Clowie

Tenhle film je zklamání. Moje sny v době nemožného - vždyt jsem si připravila referát o Thoru Heyerdahlovi jako svoji první četbu na základní škole někdy v šesté třídě. Jako projev obdivu síly a odvaze těchto mužů a také jako snu o cestování, kdy to bylo nad moje možnosti. Můj děda tím asi žil, protože odebíral časopis Lidé a Země (dodnes vychází a já si jej občas s chutí přečtu, přestože i dnes je pro mě cestování do takových dálek mimo mé možnosti.)

Je mi líto, ale jak jsem se těšila na pořádný nový sci-fi film, tak jsem byla od prvních minut zklamaná. Vydržela jsem to do poplachu, kdy studenti opouštějí jako roboti disciplinovaně fakultu v rovnoměrně metrových odstupech bez jakýchkoli emocí.

Zamilovala jsem si ho v dětství (Jak ukrást Venuši), byl tak pohledný v tom socialistickém marasmu a pak jsem ho hledala v dalších filmech. Někdy nacházela a někdy nenacházela. Hezounek a také dobrý herec. Nejvíc se mi líbil ve filmu Křídla slávy.

Nádherný, opuletní velkofilm. Se skvělými hrdiny. Jenže pro mě ten film pohasl, když se z něj vytratil Rex Harrison v roli Cézara. Pak mě už nezajímalo, co udělají Taylor a Burton.

Ne, že by byla ta hudba předtím špatná, ale po dvaceti minutách vyšuměla a hledala jsem, kdy tam konečně přijde Pavarotti. A když konečně přišel, tak to taky nebyla taková bomba, jak jsem si představovala. Možná jsem zmlsaná.

Nemohu najít tento pořad, i když jsem se snažila. Ale pro ty, kdo tohoto pěvce neznáte, dovoluji si napsat, že je to obrovský pěvec, v tomto století po Pavarottim ten nejlepší. In memoriam.

Je to už dost vyčpělé, psát dnes recenzi na Terminátora, ale popadlo mě to, a tak píšu. Z pohledu těch desítek let zpátky to bylo jako zjevení. Kamarádka mě pozvala na video. Obě jsme milovaly sci-fi knížky a filmy a vyhledávaly jsme je (třeba Blízká setkání třetího druhu apod.). Ona milovala Schwarzeneggera, já ne, ale přesto jsem si odnesla romantickou linku, která mě pronásleduje dodnes. Kromě skvělého scénáře a neméně skvělého provedení, mě dodnes bere představitel ochránce hlavní hrdinky v podání Michaela Biehna. Nemůžu si pomoci, hledám ho i v jiných rolích (a nenacházím ho tam). Ale to je jedno. Četla jsem a viděla jsem další díly. Nebyly špatné, ale kvalit prvního dílu nedosahovaly. Totiž první díl je stejné kvality jako třeba Shakespearovo drama Romeo a Julie. Řekněte, nemám pravdu?

Delon je neodolatelný. A to je asi tak všechno.

Normálně se nedívám na animované filmy (od té doby, co jsem viděla Lady a Tramp a Sněhurku a sedm trpaslíků na Luční boudě blahé pověsti). Měla jsem tehdy deset, dvanáct let, a užila jsem si to - ale ještě mnohem víc Šakala. Je to trochu prvoplánovité, ale proč ne, když je to pro děti. Taky jsem byla dítě - viz výše.

Je to to slovo na s...