darkchipmunk

Obecně k čsfd. Zvláštní, když se člověk podívá na referenční vzorek uživatelů čsfd (okay, byť v tomhle případě starej 8 let), který představujou převážně mladí nerdi a geekové (kteří působí jako lidi, co se ještě na nižších a středních stupních vzdělání ocitali někde ve spodu "potravního řetězce", rozhodně ne jako toxicky maskulinní jedinci), nebo starší intelektuálové, milující hlavně evropskej art, a pak si (člověk) přečte reakce dnešních mladých liberálů, podle kterých čsfd představuje rasistickou, misogynní, homofobní... prostě veskrze toxickou stoku. Mně pořád většina komentářů, zobrazujících se po rozkliknutí, připadá jako texty relativně chytrejch lidí, kteří mají často více než průměrný znalosti o filmu (oproti většině populace). Ostatně lidi v topce jsou hlavně profi psavci o filmu. Podívejte se na diskuse pod libovolným článkem na Seznamu, a uvidíte referenční vzorek inteligence průměrného občana ČR, navíc člověka, kterému už podle stylu vyjadřování a dalšího kontextu dávno není 20, ani 25, dokonce pravděpodobně překročil pětačtyřicítku... Máte pocit, že je to chytřejší, míň rasistický, míň misogynní a homofobní? Já teda ne. Tak co chcete. Pokud by průměrnej Čech měl vkus a znalosti jako průměrnej uživatel čsfd, byli bychom na tom ještě dobře. Tkž si určitě nemyslím, že databáze zprostředkovává vkus průměrného českého diváka (pro trošku vejdělku navíc). Samozřejmě, že se tu najde spousta debilů, ale to všude. Možná by určitá forma cenzury prospěla, ale jste na převážně fanouškovské platformě. Nechci čsfd úplně omlouvat, rozhodně z jistého úhlu pohledu sestává ve velké míře ze zakomplexovaných zoufalců, a to i v případě chytrých lidí. Nakonec, pokud máte během dospívání čas hlavně na to, abyste čuměli na filmy, díky čemuž se z vás třeba v produktivním věku stane i odborník, může to vypovídat o tom, že jste si splnili svůj sen, ale zároveň o tom, že jste neměli moc dobrodružný dětství a dospívání, málo kamarádů, holky vás nechtěly a rodiče třeba neměli tolik peněz na to, aby vám platili kroužky, nebo vás brali po dovolených. Protože generace čsfd prostě ještě vyrůstala v době, kdy pokud jste byli normální dítě z normální rodiny, tak jste mohli mít filmy rádi, jak jste chtěli, ale i tak jste dali většinou přednost pohybu, vodě, horám, kamarádům, kroužkům, škole... před bednou. Tkž jo, něco na tom bude, ale není to zas tak zlý. Pokud jde o tento dokument, možná poskytl určitý vzorek, ale dobře natočenej, ani zajímavej neni. Ale to nakonec není zas tak důležitý. Jo, a pokud se týká odborníků... působí pokrytecky někde vystoupit a přispět rozsáhlým erudovaným komentářem, v podstatě využít šanci se zviditelnit, a pak někde v diskusi na sítích tvrdit, jak jste tam strašně nechtěl být - viz Kokeš. Jaromír Blažejovský se možná snaží si vypěstovat citlivost vůči jakémukoli filmu, ale ty úvahy nakonec stejně působí elitářsky a jako z jiné doby. Ale to je jedno, protože podle reakcí některých členů Gen Z je i čsfd platforma plná Boomerů s uvažováním z jiné doby. Je fakt, že občas tu narazím na nějakého důchodce, kterého štve, že už se netočí filmy, při kterých by staří chlapi mohli nekriticky slintat nad hot čtrnáctkama... otázkou zůstává, zda je to pro umění taková rána... Podle mě ne. I umění, stejně jako doba, se vyvíjí. Se s tím smiřte.___Jo a Pomovi gratuluju. To je vítěz kapitalismu. A nemyslím to až tak ironicky. "Americkej sen" prostě. Nezáviďte.

