zamukooo

Na filmu se mi líbí to psychologické vykreslení hlavní postavy. Kvůli tomu v něm nevidíte jen obtloustlého úchyla, ale i zraněné dítě, které bylo v dětství zneužíváno otcem a nemá dobrý vztah ani s matkou. Tak trochu je v tom ponaučení, netýrejte své děti, jinak z nich vyrostou úchyláci. Jenže ty nápady nebyly dotažené. Síla jedničky byla právě v tom, že některé věci byly jen naznačené a ponechávalo to prostor představivosti. Ve dvojce nechybí vyříznutí jazyka a vazů bez anestezie, jenže předtím není žádné upozornění, výhrůžky… takže tam vlastně úplně chybí gradace. Plus tím, že mají zalepenou pusu, to celou dobu zní jak pavilon opic, ne jako hrůza z operace při vědomí. Prostě je to celé jen snaha narvat tam co nejvíce nechutností. A zároveň je to černobílé, takže to ve výsledku ani moc nechutně nepůsobí. Zřejmě si ani nechtěli dát tu práci s realistickým zobrazením výkalů a krve, proto na to plácli černobílý filtr. S tou těhotnou už to byl úplný vrchol… ze všeho toho smradu těhotná žena vstane z mrtvých a začne rodit a ani tohle nedopadne dobře. To už tam rovnou mohl dát týrání dětí, když chtěl co nejvíc posouvat hranice. Jako zatím jediný film si netroufám to hodnotit, protože některé scény mě bavily, zároveň cokoliv jiného než hodnocení odpad by vypadalo, že mám nějakou fekální úchylku…

Nejsem fanynka hororů, a možná právě proto bude mé hodnocení objektivní. Nápad originální, zpracování průměrné. Tak jako ve většině hororů, i tady šla logika někam na dovolenou... ovšem je fajn, že poměrně brzy se ve filmu jde "na věc", režisér nás příliš nezdržuje. Zároveň jsou tu i určité zápletky (vodu s uspávadlem jedna z nich nevypije celou a zbytek rozlije, pokus o útěk, policie, která nemá povolení k domovní prohlídce...). Chtěla jsem dát 2 hvězdy, ale v noci jsem pak strašně dlouho nemohla usnout, což je u hororů zřejmě spíš žádoucí, takže dám 3 hvězdy. Nemůžu si však nerýpnout do těch nelogičností děje, např. když jedna z nich utekla, to se ještě náš "chirurg" obtěžoval s hledáním slunečních brýlí? A když už skoro utekla, měla prchat co nejrychleji, no ona ještě musela zachránit svou best friend forever, která zrovna byla pod narkózou. Navíc je nepravděpodobné, že by je ten chlap našel až tak "pozdě", že dokonce stihla dotáhnout tělo ze sklepa ven. Nebo že když už se konečně dostali ke skalpelu a měli možnost ho zabít, jen ho zneškodnili. Celkově však dobré a ani to není moc nechutné, hrůza je tu spíš navozena psychologicky (nešťastníci ještě před operací dostanou prezentaci s přesným popisem). Pokud chce někdo spíš oddechový/ mírně napínavý horor a ne něco, kde se zaživa řežou končetiny, podle mě je to dobrá volba.

Film jsem poprvé viděla, když nám ho pouštěli ve škole, tehdy mi bylo asi 14 a už tehdy mi přišel kvalitní. Nedávno jsem se na něj podívala znovu po 15 letech a líbil se mi ještě víc než kdysi. Hlavně se mi líbí, jak jsou tam věrohodně znázorněné pocity samotných feťáků (halucinace atd.). Oproti tomu film My děti ze stanice ZOO spíš ukazuje realitu z pohledu střízlivého člověka, zkrátka syrově bez speciálních efektů. Oba filmy jsou mimochodem super, přestože je každý zpracován jinak. Na Requiem mě zaujala nejvíc asi dějová linka stárnoucí vdovy, která touží být v televizi. Ač je to vedlejší postava, je na tom hodně pravdy  - tolik lidí touží po slávě a mají pocit, že pak je budou mít druzí rádi. Je to nadčasové jen s tím rozdílem, že v dnešní době už nejde o to být v TV, ale mít co nejvíc sledujících a lajků na sociálních sítích. Nebo zvyk starých ženských přechovávat staré oblečení z dob před 20 lety, které si šetří na "zvláštní příležitost" (která většinou nikdy nepřijde)... jak typické. Ještě je taky specialita některých žen si rovnou koupit o číslo menší oblečení s nadějí, že do něj jednou zhubnou.