Ashnobe

Přijít to před 10 lety, tak je hodnocení asi o dost lepší. Ale namlsali jsme se kvalitních animáků od Pixaru... a tak se je teď každý snaží zkopírovat, ale bez jejich hravosti, invence a schopnosti vdechnout život animáku jak pro děti, tak i pro dospělé. Je to trochu paradox, ale obrovský úspěch Pixaru se podílel na tom, že celková úroveň jde v žánru pořád dolů. Letadla jsou jen další z řady. Slušné technické provedení, zbytek za moc nestojí.

Hm, tak co jsem to vlastně viděl? Plytkou rodinnou telenovelu s Penelope a nesnesitelně přehrávajícím vošoustem (ano, myslím Emile Hirsche, ten člověk mi absolutně kazil jakejkoliv požitek z filmu, zasloužil by za to svoje přehrávání a rádoby tragickej projev něčím přes papuli). Ani ostatní herci se moc nevytáhli, Penelope je taková unylá, akorát furt hází pohledy do prázdna a jelikož se jedná o správnej "plačka-film", tak se do prázdna dívají všichni a do toho dávaj průchod spoustě hysterickejch výlevů, působících místy dost směšně, protože se často nehodí do dané situace. Chemie mezi ústřední dvojicí absolutně nefunguje. Celý film je naprosto neskutečný kýč (nejvíc mě asi dostalo ostřelování Sarajeva za západu slunce a červánků, tomu se nejde než smát). Tady si zaslouží zmínku i soundtrack, resp. hudební podkres, kterej je jedním slovem otřesnej. Nejde ani tak o to, že by hudba byla špatná sama o sobě, ale dost divné je zařazení konkrétních skladeb k jednotlivým scénám. Ve výsledku tak místo toho, aby hudba zvýraznila sílu okamžiku, působí rušivě a místy až směšně. Zlomovým a emocionálním okamžikem je tady i fotbálek na plácku za domem, který si zaslouží vlastní tklivou skladbu a nějaký ten zpomalený záběr - což mě přivádí k tomu, že naprosto samoúčelné je zde i využití zpomalených záběrů (a že jich není zrovna málo). Stejně tak působí naprosto samoúčelně využití tématu války. Zřejmě by nám to mělo pomoci pochopit a docenit onu osudovost a bezútěšnou situaci postav, ale opět zde dochází k neskutečným zjednodušením a stereotypnímu vykreslení. Kromě toho si postavy jen tak "mírnix-týrnix" chodí, resp. létají do válečné zóny a zase zpátky (a jako na potvoru se zrovna přichomýtnou k nějakým těm tragickým událostem). Celkově se vše odehrává ve válce jen proto, aby celá slavná povrchní telenovela vypadala vážněji, aby dostala punc seriózní, hluboké sondy do mezilidských vztahů, morálky apod. Navíc to není ani zábavný, protože se dobrou hodinu, hodinu a půl téměř vůbec nic neděje. Měl jsem chuť to vypnout zhruba po hodině. Neudělal jsem to, protože nerad hodnotím něco, co jsem nedokoukal. S prominutím neskutečná s*ačka. Zasloužilo by si to za tohle všechno odpad, ale musím uznat, že bylo pár scén, které mě zaujaly. A přes tenhle děsně dlouhej komentář (protože jsem ještě teďka napruzenej z toho, co jsem viděl a musím si to někde vybít) by se celý tohle dílko dalo shrnout jedním slovem: KÝČ. ... EDIT: Po delším uvažování se nebudu ostýchat a ten odpad sem napálím, kór, když jsem pár hodin před tímhle viděl The Act of Killing. Oproti téhle povrchní, rádoby hluboké sračce to byl tisíckrát lepší zážitek, i když se jedná "jen" o dokument.

Zapálit, posypat vápnem a začít znova... několik hodin po dokoukání a po hlubším zamyšlení hodnotím výše, než jsem původně chtěl. Sice je to takové roztahané, dost se to opakuje a myslím, že zkrácení stopáže by zážitek ještě umocnilo, ale závažnost a autenticita výpovědi jsou neskutečně silné. Poslední půlhodinka je opravdu síla. Místy člověk jen kroutí hlavou nad tím, co je (ještě dnes) ve světě možné. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Vždycky, když film začíná upozorněním ve smyslu, že "To, co uvidíte, je založeno na skutečných událostech," zbystřím. Autoři se tím snaží diváka zmanipulovat k tomu, aby se do filmu víc vžil, víc ho prožíval a tím se mu i víc líbil. Což o to, příběh je to docela zajímavý, ale nejedná se zase o nic, co bychom už neviděli. Vlastně celé si to jede takovým tím šablonovitým stylem "Máme tady partu ztracenejch existencí, kterejm nikdo nevěří, ale pak přijde náš hrdina a obrátí jim život naruby." Najdeme zde obligátní vzestupy a pády, ale vždycky je jasné, že se všechno v dobré obrátí. Při takových filmech se mi vždycky vybaví kouč Carter, který byl podle mého o dost lepší. Celkově mi přišlo, že Life of a King nejde příliš do hloubky a klouzá jen po povrchu problému, který byl už mnohokrát zpracován lépe a zajímavěji. Pěkný herecký výkon Cuby Gooding Jr.