Tak Garland si vždycky vybere velký téma a s tim natočí takový komorní "malý" filmy. Jeho Ex Machinu miluju, ale tohle... já obecně nejsem fanouškem road movies, jenže tyhle filmy aspoň bývají vyvážený živoucíma, přirozenýma postavama, protože jsou v něčem oslavou svobody. To tady nehrozilo. Formálně možná zajímavý, zvlášť pokud je tematická linka potlačená, co já vim, osobně jsem se docela nudila. Oceňuju tu (post)apo hororovou atmošku, aniž byste tu měli mimozemskou invazi, zhoubnej virus, armádu zombíků... stačí lidi. Reportážní fotografie mě moc neoslovujou, zvlášť pokud kvůli tomu někdo obětuje život... po delší době jsem v něčem viděla Kirsten Dunst, tu jedinou cenim. Cailee Spaeny vypadá na třináct, nemohla jsem chvíli věřit, že jde o tu samou herečku, která ztvárnila Priscillu.

Ikona mýho dětství a dospívání Angelina Jolie jako tomboy, v půlce devadesátek, drsná, svobodomyslná, nerd, a nikoho to ne*ere. Kult.

Možná že pořad Uvolněte se, prosím měl svoji originalitu, Kraus měl navíc štěstí na dobu. Dneska už ale působí spíš jako klasickej dinosaurus, nechci říkat geront, ukázkovej příklad stárnoucího zastánce starých pořádků, jenž má neustále potřebu něco vysvětlovat mladší generaci, ale nedochází mu, podobně jako dementům v diskusích, že těmi alogickými, dávno překonanými, nesmysly, co žvaní, shazuje spíš sebe. Obecně nemám ráda egocentrický chlapy, ale pokud jde o pořad, záleží na formátu. A na tuhle talkshow se už snad dneska nikdo nedívá kvůli Krausovi, ale maximálně hostům. Oprava, na tuhle talkshow se už dneska nikdo nedívá. Maximálně moje babička. Té je přes 80 a na vztahy má podobný názory jako Kraus. Gratuluju.

Je to zběsilá, skvěle natočená, jízda, na kterou se dobře kouká a ještě líp se ji prožívá. Zvlášť když jste otec v pokročilejším středním věku, co si představuje jak podobným způsobem zachraňuje dceru. Jenže... v tom je právě ten problém - aby bylo koho zachraňovat, musí se nejdřív něco stát. Ten film je vlastně veskrze misogynní. Nabízí stereotypní přístup k ženským postavám, které oproti racionálnímu, odvážnému, a přesto lidskému hlavnímu hrdinovi, působí výrazně nesympatičtěji. A dcera tu, podobně jako manželka ve filmu 48 hodin v Paříži, plní spíš funkci MacGuffinu. Jakkoli o Kim alespoň něco víme a díky jejímu nízkému věku je možná snazší si k ní vytvořit empatii (ačkoli Maggie Grace v té době bylo 24, ne 17, a je to znát, protože v roli teenagera působí nepřirozeně).___Nevim, já nemám ráda tadyty filmy, kde se taťka mstí za dceru, hledá dceru atd.

Miluju křehké herectví Anny Fialový.___Když jsem v létě 2022 poprvý navštívila český festival noirových filmů, jeden částečně filmovej kritik a částečně tvůrce (ne Ivety) mi říkal, že teoretici v seriálu identifikovali noirový prvky. Hm... jelikož nejde o přesně vymezenou kategorii, tak proč ne. Já to tam vnímám taky. Melodramatičnost mi v tomhle seriálu nevadí, protože podle dostupných zdrojů Iveta B. taková evidentně byla. Seriál tak i skrze vizualitu zprostředkovává prožívání hlavní postavy, k čemuž mi právě noirový formální prostředky připadají přesně zvolený, a nakonec vlastně i jistá kýčovitost k tomu docela sedí. Vizuálně je to pro mě jeden z nejzajímavějších českých seriálů. A pokud působí jako kombinace pohádky s hororem, na což poukazovala jedna recenze, kterou jsem četla na Seznamu, tuším, že od Fily... No a? Pohádka i horor jsou žánry, jenž vyvolávají silné emoce. Vlastně mi to připadá jako geniální kombinace, protože seriál i skrze formu evokuje určitou Ivetinu nezralost a černobílost uvažování křehké psychiky. Oceňuju cokoli, kde se tvůrci nebojí experimentovat a vybočují z norem. A oceňuju i to, že jde o ženskej příběh. Navíc hlavní hrdinku nijak nedehonestuje, ani neoslavuje. A pokud v něm někdy působí jako oběť? Evidentně jí svým způsobem byla.

