Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (396)
Jak už jsme mohli být svědky ve filmu Mňága - Happy End, Petr Zelenka je excelentní mystifikátor. Snímkem Rok ďábla tímto jen potvrdil svou pověst a předešlý "mystifikačně-hudební" film ještě o něco překonal. Z hlavních protagonistů musím vyzvednout hlavně Františka Černého, který opravdu překvapil. Ale samozřejmě i ostatní (včetně Jaze Colemana) jsou naprosto jedineční a nepopsatelní - to se musí zkrátka a jednoduše vidět a strávit. ()
Polohraný dokumentárny film o pôsobený Jaromíra Nohavicu so skupinou Čechomor. Dokument je v celku zaujímavý, ukazuje nám charakter postavy dovtedy skôr záhadného Nohavicu, len hodina a pol je celkom značná doba, navyše film sa miestami vlečie priam slimačím tempom, čím efekt pôsobí dvojnásobnou dĺžkou. Tiež som nepostrehol žiadne hlášky o ktorých sa tu mnohí zmieňujú, neprišlo mi to tiež obzvlášť vtipné a občas až neskutočné, hlavne scény mlčania s holandským dokumentaristom a s Karlom Plíhalom, ktorý sa v závere filmu nepochopiteľné vyparí či rozpadne na miniatúrne častice. Nejako mi tiež nejde do hlavy aj vysoký počet Českých levov a tiež aj ďalšie nominácie (výprava, kostýmy - nechápem) hlavne keď sa v podstate nejedná o nijak výnimočný vysokorozpočtový film. Pôsobivý dokument i keď aspoň z mojej strany tiež aj precenený. ()
DVD s Rokem ďábla som si pustil neplánovane a okrem hmlistého dojmu, že tento film niečo vyhral na Českém lvu som ani nevedel, že je to nejaká komediálna fikcia o jednom období života a tvorby Jarka Nohavicu. Je to celkom zaujímavý film, ktorému k úspechu dopomohla príťažlivá hudba a zábery z koncertov. Medzitým sa to miestami trochu vlieklo, aj keď sa to dalo bezproblémovo prežiť. Najväčší dojem na mňa urobila nejasná hranica medzi dokumentom a fikciou, ktorú som párkrát neúspešne hľadal. ()
Co jsem se vzpamatoval ze zjištění, že Tom Waits není a nikdy nebyl lékařem, už nikomu jen tak na něco nenaletím. Proto z opatrnosti nabízím jen jednu z mnoha možných rozličných meditací nad tím, že Rok ďábla je z filmů, u nichž má název stejně nezastupitelnou důležitost jako jakákoli jiná složka: Zmínka o smrti Karla Kryla jedním směrem prorokuje, že příběh nekončí, opačným směrem ukotvuje mýtus o Jarkovi v reálném čase, byť mu zároveň dává patinu "oněch časů". Jinak samozřejmě Plíhal is a key to Nohavica. ()
Tak tahle nádhera asi nebude pro všechny, nicméně se jedná o opravdu mistrovskou mystifikaci vedenou skvělou režijní rukou Petra Zelenky. Spousta hlášek, které sice nejsou úplně "na talíři", ale o to jsou cennější. Nevím, jak přijmou film lidé kteří Nohavicu ani Čechomor neznají (já se přiznám že jsem neznal Čechomor, ale Nohavicu zase téměř dokonale), ale já mám za sebou silný zážitek. Pro pořádné a hluboké zamyšlení nad životem ale nepotřebujete znát nikoho ! Přiznám se, že jsem měl ve stejný den ještě jednu projekci (DVD EX - zajímavá, ale kratší verze je lepší) a nejspíš nebyla poslední :) ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Sám Jaromír Nohavica se na scénáři přímo nepodílel: "Samozřejmě, že jsem si ho zběžně pročetl, ale že bych do něj nějak zasahoval a něco zásadně měnil, to bylo zbytečné. Petr ode mě dostal volnou ruku. Přijel ke mně do Těšína a já mu poskytl opravdu soukromé věci, které jsem zatím nijak nezveřejnil. Dostal je ode mě půjčené a pak mi je zase vrátil, takže jsou ve mně a jsou v něm. Dostal možnost ty různé motivy zpracovat podle svého a neprozrazovat, co je pravda a co si vymyslel. Byl to takový podpis ďáblovi Zelenkovi. (...) Petr měl v ruce věc, kterou vlastně kromě něho nečetl nikdo jiný, a to byl můj soukromý deník z protialkoholické léčebny. My dva víme nejlíp, co všechno z toho mohl použít a co nepoužil. A víc neřeknu." (NIRO)
- Ve chvílích, kdy Čechomor nebo Jarek Nohavica koncertovali např. v Ostravě a film se natáčel na druhém konci republiky, bylo nutné angažovat jejich dvojníky. (camper)
- Film podpořil Státní fond kinematografie. (SONY_)
Reklama