Celkem fajnová akční jednohubka. Přišlo mi to celkem dobře natočeno, obsazení slušné, ale postava Jamese Franca je taková nezáživná, jako opravdový padouch příliš nepůsobí - ani konfrontace se Stathamem pak nemá grády. Hudební podkres mi přišel průměrný, nepříliš zapamatovatelný. Směšně působí Stathamova paruka na začátku, ale jinak nějaký vtípek, aby člověk pohledal, což je škoda. I vzhledem k tomu, že se toho v první hodině stopáže moc neděje. Jinak se to samozřejmě neobejde bez nějakých těch akčních klišé (vím, že po mně jdou a chtěj mě sejmout i s dcerou, ale radši ještě celý odpoledne počkám doma a budu si balit, abychom mohli mít velkolepé finále. A další). Na reprízu to nevidím, ale rozhodně jsem se nenudil.

Z nějakýho prapodivnýho důvodu jsem Posledního skauta viděl až teď, v roce 2014. Hned na mě ale dejchnula ta úžasná devadesátková atmosféra. Je tu v podstatě všechno, kvůli čemu jsem miloval filmy jako Smrtonosná zbraň a Smrtonosná past. Sympatickej hrdina hláškující ostošest, kterej, i když se dostane do pořádnýho průseru a má na kahánku, se nakonec ze všeho dostane a s nějakou děsně cool hláškou sejme padoucha. Padouši jsou pořádný hnusáci s děsným devadesátkovým hárem and so on :). Sice mě nemrzí, že se žánr za posledních 20 let vyvinul směrem k realismu a vyznění antických tragédií, ale tahle jednoduchá zábava prošpikovaná hláškama, která se nebere vůbec vážně, má prostě pořád něco do sebe. Původní "sprostej" dabing je skvělej, stejně jako u ostatních akčních fláků z devadesátek. To už se dneska nikomu nepovede (a ani nemůže povést). Prostě nostalgie... "Nikdo tě nemá rád. Všichni tě nenáviděj. Posereš to. Usměj se, ču*áku."

Víc než kde jinde se mi právě v Konzultantovi zdálo, že mezi pojetím scénáře a režie je obrovský (až nepřekonatelný) rozdíl. Předem mě zmátl už trailer, slibující "tradiční" bombastickou gangsterku - ale jenom proto, že do něj v podstatě byly vloženy scény, které tvoří jen zlomek celé stopáže. Zatímco Scott si točí "to svoje", McCarthy scénář prošpikoval filosofickými otázkami a tématy s hlubším přesahem (chamtivost, zločin a trest, osud...). Místy tak ony hlubokomyslné vsuvky působily až směšně, jako by ani herci nevěděli, co jejich repliky znamenají. Prostě to je jako obědvat řízek s pistáciovou zmrzlinou. Některé momenty nicméně působí opravdu silně. Jinak Cameron mi přišla mimo mísu, i když se snaží. Taky už se mi dlouho nestalo, že i přesto, že jsem si zapnul anglické titulky, spoustě dialogů jsem nerozuměl.

Parádně obsazený a natočený thriller. Nejedná se o žádnou zběsilou akční jízdu, právě naopak - rozjezd je velmi, velmi pomalý, až si člověk po hodině říká, že se v podstatě zatím nic neudálo. To ale není úplně na škodu - velmi pozvolným tempem jsou detailně vykresleny hlavní postavy, jejich proměny a motivace. Postupně je čím dál tím jasnější, kam vše směřuje, ale i přesto mě tvůrci v "ten moment" dokázali překvapit (víc neprozradím, abych zbytečně nespoileroval). Právě tou prací s detaily se Scottu Cooperovi daří navodit pocit osudovosti, a to všechno za parádního hudebního podkresu. Navíc ze všech protagonistů je cítit lidskost, je možné se s nimi nějak ztotožnit, pochopit je. Z důležitých scén sálají emoce, i když zrovna nepadají rozmáchlá slova či gesta - právě herecké výkony tenhle snímek vyzdvihují o pomyslný stupínek výše. Trochu pochybné je obsazení Caseyho Afflecka jako drsňáka, ale jelikož je jeho postava kromě drsňáka i tak trochu "vošoust", tak se to dá překousnout. Škoda lehce "nedomrlého" závěru.

Ta tréninková scéna! YES!

Mistře, smekám. Nic horšího už nikdy nikdo nenatočí.