Lajan

Mnohem víc mi tyto reálie připomínají partu- Chartu z r. 1977. Jakoby se jim komouši chtěli pomstít...Herec a vůbec umělci jsou tu vykresleni jako ochmelkové a příživníci, kteří jaktěživo nepřičuchli k pořádné práci. Jsou posměšně označeni jako "klauni". Samozřejmě i tento díl trpí těžko skrývanou snahou o vykreslení "humánního" estébáka, jako jediného morálního jedince široko daleko. Herci si tu vyskakují, jako kdyby nežili v totalitním systému. Ve skutečnosti měli soudruzi svoje metody, jak své ideové nepřátele zlikvidovat lusknutím prstu. To trvá dodnes, jen se používají sofistikovanější praktiky...

Docela mě štvalo to neustálé střídání nesouvislých časových linek. Trochu to připomínalo "Co je vám doktore",ale tam to mělo aspoň nějakou zajímavou dějovou linku a skvěle napsané dialogy...Nepochopil jsem, o čem ten film má být. Nevěrohodný děj a rádobyvtipné dialogy.

Co byla pro mě novinka, bylo počáteční nepřijetí ve Švédsku a pak v Kanadě. Člověk těžko chápe, že tahle hudba se někomu nelíbila. Už první písnička Waterloo je srovnatelná kvalitou s těmi následujícími. Charakteristické pro ně je, tyto písně (ne všechny samozřejmě) nemají slabé místo. Od počáteční předehry až po dohru jsou neuvěřitelně invenční.

Balancuje to na hranici kýče. Všechno vychází až moc a pan dokonalý je někdy nesnesitelný...

Bohužel zas tak úchvatné to není, skutečného vtipu je tam málo. Chvílemi to ztrácí tah a je to nudné.

Zdá se, že je tu svět, ve kterém nic zlého nehrozí. Poetická idyla starého dobrého mocnářství na maloměstě. Ale není pravda, že je to nerealistický, vysněný svět. I tady můžeme vidět znepokojující záblesky reálného světa, jak jej dnes známe. V náznacích a jemně se objevují v různých situacích. Žena čekající na muže, který se nevrací, vyděšený Francin, když vidí svou ženu na komíně, správní rada, složená z místních strejců, kteří si potřebují dokazovat svoji důležitost a moc a vyhrožují vyhazovem. Ale i oni nakonec zjihnou před krásnou paní správcovou a vymění svoje mocenské komplexy za kvalitní domácí bio produkty… Absence agresivity a laskavé přijímání všeho, co přichází, je hlavní devízou postaviček tohoto filmu. P.S. Pepino se až nápadně podobá dobráckému a nekonfliktnímu Pepíkovi Švejků…

Dokument odhaluje občas i Georgovu stinnou stránku (hádání se s Claptonem o manželku), což je lidské a přirozené. Ještě mi tam ale chyběla zmínka o nepříjemné soudní tahanici o My Sweet Lord. Holt nemůže být v životě všechno růžové.

Jedna hvězda mínus za černobílé titulky a absenci beatlesovské hudby.

O seržantovi velice málo a nezazněla ani jedna písnička...

zbytečný film o ničem...