spíše maskované vizuální efekty mohou pomoci vyprávění příběhu. Staré dobré nezobrazené zlo je zlo dvojnásobné.

V době svého vzniku nebyly kritiky k tomuto filmu tak jednoznačné, ale dnes už je naštěstí a po právu zařazen do síně slávy sci-fi snímků. Přál bych všem později narozeným jej vidět na 70 mm formátu v tehdejším kině Alfa na Václaváku.