Průměrná "romantická komedie" s hvězdama, která se tváří jako že zprostředkovává pravdivý moudra, přitom staví na odiv cynismus a představuje skupinu dospělých, kteří jednají jako puberťáci a mělo by to být atraktivní. Navíc puberťáci první dekády nultých. Dnešní teenageři jsou uvědomělejší.____ No... na jednu stranu... konsent je zásadní, to by se možná dalo aplikovat na současnost. Možná že by bylo užitečný, kdyby někteří týpci pochopili, že když si jich žena nevšímá, znamená to, že opravdu nemá zájem, nedělá se zajímavější, ani nedostupnější, prostě nemá zájem a pokud jí nedáš pokoj, nejsi odvážnej samec, ale úchyl.____ Scarlett Johansson i Bradleymu Cooperovi to slušelo, když nic jinýho. A obecně přítomnost téhle sestavy herců výrazně zvedá rating jinak ne až tak povedenýmu filmu, jenž na mě působí spíš jako z roku 2004, než něco z konce desetiletí. A ono vůbec... v nultých letech moc dobrých (romantických) filmů nevznikalo.

Předlohu jsem nečetla. Na mě moc melodramatický. Melodramatický, jak kdyby film točili v 90. letech. Mám s tím osobní problém - jsem vysazená na příběhy, kde se ubližuje ženám (nasírám se). Pokud se teda potom neseberou a nepověsí ty chlapy za koule do průvanu, pardon my french. Jenže to bychom byli v jiném žánru... Daisy Edgar-Jones dobrá. Jo a byl tam ten týpek z Trojúhelníku smutku. Sonda do života introvertů aneb před lidma je někdy fakt lepší se schovat. Plné pochopení. Co nechápu, je, že si sourozenci vzájemně nepomohli. A že se později nehledali. Weird.

Divácky velmi vstřícný pojetí, který vychází z příběhu předchozí série, ale svým prostředím a dobrodružným podáním odkazuje spíš na původní Planetu opic. Bavilo mě to, Freya Allan fajn, ale nevidím v tom žádnej kreativní posun, spíš jde o lehký krok zpátky.___ Vlastně mi film hodně připomínal Burtonovu Planetu opic, která mi ale připadá podceňovaná, protože byla (s ohledem na kontext) inovativnější, a i přesto zábavná.

Je to samozřejmě výborně natočený, zdánlivě nekomplikovaný, přitom mnohovrstevnatý, film s uhrančivými hereckými výkony (především teda Jodie Foster) a ponurou atmosférou. Miluju kinematografii 90. let.___Nicméně z dnešního pohledu mě trochu irituje, že hlavní hrdinka (mladá, avšak dospělá žena) musí vyrůst prostřednictvím konfrontace s nebezpečnými vrahy, nebo socializovanými psychopaty ve vedoucích pozicích v institucích. Nehledě na to, že jsou to všechno muži. Byť ho film líčí jako charismatickou postavu, nemyslím si, že je Hannibal lepším člověkem než Bufallo Bill, jakkoli když jsem četla Harrisovu knihu Hannibal - Zrození, občas jsem s ním sympatizovala. U Červeného draka už ne a Mlčení jehňátek a Hannibala mám ještě rozečtené. I tak ale vím, že knižní závěr Hannibala se liší oproti filmu a jakkoli film Hannibal nepatří k nejpovedenějším, Clarice si v něm aspoň zachová tvář. Ne, vážně nechápu, jak může agentka FBI rezignovat na svoje zásady a začít spát s kanibalem a mnohonásobným vrahem, o němž to ví,  a kterého do té doby pronásledovala. Možná jsou oba zmučené duše (kdo nemá trauma, ať hodí kamenem), ale přesto se tím úplně podělala. To je vývoj hrdinky ve stylu antických mýtů. Dal by se na to dobře aplikovat Jung, a tím, že Clarice se zcvokla. No, uvidím, až dočtu knihu, jestli to autor dostatečně odůvodní. Jinak tím všechno postavil na hlavu. Zlatej Will Graham.