Rok ďábla

Absurdní, poetické, zábavné i mrazivé. Fungující atmosféra halící vše oparem tajemna, několik naprosto kouzelných okamžiků, několik myšlenek, které vytrženy z celku působí zcela jinak a nutí k zamyšlení, spousta skvělých hlášek, několik zábavných mystifikací, které rozesmály, ale především hudba. Hypnotická Hinewehi Mohi, skvělý Čechomor, který si často hraje s aranžemi svých písní tady vytváří některé, které považuju za nejlepší jaké jsem za ta léta slyšel. A možná ještě lepší Nohavica, jehož považuju za možná nejlepšího českého textaře a jehož písničky v aranžích Čechomoru dostávají zcela nový rozměr. Z některých mi úplně běhal mráz po zádech, u některých se mi sevřel žaludek a srdce zastavilo. Když se podívám na topku nejlepších českých písniček, najdu tam Jarka i Čechomor hned několikrát. Není tedy divu, že přes některé slabší momenty a drobnosti, které mi ve filmu moc nesedly, prostě nemohu jít pod 4*. (14.09.2013)

Tenhle mystifikační dokument mě naprosto rozsekal, úžasný film s nádhernou hudbou. Je to ohromná legrace, někdy mi přijde, že si tam Zelenka dělá legraci z kultu hvězdy...Nohavica je vynikající, stejně jako Čechomor a Plíhal, Coleman má největší charisma a vypadá jako ten ďábel, i když to neměl být on. Dobré hlášky, výborná režie i scénář. Legrace, ale také zamyšlení nad životem, ten konec, kdy se Plíhal rozpadne a je z něj anděl, velmi zajímavé a přemýšlivé. Znám lidi, co tomuhle filmu věří, proto (a nejen proto) dávám plný počet. Výborné. (13.02.2009)

Musel jsem přijet do Drážďan v roce 2024, abych se podíval na český film z roku 2002 :-D Dává to smysl a asi tomu tak mělo být. Celý zážitek byl umocněn, že jsem Rok ďábla mohl vidět v malém kině v bývalé továrně čili ukázka projektu, jaký známe u nás například v Ostravě nebo Zlíně. Potěšilo mě, že se v tomto kině jednou měsíčně konají tzv. české filmové středy, v rámci nichž se promítají naše snímky. Já jsem měl štěstí právě na Rok ďábla. Uvědomil jsem si, že jsem od Petra Zelenky neviděl jen ty jeho dva hudební polo/pseudo dokumenty. Němečtí diváci se hlasitě smáli a já s nimi. Přitom zachycení místy až absurdního humoru lze stěží přeložit. Chytlavé Nohavicovy písničky zase naopak překlad ani nepotřebují. Přiznám se, že moc neznám tvorbu ani osobnost Karla Plíhala. Kdybych měl hodnotit na základě tohoto filmu, považoval bych jej za velmi podivného člověka. Nedokážu však posoudit, co všechno v souvislosti s ním byla fikce a co realita - mimochodem německé kolegyni jsem potvrdil, že Plíhal stále žije, samovznícení i pohřeb byly fikcí. (06.06.2024)

Já hlupák si důkladně neprostudoval popis a potm se celý film cítil poškozen, že si ze mě někdo dělá až nadpozemskou prdel, což absolutně vyvrcholilo okamžikem, kdy se Karel Plíhal jen tak z dlouhé chvíle rozprsknul. Když si to člověk tak v hlavě přehrává, tak nemá ucelený obrázek, co bylo myšleno vážně a co už ne. Pár písní od Nohavice znám, ale že bych měl prostudován životopis jeho nebo Čechomoru to se naprosto říct nedá. Ale řeknu to takhle nic proti ním nemám, tedy neměl jsem do doby než jsem zhlédnul tento paskvil. Abych nezapomněl,tak jsem chvíli prospal, ale abych náhodou o něco nepřišel, tak jsem si pustil prospanou stoupáž znovu. Vidím, že se k tomu nikdo nemá, tak se zhostím této nelehké úlohy já a konečně vás proberu ze snu a povím vám zcela otevřeně, že tento film je naprostá sračka. Fantasy/Mysteriózní sračka podaná dokumentární podobou, toť vše. Zázraky se vskutku nedějí a nejinak je tomu v případě tohoto nesmyslu, co se snaží tvářit jako spása z nebes, ale přitom nepřichází s ničím převratným a hlavně né novým.(minimálně za plného vědomí ne) Takže když to všechno shrnu, tak takové filmy se dají hodnotit jedině odpadem. V tomto případě rovnou dvojnásobným. (07.11.2011)

Že je Petr Zelenka netradiční režisér, to už nám dokázal a dokazuje i v Roku ďábla. Opravdu zvláštní film to je. Jsem sice rockmetalista, ale jsem i muzikant, který už má za sebou spoustu jazzových a symfonických koncertů jako ten, kdo nesedí v publiku, ale na pódiu. Byl jsem na koncertě Čechomorů i Nohavici a nesmírně si jich vážím. Koncert Čechomorů dokonce považuji za jeden z nejsilnějších koncertních zážitků hned po velekoncertě Nightwish, na kterých jsem byl v Praze a to je trochu jiný šálek kávy. Troufám si říci, že Nohavica je momentálně nejlepší písničkář v ČR a Čechomor zde udržují českomoravskou hudební tradici, za což jim prostě patří obrovský dík. Možná teď se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě by si Čechomor zasloužil českého Slavíka. Jednou by se Kabáti nepotentovali, ne? Ale vraťme se k fimu. Nejen, že je podbarvený nádhernými melodiemi, ale má svoje osobité kouzlo a atmosféru. Myslím, že každý, kdo je trochu zainteresovaný do tohoto stylu hudby (neposlouchá jen hloupý hip-hop nebo techno) a má rád tak trochu bizardní styl Zelenky, tak by si neměl tenhle film nechat ujít. This is real music and real experience! (21.06.2010)