Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (364)

plakát

Antikrist (2009) 

Vedle Čety další film, který Willema Dafoea vyzdvihl na mém žebříčku k těm hercům, co umí hrát na výbornou - bohužel mají smůlu ve filmech. Dafoe je krásný příklad výborného herce, který nemá vždy možnost, na plno ukázat jeho kvality. Lars von Trier mu to dovolil. A tak se vracím k první větě - další film, kde měl možnost započít herecký koncert. Dost ale vychvalování. Antikrist je psychologický, vizuálně "nádherný" horor. Souhlasím s těmi, co prohlašují, že je velice náročný film na hodnocení a že je provokativní. Ale někdy je to potřeba. Avšak v mojích očích si Antikrist drží tempo zajímavosti a napětí jen do té doby, než se z něj stane "provrtám-ti-nohu" horor. Ono označení horor je zavádějící, ale což. Právě od té chvíle, kdy se v mozku ženy, hrané Charlottou Gainsbourg, cosi přecvakne, byl pro mě film trochu obtížněji koukatelný. Jakoby došlo na totální převrácení dosavadní "filosofie" filmu a namísto abstraktních naznačování a zvláštních, psychologických rozmluv mi začalo být předkládáno naturalisticky a bez obalu "na férovku" všechno to, co napadlo oba hrdiny. Proto první polovina na výbornou a druhá docela zklamání. Konec jsem navíc nepochopil.

plakát

Mary a Max (2009) 

Snímek, jež je tak pesimistický, smutný, šedivo-občas-barevný, až je pozitivní a "duši-hladící". Neviděl jsem zatím film, ve kterém by byly tak krásně vyjádřeny pocity a myšlenky. Konečně film, který se nesnaží zobrazit utopicky originální postavy; nesnaží se naservírovat svět, který je perfektní a ve kterém je vše senzační. Naopak - tady jsou hlavní postavy konečně normální - a to tím, že jsou nenormální. Jasné, takovýchto filmů je vícero (takže jsem to možná přehnal, když jsem psal, že je tu konečně film, který se nesnaží zobrazit vše "lesklé a perfektní" - jen jsem tím chtěl spíše sdělit, že tento film je opravdu výjimka a jediný "svého druhu"), ale žádný není takto milý a hlavně vizuálně úžasný.

plakát

Dantovské peklo (2010) 

Tak takhle nějak bych si představoval film dle knižní předlohy! Výborná rubačka, která si nebere s ničím servítky. A právě tak to je dobře. Vykreslení pekla je úžasné a příšerky jsou také "roztomile" hnusné. Je dobře, že se to převedlo do animované podoby, hranou bych asi neunesl (viz. Resident Evil: Rozklad - také o poznání lepší než hrané Residenty) Vidět tohle před maturitou, tak zazářím :D

plakát

Náhradníci (2009) 

Na nejnovější film s Willim jsem byl zvědav. Pro mě však jednorázová záležitost. Bruce se tu tváří jako náhradník tvrdě (jako ostatně všude - a to mu sedí). Myslím si, a nejsem v tom sám, že zajímavý nápad v tomto filmu nebyl zcela dost dobře využit a "vymačkán" na stopro. Největší mínus filmu proto jsou neustálé nelogičnosti a nezodpovězené otázky, které si divák při sledování asi začne klást. Ale když se vypne a sleduje se tento kousek čistě jen jako akční, dejme tomu krimi, tak je to velmi slušné. Avšak jak jsem řekl na začátku - je to jen na jedno zkouknutí.

plakát

Mé jméno je Nikdo (1973) 

Westerny jako komedie žeru. Terence Hill přesvědčuje, že singl kariéra (bez Spencera) mu u filmů tohoto žánru svědčí. Stejně jako v Podivném dědictví (dále jen PD), je tady neodolatelný. Rozdílně od PD, tady je větší frajer (i když u PD na konci taky). Tento kousek PD nepřekonává, ostatně to žádný western, ale silně se mu blíží a dá se na to také kouknout několikrát, což je plus, který má v mém hodnocení velkou váhu.

plakát

Air Marshal (2003) odpad!

Když jsem před dvěma měsící viděl Ohnivou past, myslel jsem, že horší film už dlouho neuvidím. Spletl jsem se.

plakát

Sliz (1988) 

Vzhledem k dost dobrým efektům a celkem dobré atmosféře bych dal hvězdy čtyři. Ale kvůli tomu, že se ze začátku děj táhne jak ten sliz na konci (když už je pěkně vyrostlej) a člověk neví, kdo že je ten pravý, co tomu slizkýmu šmejdu z vesmíru (anebo není z vesmíru? - kdo ví... ok, ve filmu na to odpověď je, ale ode mě by to by spoiler) nakope zadek (jestli něco takovýho má), dávám pěkné tři hvězdy. Možná to je zapříčiněno taky tím, že se ve filmu objeví nějaká postava jen proto, aby ji slizák po pěti minutách na place spacifikoval. Člověk se pak nemá čas s těmi postavami sžít - v tomhle směru mi film strašně připomínal Vetřelci vs Predátor 2.

plakát

Cestou na fórum se stala divná věc (1966) 

Zábavnější muzikál jsem neviděl. No a že muzikály vůbec nemusím (mnoho jsem jich také neviděl) - tento se mi vyplatil. Vtípků není zase tak moc, spíše celý film zkouknete s mírným úsměvem na tváři, protože je velmi mile natočen. Ale když už se nějaký ten žertík objeví, stojí za to. Jednu samostatnou hvězdu za honičku na konci - byla úžasná.

plakát

Život podle Dana (2007) 

Hrdina tohoto rodinného romantického dramatu s nádechem komedie je skoro jako já. Proto se mi na to tak dobře koukalo, když jsem viděl, že na světě (byť v tom filmovém - ale vzhledem k tomu, že filmy jsou můj život...) nejsem sám. Konec samozřejmě "happy-endový", ale to tomuto filmu ani zase tak moc nevadilo. Celou dobu si totiž dokázal udržovat jistou umírněnost a ani jednou nespadl do nelogičnosti, či přehnanosti. Steve Carell už podruhé dokazuje, že je výtečný herec. A podle mě se hodí právě na takovýhle žánr filmů. Hezky se na něj kouká. Přiznám se, že nebýt jeho, jdu níž. Pro mě táhne film a je tou postavou, které budete držet palce a čekat, kdy už mu to konečně vyjde.

plakát

Rain Man (1988) 

Tento film, jakkoliv je v očích jiných kvalitní a úžasný, ve mě nevzbudil až zas tak velké emoce. A že jsem velice emotivní člověk. A u filmu tohoto formátu by se to asi stát mělo (aspoň jsem to od něj očekával). První polovina filmu mi přišla strašně zdlouhavá a celkem nudná (pomalé odkrývání příběhu a zdlouhavé dialogy o ničem), druhá polovina už byla o poznání lepší (konzumní divák by se k ní ale nedostal - ne kdyby nevěděl, o čem film zhruba bude -> zkrátka 1. polovina nemá čím zaujmout). Navíc mi přišlo, že Tom Cruise ze sebe nevydal úplně vše. Navíc vedle skvělého výkonu Dustina Hoffmana to bylo znát dvonásob. A ty dialogy typu "Slyšíš mě?....Posloucháš, co ti říkám?.....No tak rozumíš mi?!", mě doháněly k šílenství.