Ferrari

Michael Mann vypráví o jednom krátkém úseku v životě majitele slavné automobilky. A bohužel vypráví příběh, který není příliš atraktivní a nedaří se mu zaujmout. Adam Driver navíc hraje odměřeného chladného profesionála, jenž drží svoje emoce na uzdě, a výsledkem je tak vcelku nudná podívaná. To se změní v poslední části, kdy se začne závodit a Mann ukáže, že mu to režírování akce pořád jde, i když může působit poněkud starosvětsky. Celkově je ale Ferrari vcelku nezajímavá podívaná o lidech, kteří bojovali s osobní krizí a jednou velkou životní ztrátou. A jeden z nich jen tak mimochodem navrhoval auta. (17.01.2024)

Hned na úvod musím říct, že až se budete chystat na tento film podívat, tak rozhodně nečekejte závodní film jako je například Le Mans '66 nebo Rivalové. Film Ferrari si totiž zakládá hlavně na jeho hlavní postavě a to právě na Enzu Ferrarim a jeho vývoji a vzestupu v kariéře. Závodní scény sice ve filmu taky najdete, ale jsou tu až na druhém místě a není to to nejpodstatnější. Zároveň se tento film nemůže vyrovnat předešlým jmenovaným z toho důvodu, že není tak opulentní a pestrobarevný. Působí víc surově a dbá hlavně na dvě dějové linie. Na tu pracovní, kde můžeme sledovat zákulisí podnikání a peněžní trable Ferrariho, a na tu soukromou, kde naopak můžeme vidět trable v manželství. Z herců musím rozhodně pochválit Adama Drivera, který ztvárnil hlavní postavu. Driver má za sebou už spoustu filmů, ale až tento se mi vryl do paměti. Dokázal Ferrariho osobnost vystihnout úplně skvěle. Jeho osobnost je chladná až ledová, na povrchu je nezranitelný a nejeví moc známky emocí. Jeho manželku Lauru hraje Penélope Cruz, která občas celému filmu dost kraluje. Působí zde jako zahořklá žena, která je ale pořád sex idol, a proto se mi na tu roli hodně hodila. A třetí důležitou postavou je zde milenka Ferrariho Lina. Tu hraje Shailene Woodley a na ní je určitě taky radost pohledět. Velmi dobrá je i atmosféra celého filmu a napětí mezi jednotlivými postavami. Je vidět, že tohle má Michael Mann zmáknuté a jde mu to. Pokud se teda budete chystat na film Ferrari do kina, tak se připravte na silné drama podle skutečné události a ne na auta, závodění a spoustu akce. Proto může tento film pro některé představovat jenom hromada nudy, ale když se do příběhu ponoříte, tak zjistíte, že to zas taková nuda není a stojí to za vidění. 7,5/10 (25.01.2024)

Když věci dobře fungují, tak se na ně i dobře kouká, poučuje Enzo Ferrari svého synka. Stejnou maximou se řídí i Michael Mann. Další z jeho portrétů umanutého profíka v existenciální krizi je radost sledovat díky vypravěčské semknutosti a tomu, jak rytmicky, bez jakýchkoli zádrhelů šlape. Během expozice se prakticky z každého záběru dozvídáme nějakou podstatnou informaci, která bude později zužitkována. Zároveň je představen řídící stylistický postup - využívání duality a kontrastů (např. světlé scény s milenkou vs. tmavé scény s manželkou). Pomalejší scény se pravidelně střídají s rychlejšími, pohyb se zastavením a melodramatickým (v jedné scéně vyloženě operním) zveličením určitých emocí, zejména žalu, který - každý po svém - zpracovávají oba manželé. Mann navazuje na hollywoodské klasiky jako Hawks nebo Sirk a nechává mnohem víc než jiní současní režiséři vyprávět mizanscénu. Současně se vzpírá konvencím klasických životopisných dramat, když se soustředí pouze na krátký úsek Ferrariho života a namísto vytváření umělých konfliktů skvěle dramatizuje všednodenní setkání a běžné byznysové úkony (vyplácení mezd, podepisování dokumentů, dohody s investory). Tento cit pro detail současně přispívá k uvěřitelnosti fikčního světa. Práce se přitom neustále konstruktivně nebo destruktivně střetává s osobním životem (Ferrari díky ní nachází řeč se synem a zároveň kvůli ní ztrácí svou ženu). Nejvíc emocí a vzrušení je příznačně přítomno ve filmařsky bravurních scénách závodů, které představují Ferrariho největší vášeň. Katarzi ale oproti jiným sportovním filmům nakonec nepřinášejí. Spíš vědomí křehkosti života (tehdejší závodní auta i díky vynikajícímu zvukovému designu fakt nepůsobí bezpečně) a poznání, že jakkoli se budete snažit mít vše pod kontrolou, určité události stejně předvídat nelze a nakonec vám nezbude, než je přijmout a nějak začlenit do svého životního příběhu. 90% (07.01.2024)

Přiznám se, že jsem původně ani Adama Driverho nepoznal, až tak dobře hrál železného továrníka a krutého záletníka. Mám jisté mezery v jeho životopise, nicméně nehody, které film nabídl byly neuvěřitelně brutální. Celkem mě potěšili i vedlejší role Penélope Cruz a Shailene Woodley, nicméně Patrick Dempsey mi do závodníka úplně nezapadal. Farrari si určitě nikdy nekoupím, ale kouká se na něj hezky. (10.02.2024)

No, na životopis o Ferrari jsem šel jen ze zvědavosti, protože se mi předchozí film Klan Gucchi strašně líbil. Tenhle film byl spíše takový... no dalo by se říct dost hořký a temný. V zásadě nevím, jak to opravdu probíhalo, ale nakonec mě film celkem překvapil a velmi oceňuji i tu pasáž, kde si myslím, že i dítě by z toho nemělo moc dobrý pocit. Chválím to zpracování, ale pro 3 hvězdičky jsem se rozhodl toho, že mě to nějak moc zas až tak nenadchlo. (02.02.2024)