Úsvit planety opic

Tvůrce "trenažerského" Monstra po letech oddychu nezklamal a znovu natočil adrenalinový horor desetiletí. Ne drama, ne akční bombu. Prostě hutný hororový thriller bez lekaček a plný dusivé atmosféry lepkavého, nebezpečného pralesa. Snímek je nyní po francovském, lehce psychologickém originu zejména o opicích, lidé v něm téměř vůbec nehrají - sám Oldman je na plátně nejvíce 10 minut. Spokojenost pak mohla snadno být maximální, to by se ovšem jinak parádní scénář nesměl snažit přechytračit sám sebe, a na úkor nezbytné akce ve finiši servírovat až podezřele mnoho uzívaného moralizování. Blockbuster roku zdaleka ne, letní pop-cornovka jako vyšitá. (14.07.2014)

Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu opičáckých planet mne již nepřekvapuje, když se nade mnou v lese houpou digitální opice. Jsem totiž velkým fandou původní Planety opic a přestože se mne všechny ostatní díly snaží od toho odradit, tak jsem se zase díval. Bohužel. Moc mě to nebavilo, celkem jsem se nudil a jen jsem čekal na to, co se muselo stát a ono se to, světe div se, stalo. Jen doufám, že těch dalších pokračování nebude příliš, protože se na ně zase budu muset podívat. (02.12.2014)

Jednička byla určitou interpretací na současnou podobu sebedestruktivního světa, sázela na herce i znepokojivou atmosféru a hlavně světu představila pro Pána prstenů klíčového Andyho Serkise zase trochu jinak. Znovu je coby Cézar znamenitý. Jeho gesta, mimika, řev, pohled. „Dvojka“ ovšem poutavější není. Slavný kousek s Charltonem Hestonem dnešní mladé diváctvo nezná a domnívá se, že s Jamesem Francem (možná s Timem Burtonem) to před časem začalo. V tom filmovém světě uběhla celá dekáda, Cézar vede moudrými rozhodnutími opičí kmen, který vzkvétá, zatímco lidstvo je kvůli viru na pokraji zániku. V San Franciscu přežívá pár zoufalců, kteří prahnou po přísunu elektřiny (zdroj hledají až na poslední chvíli?) a kteří jsou vůči nákaze geneticky imunní. Jenže cesta k ní vede přes opičí území. Dějový vývoj je v prvních desítkách minut hodně slaboučký á la opice jsou zlé, tvrdí lidé, lidem nelze důvěřovat, oponují primáti. Jak to vypadá jinde na zemi, se nedozvíme. Nosné lidské postavy zoufale chybí. Gary Oldman už dávno není tím šmakovním záporákem (není tu ryze zlý, podotýkám) z devadesátých let, lidští hrdinové vesměs nudí. Ocenit lze tak to, s jakou jistotou tvůrci zvládli upozadit člověka a poutavě vyprávět z perspektivy chlupáčů, kteří jsou mnohem zajímavější. Technicky je to samozřejmě k maximální spokojenosti, kombinace herců, krajiny a primátů působí naprosto realisticky. Akční scény ovšem nestrhnou, za tím si sakra stojím. A hlavně po scénáristické stránce jsem nic objevného neprožil – výsledek je bez propracovanější motivace postav, nikam nesměřuje, schází moment překvapení a trestuhodně i humor, režijní nápady jsem také „žádné“ neviděl. Navíc se tu alibisticky pracuje s tím, že zlí jsou jak mezi lidmi, tak i opicemi. 3D nevyužité a zbytečné!! Posledně to byly hodně solidní čtyři hvězdy, teď spíš slaboučké. Bohužel.. (20.07.2014)

Moc dobré, vlastně lepší než bych čekala. Reevesovi se podařilo to nejdůležitější a to přenést emoce z předchozího dílu i sem. Taková úvodní desetiminutovka na mě dokázala zapůsobit opravdu hodně. Co považuji za největší sílu filmu, je rovnost obou stran, není to tak, že lidé jsou ti zlí jako vždy, každá strana má prostě ty dobré a ty zlé, divák vlastně pořád neví, komu fandit, dokonale chápe obě strany, jen je mu jasné, že nemůžou vedle sebe žít a ví, že k velkému střetu prostě musí dojít. Ta rovnost právě vede k tomu, že divák ani ten střet nechce, najednou zapomíná, že je v kině na letním blockbusteru, od kterého se očekává "atrakce", ale je pohlcen příběhem a postavami a každá ztráta na jakékoliv straně diváka mrzí. Nevycházela jsem z údivu, že se to režisérovi a scénáristům podařilo udržet až do konce filmu, že se ani na minutu nepřiklonili na žádnou stranu, tohle má můj obrovský obdiv. (19.07.2014)

Zhlédnuto v kině. Jo ty opice… Lidi je milují a tak se v Hollywoodu snaží vymyslet nové příběhy, které nějak navazují na originální film. Tenhle film to měl svým způsobem jednodušší než jeho předchůdce, o kterém můžu napsat, že se mi opravdu líbil a bylo to jedno z největších překvapení roku 2011. Přeci jen už měl na co konkrétního navazovat, nemusel vysvětlovat detaily, prostě mi přijde, že pokud přijde na námět, tak by zde měl mít režisér hotový ráj na zemi, protože mohl dělat, co ho napadlo, posunout tuhle sérii prakticky jakýmkoliv směrem. Když ale máte režiséra, který nemá… vizi? Nápady? Myšlenku? Nevím, ale něco tomu chybělo. Na Dawn of the Planet of the Apes jsem se opravdu těšil, ale jedné věci jsem se bál, už když to oznámili - jméno režiséra. Matt Reeves mi přijde jako někdo, kdo se k tomuto filmu dostal doslova jako slepý k houslím a IMHO nemá ten potenciál, aby utáhl takovouhle sérii. Alespoň takhle jsem to vnímal, dokud jsem neviděl první trailery, které mě opravdu potěšily. Doufal jsem, že se pletu a že se konečně po dvou filmech (Cloverfield a remaku, který nebyl potřeba) přesvědčím o kvalitách Matta Reevese. Ale ne. Neříkám, že tenhle film je špatný, nebo průser, to ne. Navíc, celkem rychle to uteče a skoro pořád se něco děje. Nicméně něco tomu chybí, nějaký emotivnější moment, něco, kde byste se jako divák zastavili a řekli si, "Ok, tohle bylo drsné/odporné/geniální…" Viděl bych to tak, že jak Matt, tak tenhle film, má jediné štěstí, že efekty jsou dnes na takové úrovni, že byla radost sledovat ty opice, protože vypadají neskutečně dobře a hlavně opravdově. A právě proto trochu nadsadím a dám 75 %. Jsem zvědavý, jakým směrem se vydá pokračování a hlavně jestli Matt pro tuto (slibně nastartovanou první dílem) sérii nebude spíše zkáza, než spása… (10.08.2014)