Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (396)
Vůbec jsem nechápal, oč mělo jít. Ani Nohavica, ani Čechomor nejsou hudba mého srdce, leč hodinu a půl dlouhý dokument o nich bych jistě snesl. A třeba by mne přesvědčil, abych jejich tvorbě věnoval více pozornosti. Jestliže se však jednalo o smyšlený příběh, který mne během první necelé půlhodiny vůbec nezaujal, bylo o vypnutí či nevypnutí rozhodnuto velice rychle... 0% ()
Přestože Petra Zelenku vnímám jako jednoho z nejzajímavějších tvůrců českého porevolučního filmu, s opravdu nezaměnitelnou tvorbou, ani v průběhu let jsem si ho nedokázal vyloženě oblíbit. Pan režisér rád projevuje zálibu v neobvyklých mystifikací, což jsem si už dávno zvykl, takže se mu asi jen tak nepodařilo mě tolik zaskočit jako kdysi. Ale v tomto případě se mu nepodařilo mě ani nadchnout. Alternativní fikce ze života Jarka Nohavici a pár dalších hudebníků zvučných jmen mě během pár smyšlených absurdních příhod celkem bavila, ale relativně hezký a zajímavý kousek pro mě Rok ďábla netvořil ani tak ústřední nápad a už vůbec ne podivný fantaskní prvek v poslední třetině, jako především hudba a scény z většiny živých vystoupení. Mimo hudební stránku se mi to vidělo spíše jako průměrný pokus o nekonvenční film, který na rok vzniku není už ani tou formou sítrající dokument a hraný formát tolik originální, a zcela nejvíc jsem zíral, když jsem spatřil, kolik ocenění to tenkrát získalo. [65%] ()
Dlouho jsem tenhle film obcházel se shovívavým úsměvem a říkal jsem si: Nohavica, Čechomor - to přece není nic pro mě. Jenže dlouhá chvíle a nedostatek kvalitního materiálu k nakoukání mě jednoho dne přinutily hmátnout do mého tajného DVD fondu české produkce (které se obvykle snažím pokud možno vyhýbat) a po nedlouhém váhání konečně zvědět, co činí tento "legendární" snímeček natolik přitažlivým pro lidové masy. Takže: Rok ďábla je až podezřele moc vtipný, abych ho dále ignoroval. S překvapením jsem též čelil příjemné pravdě, že je proklatě kvalitně sesnímán, že je inspirativní, nápaditý a slabá místa v něm dosahují pouze minimálních hodnot. Ale nejvíce mi stejně učarovali démonický Jaz Coleman a odevzdaný Karel Plíhal! Mystifikuješ, mystifikuji, mystifikujeme. ()
Hudební film, který je současně plnokrevným příběhem, v němž téměř nelze rozeznat realitu a fikci, je v případě zdaru vždy mimořádným zážitkem. Většina hlavních aktérů hraje sebe sama a stává se tak dalším nepřehlédnutelným přínosem. Prolnutí Čechomoru a nohavicovského fenoménu (v Nohavicovi máme skutečného trubadúra naší doby, byť lásky a milostných věcí se dotýká ve své dosavadní tvorbě spíše výjimečně) je ohromným zážitkem samo o sobě. Zaujme ale i třetí velikán této části tzv. nonartificiální hudby Karel Plíhal. Jeho mlčení v televizním studiu je vskutku výmluvné. A výmluvný je i sám film. Zřejmě pro hodně lidí. ()
Musel jsem přijet do Drážďan v roce 2024, abych se podíval na český film z roku 2002 :-D Dává to smysl a asi tomu tak mělo být. Celý zážitek byl umocněn, že jsem Rok ďábla mohl vidět v malém kině v bývalé továrně čili ukázka projektu, jaký známe u nás například v Ostravě nebo Zlíně. Potěšilo mě, že se v tomto kině jednou měsíčně konají tzv. české filmové středy, v rámci nichž se promítají naše snímky. Já jsem měl štěstí právě na Rok ďábla. Uvědomil jsem si, že jsem od Petra Zelenky neviděl jen ty jeho dva hudební polo/pseudo dokumenty. Němečtí diváci se hlasitě smáli a já s nimi. Přitom zachycení místy až absurdního humoru lze stěží přeložit. Chytlavé Nohavicovy písničky zase naopak překlad ani nepotřebují. Přiznám se, že moc neznám tvorbu ani osobnost Karla Plíhala. Kdybych měl hodnotit na základě tohoto filmu, považoval bych jej za velmi podivného člověka. Nedokážu však posoudit, co všechno v souvislosti s ním byla fikce a co realita - mimochodem německé kolegyni jsem potvrdil, že Plíhal stále žije, samovznícení i pohřeb byly fikcí. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Film získal hlavní cenu karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus. (Ded@M@tes)
- Film podpořil Státní fond kinematografie. (SONY_)
- Když dokumentarista Jan v zoufalé situaci odevzdá České televizi dokument o Nohavicovi, vidíme při televizní projekci, že záběr snímá jiná kamera, která mimochodem zabírá i Jana s kamerou, na kterou údajně celý dokument točil sám. (bohhous22)
Reklama