ZorkaJ

Včil jsme v řiti, včil jsme v řiti. Takové věty nemůžeme do svatého ucha říkat. Jak se má potom velitel správně rozhodnout, když se mu tají, kde jsme.

Film zpracovaný podle divadelní hry, cílí spíš na ženské publikum, než na muže. Dagmar Zázvůrková je to nejpůvabnější, co ve filmu bylo a je to takový malý veselý diblík, tak jsem celý film zvládl do konce jen díky ní. Podle recenzí jsem očekával nejhorší. Podívat se na to dá, i když humor daných dam šel mimo mě. Přiznám se, sedět s nimi v jedné místnosti, by mě stálo asi několik prášků, proti bolení hlavy, či bych vyjed ony zavařené okurky, poděkoval bych a raději odešel pryč.

Obával jsem se, že se nebudu bavit, ale mile mě výsledek překvapil. Skvěle jsem se bavil od začátku, až do konce. Celý děj se odvíjí v lehčím tempu komedie. Herci jsou skvělí, myšlenka pěkná, autor se nebál použít fantasii. O humor není v žádném případě nouze. Kdo má rád komedie, umí se zasmát a touží se bavit a odreagovat se od všedních dnů, tak je divadelní kousek příjemné zpestření dne.

Film je aktuální do dnešní doby. Viděno jako povinná návštěva kina, tenkráte na učilišti.

Kluci si svoje role i po tolika letech náramně užívají. Hraní ženských rolí jim jde naprosto bezvadně a přijde mi, že v převlecích jako by jim vzrostlo sebevědomí a víc improvizují. "Tak tedy vzhůru... "... jděte si třeba do prdele"... ... do Grünbachu!"

Zdeněk Svěrák tentokrát v roli vypravěče, poutavě provází diváka dějem pohádky. Herecké obsazení je víc než skvělé, filmové rekvizity jsou zajímavé (na český film až obdivuhodné) pohádkou se to hemží pěknými písničkami Jaroslava Uhlíře, které si určitě bude zpívat celá rodina, a věřím, že bude vás víc, kteří si tuhle pohádku pustí více než jednou. Určitě za to stojí.

Chápu dětskýma očima dobu ve které se film odehrává, když jsem v té době také vyrůstal. Děti v tomto filmu si hrály jako jsme si hrály my. Holky byly k světu. I Jitka Molavcová je okouzlující (je mimochodem krásná dáma i teď ve svém věku). Móda měla také co do sebe. Jisté kouzlo má i vesnice, ve které se film odehrává. Vše zraje krásou a je milou připomínkou na mé dětství.  Jen mi stále uniká to, co se nám tvůrci podobných filmů snažili říct. Celé to působí divně, bezduše. Točily se filmy, kde chybí nějaká myšlenka, a hlavní příběh se vytratil či vůbec nedorazil.

Miloš Kopecký mě herecky zaujmout nijak neumí a u tohoto filmu to bylo právě tak. Vztekající až explozivní lidi vůbec nemusím a hnusí se mi a v této roli se o to snažil dvojnásob. Alespoň jsem se ve filmu těšil na legendy českého filmu jako Ladislav Pešek, Darja Hajská, Svatopluk Beneš, či František Filipovský.

Tak tohle bylo něco! Skvěle podané divadelní zpracování, silné písně, fantastické herecké obsazení, se mísí s tajemnem, krásou, láskou, nenávistí, zradou a prokletím, takovou zručností, které dělají z muzikálu jeden z nejlepších zážitků, jaké byly na divadelních prknech zpracovány!!! Tady dámy a pánové, když se sejde parta skvělých lidí, kteří na sobě umí zapracovat a chtějí dát velký odkaz i nám divákům, herci, kteří dělají vše s láskou, radostí a umí dát do toho všechen svůj um, že to jde!!!

Dokument ze kterého mrazí. Zpověď přeživších koncentrační tábory, je silným zážitkem, odkazující k minulosti, která navždy otřásla celým světem a poznamenala všechny. Poutavé vyprávění, doslova diváka uhrane a chvílemi stáhne hrdlo natolik silně, až je jednomu do pláče.