Poslední recenze (263)
Občanská válka (2024)
Naprosto dokonalé. Jako reálně, má to vše. Charakterový posun, příběhový deepdive ale i pozorování z venčí, chytrý scénář i varování a paralelu s realitou. A o to víc reálněji příběh působí právě nechutně napínavými pasážemi, které diváka v příběhu ponoří hloub a podporují jeho zapálenost do děje. Zároveň si ale svým vyzněním drží jakýsi odstup a chce, aby si na danou situaci divák utvořil svůj vlastní názor. Velmi osobní, výborný válečný ale i reálný příběh.
Dokonalé dny (2023)
Vstanu, pracuji, spím. Vstanu, pracuji, potkám bezdomovce, spím. Vstanu, pracuji,... prostě běžný život. Pochopil jsem celé poselství filmu, to ano, ale mezitím třikrát usnul. Jo, jasně, je to asi můj problém, avšak pokud není film ničím zvláštní, ničím vystupující, je vůbec zapotřebí jej vidět? Já nevím. Asi ne.
Láska (2012)
"Chladný, prázdný pseudoart". Tak to zde někteří nazývají, ale proč? Michael Haneke má určitý styl režie a směřuje diváká jen tam, kam chce - na povrch. Chce, abychom sami bádali a chtěli vědět víc. Chce po nás něco, co někteří nedokáží. Tento film je hodně o empatii a lidském smýšlení. Proč co kdo dělá a proč se tak chová. Jenže opravdu, tohle vše musíme zjistit my sami. Haneke vám to do obličeje nenastřelí. Jen ke konci trochu zamotá. Jinak je vše na nás. A to je tak trochu i kouzlo tohoto filmu. A to na něm vážně miluju.
Poslední deníček (2)
Top 10 pro rok 2023
1. Oppenheimer
Nolan a jeho biopický snímek. No, dopadl úžasně. 3 hodiny brutálního návalu informací ve stylu mistra režiséra Nolana je něco, co chce zažít každý cinefil. Mrzí mě, že jsem nestihl IMAX70mm - to teprve musela být bomba.
Nejlépe vykonstruované soudní drama, které jsem kdy měl šanci vidět. Hned poté, co film skončil jsem měl pocit, jako bych viděl "nadfilm". Tzv. Husí kůže, ztrnulost, paralýza a overthinking
------------Dospěl jsem k tomu, že tyto dva filmy, jsou na stejné úrovni, a proto se budou oba dva dělit o první místo, neb každý ve mně sice zanechal jiné pocity, ale oba dva miluju----------
3. Poor Things
Yorgova Bomba. Víc k tomu není třeba říct.
4. Red Rooms
Tohle je jeden z těch filmů, které už nikdy nikdo nechce vidět víckrát. Nikdy zde není vyloženě ukázáno nic, co by děti nemohly vidět, ale scénaristicky nebo režijně, je to tak precizní, až mi z toho upadla pusa. Scéna s cosplayem je letošní kinematografický peak.
5. Past Lives
Studio A24 mě pokouší. Půvabná debutová romance Celine Song působí tak autenticky a citlivě, až jsem z toho na měkko. Ono v tom hraje roli i osobní zapojení do příběhu..
6. Bastarden
Film jako takový, řádně využívá mnoha scénaristických klišé, ovšem oným vyprávěním, vizuálem a různými scenériemi, dělá film z jednoduchého, filmem silným a velice těžkým. Mělo to vše, co každý kinozážitek potřebuje. Český žižka oproti Bastardovi - nula. A nejen nula. Víc, než nula.
Martin Scorsese, Leonardo DiCaprio a mnoho dalších nám nadělují Indiánský počin, který se ovšem dlouho motá na jednom místě. Jinak by to byl dokonalý počin.
8. Úsvit
Asi nejoriginálnější český počin posledních let, který místý strádá, ovšem svým provedením uchvátí tak, jako svým ukončením.
Další ze skvělých artových debutů. Jen tak dále a budu tleskat nebo se stanu i věrným fanouškem.
Film jsem viděl dvakrát a stále je pro mě nevysvětlitelný.
~~~~~~~~~~~~~
Ke konci bych chtěl říct, že do své top 5 počítám filmy, které vyšly v roce 2023 celosvětově a nebyly v roce 2022 oceněny ani nominovány jak oscarem, tak něčím jiným - jinak by zde byly snímky jako třeba Tár, Velryba, nebo Babylon