Reklama

Reklama

Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout – vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele, nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu – útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět – na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět – a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. (sator)

(více)

Recenze (44)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pokud jde o útěk samotný, tak ten byl parádní a co jsem se tak dočetl, tak v mezích možností odpovídal skutečnosti. Líbila se mi i stíhací sekvence, která přišla na začátku, ačkoliv nutno podotknout, že to v podání Rusů bylo kapánek přehnané. Ale tím správným způsobem. Problém jsem měl s postavami, ke kteýrm se mi nedařilo najít cestu a tudíž mi byl jejich osud jistým způsobem lhostejný. Ani život v lágru a plánování útěku, což vlastně zabralo většinu stopáže, mě nějak nechytlo. Ne že by to bylo atmosféricky či technicky špatné, ale nepůsobilo to na mě intenzivně. Prostě jsem tomu utrpení a brutalitě nevěřil. Možná je škoda, že se tvůrci víc nevěnovali tomu, co přišlo po útěku. To by mohlo být mnohem zajímavější, ale je otázka, jestli by se pak na něco podobného sehnaly peníze. Nicméně Děvjatajevovi a jeho lidem všechna čest a jsem rád, že jsem se prostřednictvím filmu dozvěděl o další pozapomenuté kapitole II.SV. 60% ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„TATI, ŽE NEJSI ZRÁDCE?…“   Na úvod dobrej leteckej souboj, kterej mě utvrdí v tom, že to nebude béčková záležitost! A přestože víme, jak tohle všechno dopadne, je to napínavý, příběh má náboj a kurevsky odsejpá. Kapitolou samou o sobě je pak ten útěk! Timurovi Bekmambetovovi návrat do Ruska prospěl…/// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na příběhu sovětského stíhacího pilota Michaila Děvjatajeva , kterému se podařilo uprchnout z nejtajnějšího nacistického vězení - Usedomu , ostrova v jižním Balitském moři. 2.) Letecké bitvy byly natočeny pomocí technologie z videoherního online vojenského simulátoru „War Thunder“. 3.) Thx za titule „desade“ a „Kenobe“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

O tomhle příběhu jsem se poprvé dozvěděl už jako kluk, když jsem četl Pokryškinovu knihu Křídla v boji, kde jej autor zmiňuje. Film sám je nejlepší v pasážích z lágru a v momentech přípravy útěku. Samozřejmě pokud vím, linka se zradivším přítelem je v tomto případě zcela vymyšlená, i když se podobně takové případy stávaly a je dobré na ně upozorňovat (jak na důvody, které k nim vedly, tak na to, co sovětské zajatce čekalo, pokud se dostali zpátky). Útěk samotný je ale bojem se zrádcem podle mě trochu zbytečně "vylepšen", ona samotná příprava, únos heinkelu, který Děvjatajev pilotoval poprvé v životě, snaha vyhnout se jak německé reakci, tak i vlastní sovětské obraně, jsou podle mě dost dobrodružné a napínavé samy o sobě. Nicméně jinak dobře "nakrúcaný" film bez zbytečného patosu. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Slušný Ruský válečný film o pilotovi Děvjatajev.Sovětský pilot je zajatý němci a držen v koncentračním táboře, ze kterého plánuje útěk letadlem a je to hezky natočené a po většinu stopáže dostatečně napínavé.Úvodní přestřelka s letadly je slušně dynamická a bavilo mě i prostředí koncentráku, které sice v jiných filmech bylo natočeno špinavěji a komorněji, ale k nudě u mne nedocházelo. Vše vrcholí půl hodinovým útěkem, kde jsem místy lapal po dechu a opravdu jsem hlavním hrdinům fandil, jelikož se kazilo, co jen šlo.Není to žádná velká pecka ani revoluce v žánru, ale sympatická válečná jednohubka s piloty, letadly a koncentrákem, což úplně běžné nebývá. Já se bavil.Příběh 3/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 4/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5, Emoce 3/5. 7/10. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Mýššša a Koolja jsou létající gayfriendi na život a na zmrd. Růžolící a s vasiloblaženými výrazy, jako by si právě vzájemně foukli do prdele matrjošku, křižují blankytnou oblohu sveřepěji než zdivočelý Krujs a nonšalantně likvidují všechny ty ukrutně přesilovkové Mesršmity s motivační budovatelskou plísní „В любимом городе я трахну твою жопу и ты будешь спать спокойнe“ na rtech … Ano, nepatetický ruský válečný film je de fuckto oxymorom, ovšem tady ty výše popsané cukrkandlové homorejdy kluci prováději zhruba pět minut na začátku a pět na konci, a vše mezi tím je solidně bezútěšný a syrový matroš z roztomile zombilandovských koncentráků a pracovních táborů, kde nechybí aseksuální napětí ani rozličná zábavná heterodobrodružství. Tudíž nezbývá, než se přidat ke zdejší většině odporných proruských švábů a zkurvených dezolátů a spolu s nimi antirevizionisticky udržovat tento samozřejmě zcela morálně závadný fuj fuj film v červených číslech. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (13)

  • Sovietski inžinieri z koristi, ktorú doniesli utečenci z Peenemünde, vyvinuli prvú sovietsku bojovú raketu R-1 a po postupných skúsenostiach aj prvú balistickú raketu sveta R-7. Tá bola použitá na vypustenie Sputnika a ďalších družíc. Neskôr aj prvých kozmonautov, počínajúc Jurijom Gagarinom. (Dajman)
  • Devjatajeovi zachránil život podplukovník inžinier Sergej Koroljov. Ktorý viedol skupinu sovietskych raketových odborníkov. Ten si ho zavolal, aby mu opísal celú základňu Peenemünde. Vďaka nemu mohol Devjatajev neskôr napísať knihu o svojom úteku, ktorá mala úspech doma, ale aj v zahraničí. Stala sa z neho hviezda a bol rehabilitovaný. V roku 1957, tesne pred štartom Sputniku, mu udelili titul Hrdina Sovietskeho zväzu. (Dajman)
  • Michail Petrovič Devjatajev zomrel v Kazani v roku 2002 vo veku 85 rokov a je pochovaný na cintoríne Arskoe v Kazani neďaleko pamätníka druhej svetovej vojny. V jeho rodnom Torbejeve je Devjatajevovo múzeum (otvorené od 8. mája 1975) a pamätníky v Usedome a Kazani. (Dajman)

Reklama

Reklama