Oblíbení režiséři (10)
Dnes už ho každý kopíruje, ale byl to on, kdo filmu přinesl dokumentární kameru a zběsilý střih jakožto silný vyprávěcí prvek.
Jako sinusoida, tak působí Ridley se svojí tvorbou. Přese všechny nepříliš zdařilé a povedené snímky mám jeho poetiku a vizuální cit velice rád.
Klipař mojí oblibené kapely sedí na režisérském křesle nejen všech videoklipů kapely Linkin Park, ale hlavně se mu podařil skvělý vstup do krátkometrážního světa filmu. Jeho The Seed se vyznačuje nejen víceméně klasickým klipařským střihem a kamerou, ale hlavně proporcně dobře vypsaným scénářem a hlavně manipulaci s chronologií. Tak jen Bůh přej tomuhle milovníku cynismu a žabek, aby ukázal světu i nějaký celovečerák. Žaludek i mozek na to tenhle chlapík má.
Mistr psychologizace, mistr vyprávění v rozházené chronologii. Mistr v pravém slova smyslu. Mistr, jehož Memento, The Prestige anebo The Dark Knight zůstanou nepřekonány a pouze napodobovány. A Mistr, jehož Inception zůstane na dlouhou dobu jediným filmem, který vytvořil kompletně vlastní svět, vlastní univerzum, v němž jsou ostatní filmy obyčejnými človíčky.
Možná jako herce, spíš jako režiséra, jsem si Gibsona oblíbil. Muž bez tváře, Statečné srdce a Apocalypto řadím ke svým nejoblíbenějším filmům a jelikož ani jeden snímek, ani to Umučení Krista vizuálně nepůsobí špatným dojmem, technicky není snímkům co vytknout, jediné, co habruje, je scénář, není proč Mela jakožto režiséra kritizovat. Jeho režiserský posed je velice pevný.
Režisérská velryba ze světa Čtyřiadvacítky. Další slova jsou zbytečná. Snad jen toto.
Především herec, kterého znáte určitě ze seriálu 24, ale také režisér, na jehož konto patří snímek Truth or Consequences, N.M., který jsem si zamiloval svojí jednoduchostí a přitom špatně viditelnou náročností.
Když už nic jiného, tak skvělé snímky jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus nebo ještě české Hoří, má panenko stojí za to, aby tento Pan Režisér stál v řadě s nejlepšími ze všech.
Na samotě u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek nebo kultovní Vesničko má středisková se pro mne řadí k nejlepším filmům české kinematografie. A jejich pan režisér, který je mimochodem i skvělý herec, si zaslouží stát na pomyslném vrcholu českých režisérů.
Spartakus, Dr.Divnoláska se skvělým Peterem Sellersem, Vesmírná odysea (spolupráce s A.C.Clarkem - jeho povídka Hlídka byla námětem), Mechanický pomeranč s nepřekonatelným Malcolmem MacDowellem nebo epický Barry Lyndon s jinak neznámým Ryanem O\'Nealem jsou důkazem, jak tento Pan Režisér uměl pracovat s lidskou psychikou, neznámými i skvělými herci, jaký měl cit pro barvu, statiku a detaily. Ač mi mnohokrát přespřílišná statická kamera vadila, přesto jeho snímky jsou vizuálními orgiemi, které hledají cestu do nitra lidské duše. Nezapomeneme, pane Kubricku.